(18.50 hodin)
(pokračuje Vidím)
Nyní bych rád odcitoval přesné znění. Cituji: "Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností." (V sále je velký hluk, mnozí poslanci se vestoje hlasitě baví.)
Z toho, co jsem právě uvedl, jednoznačně vyplývá, že v oblasti především procesních postupů při schvalování technické způsobilosti vojenské techniky nelze bohužel ministerstvem jednoznačně a bez pochybností aplikovat, a protože se opravdu jedná o nesmírně citlivou techniku...
Pane předsedající, já se moc omlouvám, ale...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já to vnímám. Já bych prosil všechny diskutující kolegy a kolegyně, aby přesunuli své diskuse do předsálí. Jsme ve druhém čtení a je potřeba, abychom v prostředí, které odpovídá závažnosti tématu, v klidu projednali tento text, a pan předseda výboru pro obranu má jistě dobré důvody, aby zdůraznil body, které jsou zásadní změnou novely zákony. Prosím paní kolegyně a pány kolegy odleva doprava, aby se zklidnili. Děkuji.
Můžete pokračovat, pane poslanče.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já chápu, že pro některé z vás to není příliš záživná materie, ale zkusme si opravdu uvědomit, že hovoříme kromě jiného také o vojenské letecké technice, způsobu jejího užívání, a to opravdu je docela významná věc, zvláště pak pokud současný právní stav neumožňuje ministerstvu jednoznačně a bez pochybností aplikovat zajišťování využívání vojenské letecké techniky. Dovolte mi, abych pokračoval.
Proto bylo v návaznosti na přijetí zákona 546/2005 Sb. nutno upravit tuto problematiku v zákoně o civilním letectví. Zákon v současné podobě bohužel, jak jsem již uvedl, nevyhovuje potřebám a cílům koncepce a transformace. To je ostatně také důvod, proč v tuto chvíli projednáváme případnou novelu.
Hlavním cílem zákona je tedy vytvořit právní předpoklady pro realizaci jak koncepce, tak transformace, zejména ve vztahu k zásadním přeměnám struktury Armády České republiky, protože dochází k dramatickému snižování počtu vojáků, a tím vzniká nutnost přenesení některých úkolů, jak jsem již říkal, z jednotlivých vojenských útvarů na organizace zřizované, případně zakládané ministerstvem. Změna zákona je dále vyvolána potřebou rozšířit možnost využívání vojenského materiálu právnickými osobami, které zřizuje či zakládá ministerstvo, při plnění úkolů pro ministerstvo, a tyto úkoly mají vztah na zajišťování obrany státu v rozsahu určeném zakladatelem nebo zřizovatelem. Rád bych uvedl konkrétní příklad. Tím je výcvik vojenského leteckého personálu armády, který byl již svěřen centru leteckého výcviku LOM Praha - Letecké opravárny Malešice.
Navrhovaným rozšířením využívání vojenského materiálu dojde k využití volné kapacity zejména státních podniků v působnosti ministerstva a ty poté mohou uspokojovat i poptávku dalších subjektů, jako například Policie České republiky pro výcvik pilotů, ale stejně tak i pro výcvik cizích ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, především pochopitelně výcvik aliančních partnerů, ale nejen jich. Upozorňuji, že tento výcvik cizích ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se děje tak, že je za úplatu, není to žádná charitativní činnost.
Dalším podstatným důvodem předložení navrhovaného zákona je, již jsem to zmiňoval, rád bych to rozvedl, nezbytnost právní úpravy procesních postupů ministerstva při tom, když provádí schvalování, když schvaluje technickou způsobilost vojenské letecké techniky. Tento předklad je veden cílem stanovit závazné procesní postupy se současným odstraněním těch nedostatků v aplikační praxi, které by mohly vést k tomu, že by letecká technika byla využívána vadným způsobem. V dané oblasti, připouštím, nejde o zcela novou právní úpravu, ale - znovu zdůrazňuji - jde o snahu uceleným a jednoznačným způsobem stanovit procesní postupy ministerstva v oblasti schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky a dále pak evidence vojenských letadel se současným vymezením vazeb, práv a povinností všech subjektů, které jsou v tomto procesu jakkoliv zainteresovány.
Všechny tyto výše uvedené postupy jsou za současného stavu, za toho stavu, který nevyhovuje, a proto je připravena ona novelizace, využívány především v zákoně o civilním letectví, stejně tak částečně i tímto zákonem, ale musím opět zdůraznit, velmi nedokonale. Vychází to z jednoduchého důvodu - ona nedokonalost současné právní úpravy. Vývoj letecké techniky, a pro vojenskou leteckou techniku toto platí dvojnásob, klade nové a nové požadavky na ověřování letecké způsobilosti. Prostě vývoj v oblasti těchto technologií jde dopředu nesmírně rychle. Je tedy nezbytné ověřovat leteckou způsobilost, ověřovat technickou a provozní způsobilost vojenských pozemních leteckých zařízení, tedy nejenom toho, co létá ve vzduchu, ale i toho, co je na zemi. Samozřejmě je nezbytné zvyšování požadavků na bezpečnost leteckého provozu jako celku. Ověřování a schvalování technické způsobilosti vojenské a letecké techniky na základě zákonných předpokladů v konečném důsledku pak ovlivňuje bezpečnost nejen vojenské letecké techniky, ale veškerého vzdušného provozu.
Nebude-li tato problematika upravena zákonem, může v budoucnu docházet k různému zpochybňování, a já si myslím, že to si nemůže tato země v žádném případě dovolit.
V samotném textu jednotlivých ustanovení návrhu bych se rád krátce zastavil u podle mého názoru nejvýznamnější novely. Ta je obsažena v článku 9, tedy nové znění ustanovení § 35 zákona 219/1999 Sb. Zde jde totiž o velmi přesné vymezení nezbytných pojmů pro účely právní úpravy. Jde zejména o vymezení pojmu vojenské letadlo, vojenský bezpilotní prostředek, výrobek vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části a zařízení a vojenské letecké pozemní zařízení. Vymezení těchto pojmů je skutečně nezbytné z důvodu jasného stanovení působnosti ministerstva jako správního úřadu. Je nepřijatelné, aby v této oblasti vojenské letecké techniky byla ingerence kohokoliv jiného. Tyto pojmy totiž zákon o civilním letectví nevymezuje a v podstatě vymezovat ani nemůže. Částečně se o to současné znění zákona o civilním letectví pokouší, ale je to velmi nedostatečné. Při vymezení pojmů, jakož i při navrhování textu dalších ustanovení bylo také pochopitelně přihlíženo k nařízením Evropského parlamentu a Rady.
Nevím, jestli je v tuto chvíli nezbytné vás seznámit s veškerými ustanoveními § 35, onoho nového znění. Počkám na podrobnou rozpravu a uvidím, jaké pozměňující návrhy v ní zazní. Případně bych vystoupil v podrobné rozpravě. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Vidímovi. Přednostního práva využil ke svému vystoupení v obecné rozpravě předseda klubu ČSSD Bohuslav Sobotka, po něm tedy pan poslanec Pavel Severa. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezký večer, vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, vážená vládo. Já bych přece jenom vzhledem k tomu velkému množství bodů, které ještě dnes máme projednávat, a také vzhledem k tomu, že by bylo dobře, abychom se konečně už dostali k bodu, který se týká gripenů a na který jsme si pozvali celou řadu velmi zajímavých představitelů státu, bylo by dobré, kdybychom se k němu dostali pokud možno co nejdříve. Já mám obavu, když jsem teď poslouchal to sáhodlouhé vystoupení pana poslance, že pokud bychom pokračovali stejnou cestou, tak se k projednání toho bodu dnes vůbec nedostaneme. Myslím si, že by to byla velká škoda. Jestliže se jednou Poslanecká sněmovna rozhodla tu kauzu gripenů zařadit na své projednávání, tak by byla velká chyba, kdyby se díky obstrukci ODS na ni nedostalo v nějakou rozumnou, důstojnou hodinu.
Znovu chci upozornit na to, že je ještě před námi celá řada bodů, které bychom měli projednat. Nejsou to body úplně triviální a chtěl bych požádat ODS, opakovaně už na této schůzi, aby zanechala svých obstrukčních praktik a umožnila nám projednat všechny zařazené body. Děkuji. ***