(17.00 hodin)
(pokračuje Šeich)
Nicméně my jsme chtěli jít velmi přísně cestou proměnlivého dopravního značení. To znamená aby se zohledňoval každou chvíli stav vozovky, počasí, hustota provozu. Přece není možné jet stejnou rychlostí na komunikaci, kde prší, je namrzlá vozovka, je velmi silný provoz. Proměnlivé dopravní značení byl institut, který jsme chtěli zavést do silničních předpisů, a zavedení stošedesátky, možná stopadesátky jsme velmi přísně spojovali a podmiňovali tzv. proměnlivým dopravním značením. Návrh kolegů poslanců bohužel nemyslí na tuto stránku věci, a pokud by rychlost na některém úseku byla zvýšena na stošedesátku, tak samozřejmě by tam byla stošedesátka obecně, generelně, a může to naopak vyvolat menší bezpečnost silničního provozu a větší rizika pro silniční provoz.
Určitě je pozitivní, že kolegové v některých směrech chtějí odstranit některé drobné bagatelní přestupky, odstranit z nich bodovou sankci. To je určitě velmi pozitivní směr a ten je možné podporovat.
My jsme velmi silně, třetí výrazný pilíř toho našeho návrhu byl odstranění šikanóznosti dopravních předpisů. Omezování šikany a terorizování řidičů bodovými sankcemi za drobné bagatelní delikty. My v našem návrhu jsme chtěli jít cestou odstranění bodů za svícení. Body za svícení jsou samozřejmě nonsens. Nikdo nesvítí neúmyslně, je to zapomenutí, opomenutí. Já si myslím, že tady napomenutí nebo nějaká v řádech sto korun pokuta je dostatečná, bodová sankce a svícení je samozřejmě nesmysl.
Chtěli jsme jít cestou odstranění bodových sankcí za telefonování za volantem. Tady vnímám, že určitě mohou být názory pro a proti. My jsme zastávali názor, že telefonování za volantem je stejný delikt jako jedení bagety za volantem, pití minerálky za volantem, hádání se s manželkou, poslouchání rádia, zvedání tašky ze zadního sedadla. Je to určitý typ rušící činnosti, který na druhou stranu jde ale na vrub toho řidiče. Nicméně nepochybně jsme chtěli ponechat sankci peněžitou. Čili neznamená to, že telefonování za volantem bylo dovolené, bylo by zakázané, bylo by sankcionované peněžitou sankcí, nebylo by sankcionované bodovou sankcí. Ale v tomto bodu jsme zase byli připraveni diskutovat s vámi, s kolegy poslanci, s kolegyněmi poslankyněmi, s odbornou veřejností o obou možných pohledech na tuto věc a připouštím, že tady jsou oba pohledy možné.
Byli jsme připraveni diskutovat i otázku pásů, zdali mají zůstat s bodovou sankcí, či nikoliv, protože existuje argument, že pokud se člověk nepřipoutá, činí špatně, činí nesprávně, ale je to jen na jeho vlastní vrub, na jeho vlastní riziko. Tam jsme se nakonec přiklonili k tomu, že by bodové sankce ve stávající podobě měla zůstat, zejména z důvodu důkazů zkoumání dopravních odborníků, kteří říkají, že člověk, pokud není připoután a způsobí si zranění, může dále ohrozit další řidiče, třetí osoby tím, že není schopen reagovat ve vozidle tak, jak by byl schopen reagovat, kdyby byl připoután a zůstal nezraněn, čili že může tím svým nezvladatelným vozidlem, že nejen zraní sebe a způsobí si třeba zranění nebo smrt, ale může ohrozit další. Čili pokud ohrožuje další, je to jistě správné dále sankcionovat.
Čili velký důraz u našeho návrhu byl na odstranění těch šikanózních, zbytečně sankcionujících prvků dopravních předpisů.
Za skoro nejhorší oblast toho návrhu považuji cestu, kde nejde tou cestou odstraňování sankcionování a šikany řidičů, ale v některých oblastech se snaží jakoby v zájmu bezpečnosti silničního provozu a takového toho všeobjímající představy, že zvyšováním sankcí se dosáhne lepších výsledků, což samozřejmě bez prevence nikdy neplatí a nikdy to není pravda, tak jde cestou hlubší šikany, hlubšího sankcionování, posilování represivní složky, což považuji za velmi nešťastné. Je to zejména zvyšování bodů ze dvou na tři u autosedaček, u bezpečnostních pásů, u neoznačené překážky na vozovce, je to zvýšení z jednoho bodu na čtyři u majáčku, což považuji za nepodstatné. Běžní lidé samozřejmě takový přečin nečiní. Ale na druhou stranu zvyšování další, zvyšování bodových sankcí považuji za naprosto cestu špatným směrem a současný systém je dostatečně šikanózní, dostatečně trestající, takže tou cestou zvyšování, dalšího zvyšování sankcí považuji za velmi cestu nešťastnou.
Samozřejmě technické věci typu předjíždění na křižovatce, tam bychom museli stanovit např. definici křižovatky, protože za křižovatku v tomto slova smyslu, jak předkladatelé navrhují, by se mohla považovat i víceúrovňová křižovatka, kde samozřejmě k tomu křížení dochází. Jsou to věci, které podle mého názoru nejsou dořešeny.
Stejně tak oblast zavedení psychologického vyšetření, poté co někomu je odejmut řidičský průkaz a je mu znovu vracen, bez ohledu na to, za jaké přestupky mu byl řidičský průkaz odejmut. To považuji opět za velmi nešťastnou cestu tím šikanózním, diskriminujícím postihujícím směrem. Určitě pokud někomu odebral řidičský průkaz např. opakovaně za nějaký podobný typ závažných přestupků, tak pak je na místě zkoumání jeho způsobilosti řídit vozidlo i v budoucnosti, ale pokud někdo nasbírá body za přestupky typu telefonování, typu zapomenutí rozsvícení světel, tak automaticky požadovat psychologické vyšetření, když je mu řidičský průkaz vracen, považuji zase za další šikanu už v tak dostatečně šikanózním zákoně.
Myslím si, že cestou do budoucna obecně je ponechání bodových sankcí pouze u těch nejzávažnějších přestupků. Podle mého názoru ta cesta zavedení bodového systému byla velmi neprozkoumaná, byla velmi tvrdě prosazovaná panem ministrem Šimonovským a já jsem mu tehdy připomínal, že ten jeho návrh zákona je legislativním mrzáček, který nemůže nikdy skákat, a ta praxe to ukazuje. Podle mého názoru je třeba odsoudit veškeré páchání přestupků na pravidlech silničního provozu, a to zejména peněžitou sankcí, třeba i posílením peněžitých sankcí, a bodovou sankci nechat jenom jako třešinku na dortu, jako postižení nejzávažnějších deliktů. Uvedu možná ne úplný výčet, ale přestupky jako červená, jednosměrka, více jak dvacet v obci, více jak třicet na dálnici, alkohol, všechny tyto věci je určitě potřeba postihnout bodově. Ale postihovat bodově předjíždění po tramvajových pásech, telefon, zvyšováním dokonce bodových sankcí za bezpečnostní pásy, autosedačky považuji za nešťastnou cestu, která opravdu ten systém současných silničních předpisů činí šikanóznějším, než je nyní.
Obecně kolegové v některých oblastech typu možnost policistů regulovat dopravu na místě podle vlastního uvážení, v některých technických drobných věcech vylepšují současné předpisy. To jim nechci upřít. Ale na druhou stranu musím říct, že o tomto zákoně platí jedna poměrně zásadní teze. Co ten návrh spravuje, tak v jiných oblastech docela poměrně kazí. Čili skoro bych k tomu návrhu nechtěl říkat nějaké zásadní ano, zásadní ne. Pokud by doznal relativně významných přeměn, tak se o něm jistě diskutovat dá, na druhou stranu v některých směrech kolegové určitě jdou správně, ale v některých směrech nikoliv.
Například za další zavádění povinností považuji povinnost reflexní vesty. My jsme chtěli v naší úpravě jít cestou legislativní úpravy povinné výbavy, to znamená aby to, co je dnes stanoveno vyhláškou Ministerstva dopravy, bylo upraveno zákonem, protože řidiči jsou dnes vystavováni libovůli Ministerstva dopravy ve smyslu jeden ministr si vzpomene, že by řidiči měli vést s sebou tužky, pásma, fólie proti prochladnutí zraněného, a představte si, že nějaký další budoucí ministr si například vzpomene, že každý osobní automobil má být vybaven hasicím přístrojem v ceně deseti patnácti tisíc korun. Nikdo vás neuchrání, je to libovůle vlády, exekutivy, libovůle Ministerstva dopravy takový předpis přijmout. Já si myslím, že je to povinnost a povinnost má být stanovena v zákoně. Čili jestliže někdo vyžaduje po řidičích lékárničku, vyžaduje po nich některé věci, má to být stanoveno v zákoně, aby se právě nestaly tyto libovůle, že jednou reflexní vestu budete mít muset, jednou ne, jednou vám někdo nařídí libovůlí vyhlášky hasicí přístroj. Myslím si, že my jsme chtěli jít cestou přesné úpravy povinné výbavy v zákoně. Námitka proti byla, že to není příliš flexibilní, že to neumožňuje operativně reagovat na vývoj událostí. Já si myslím, že zas tak překotný vývoj událostí není, abychom nemohli ty věci povinné výbavy upravit v zákoně. ***