(16.10 hodin)
(pokračuje Dusík)
Toto jsou věci, které my dáváme na stůl, a leží nám na srdci, aby obecně chráněná území včetně Národního parku Šumava nebyla skanzeny bez života. Domníváme, že součástí ochrany přírody musí být turistický rozvoj, který je ovšem dělán způsobem, který nenarušuje chráněnou hodnotu.
To, že došlo v roce 2007 k vichřici, která zanechala následky nejenom na lesích národního parku, ale i na lesích v celé České republice, je skutečnost, se kterou se vypořádáváme. A já vás mohu ujistit, že s výjimkou bezzásahových zón se těží v národním parku co nejefektivněji, jak je to jen možné. Očekáváme, že letos tato těžba bude nejvyšší vlastně po této vichřici, což je dáno vlastně časovým vývojem toho, jak kůrovec působí, jak napadá stromy. Toto je tedy přirozený vývoj. Z našich údajů vyplývá, že i kdyby bylo postupováno standardním lesnickým způsobem, tak by vlastně situace byla stejná, ne-li horší co se týče kůrovce. Národní park se tomu skutečně intenzivně věnuje.
Je ovšem potřeba mít na zřeteli to, že charakter lesů v národním parku je jiný než lesů hospodářských. Jsou to lesy zvláštního určení, a proto vyžadují specifický přístup. A těch 21 procent současných bezzásahových území je také ošetřováno, ovšem nikoliv v té podobě, že by toto dřevo bylo odváženo z lesa, ale je zasahováno způsoby spíše preventivními.
My jsme se dohodli, v závěru minulého roku můj předchůdce podepsal smlouvu se sousedícím rakouským klášterem Schlögel o tom, abychom co nejvíce zamezili rozšíření kůrovce. Ale jsou to přírodní jevy, které my neumíme zastavit, a snažíme se s nimi vypořádat v rámci managementu národního parku, který je odsouhlasen a který je komunikován. Myslím si, že za poslední dobu komunikace se šumavskými obcemi se výrazně zlepšila a nemyslím si, že by se komunikace mezi ministerstvem a Správou ochrany přírody měla měnit každých několik měsíců, pokud se změní ministr. Já jsem se seznámil s tímto stavem, hovořil jsem se starosty šumavských obcí, diskuse dále pokračuje. Naším cílem není nic jiného, než ochránit přírodní hodnoty Národního parku Šumava a současně umožnit obcím, aby se mohly efektivně rozvíjet, aby se turistický ruch rozšiřoval, aby se vytvářely nové příležitosti. V tomto smyslu tedy postupujeme kupředu.
Přiznávám, že lesy v Národním parku Šumava nejsou určeny k tomu, aby se z nich odtěžovalo dřevo. Má to své důvody, které jsou potvrzeny značným množstvím mezinárodních odborníků a několika českých univerzit, které mají tuto specializaci.
Byť jsem Plzeňák, abych se vrátil k vaší interpelaci, tak si myslím, že tak jak spolupráce je rozběhnuta, měla by pokračovat. Všichni se samozřejmě budeme snažit, aby dopad kůrovcové kalamity byl co nejmenší. Věřím, že přirozená kulminace, ke které docházelo v loňském roce a v letošním roce, bude zvládnuta uspokojivým způsobem a že to, co děláme v bezzásahových územích, povede k tomu, co je naším cílem, to znamená abychom vytvořili les odolnější, les, který je rozmanitější co do věkové struktury, co do vertikální struktury, a věřím, že takto to může zafungovat a že toho kůrovce bude méně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď poprosím pana poslance Látku.
Poslanec Jan Látka: Mnohokrát děkuji, pane ministře. Je to možná první interpelace směrem k tomuto tématu, kdy mohu říci, že mě dokázal ministr alespoň částečně uspokojit.
Trochu mě mrzí, že jsem nemohl být přítomen na začátku ledna, když jsem si přečetl, že tam byli oba vaši předchůdci.
Já to vidím ve dvou rovinách, jednak v rovině odborné, kdy lesáci mají hlavně strach z toho kůrovce, který vylétá a jaksi napadá pak mimozásahová území. To je trošičku problém. A potom z pohledu obyčejného člověka. Asi jste byl u Plešného jezera, tam prostě člověka jímá hrůza, tam by se opravdu daly točit horory. Nechci polemizovat s odborníky z univerzity, ale zdá se mi perspektiva dvaceti třiceti let, kdy si les pomůže sám, trošku velká. Řekl bych, že žijeme v současnosti, a tak to vnímá i většina turistů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Zřejmě můžeme ukončit tuto interpelaci. Ale ještě chce vystoupit pan ministr, samozřejmě můžete.
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji. Jenom velmi krátce. Já si myslím, že skutečně je to o tom, abychom postupně les činili odolnějším. Součástí strategie národního parku je, aby zásahy probíhaly způsobem, který vyhovuje jak managementu chráněného území, tak odolnosti lesa, aby skutečně ten nepříjemný pohled, souhlasím s vámi, na kůrovcovou kalamitu už do budoucna byl čím dál méně pravděpodobný.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Můžeme přistoupit k další interpelaci. Je to interpelace Františka Novosada na místopředsedu vlády Martina Bartáka ve věci jednání profesionálního vojáka Armády České republiky. Pan ministr Barták je z pracovních důvodů omluven. Přesto prosím pana poslance.
Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já svoji interpelaci přednesu i přesto, že tady pan místopředseda vlády a ministr obrany není.
Vážený nepřítomný pane ministře, v listopadu loňského roku jsem vám zaslal dopis ohledně velmi krutého jednání příslušníka české armády vůči občanům svého bydliště. Celou záležitost jsem vám podrobně popsal. Způsobem, jakým vyhrožoval starousedlíkům, že je vypálí a postřílí, jak se děti bojí chodit bez doprovodu rodičů na autobusové spoje, to všechno jsem vám popsal. Situaci přijel zmapovat důstojník Armády ČR, ale pak vše utichlo a do dnešního není známo žádné stanovisko, kromě vaší odpovědi na můj dopis, že vše necháte prošetřit. Znovu se občané této lokality na mě obrátili o pomoc, poněvadž tento příslušník jim stále vyhrožuje a situace je pro občany této lokality velmi vážná a neúnosná.
Ptám se, pane ministře, kam až musí dojít tato záležitost? Až se stane neštěstí? Nebo velká tragédie? Lidský život je tak málo? Kdo pak bude zodpovědný za události, které se tam odehrávají? Armáda České republiky, nebo vy osobně? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Interpelace zazněla, odpověď bude zřejmě poskytnuta písemně.
Teď se obrátím na pana poslance Pavla Hojdu a ten bude interpelovat přítomného ministra Vladimíra Tošovského ve věci podpory technologických investorů. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji. Vážený pane ministře, agentura CzechInvest po několik let administrovala velmi úspěšný program investičních pobídek. Byl to rámcový program pro technologická centra a centra strategických služeb. Jeho podstatou byla pobídka na vytvořená místa vyplácená zpětně. Po dobu minimálně osmnácti měsíců od zavedení jsou podpořené firmy čistým plátcem odvodů a daní. Z jednoho místa stát za tuto dobu inkasuje přes 600 tisíc Kč. Během celého období pobídky a udržení místa je zisk státu z jednoho místa cca 2,3 mil. Kč, po odečtení nákladů na pobídku.
Program to byl oblíbený a do ČR nalákal desítky technologických investorů zvučných jmen. V červenci 2008 byl však bez náhrady zrušen. Zůstal pouze program na podporu zpracovatelského průmyslu s nízkou přidanou hodnotou, velkou materiálovou a energetickou náročností. Ministerstvo průmyslu a obchodu se v dnešní složité době rozhodlo neobnovit tuto investiční pobídku i přesto, že všechny okolní země ji mají, a Česká republika se významně propadá v mezinárodních žebříčcích při tomto hodnocení. Nezavedení pobídky také významně oslabí mezinárodní technologickou konkurenceschopnost České republiky a může znamenat náš konec jako destinace pro projekty s vysokou přidanou hodnotou. Firmy samozřejmě raději půjdou do okolních zemí. S koncem krize pak bude propad ještě markantnější. Jediným krokem je obnovení fungujícího systému investičních pobídek na základě analýz a spolupráce s odbornými organizacemi a CzechInvestem připravit fungující program, který Českou republiku vrátí na technologickou mapu Evropy.
Ptám se proto, pane ministře, zda uvažujete o navrácení stavu před rok 2008 a zda považujete stávající podporu této oblasti za dostatečnou, zda připravíte pro další vládu taková opatření, aby podpora technologií s vysokou přidanou hodnotou byla opět účinná a přinesla České republice požadovaný efekt. ***