(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní poprosím pana ministra Tošovského. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, programy na podporu technologických center a center strategických služeb už mají dlouhou historii. Ony vznikaly někdy v 90. letech a nutno dodat, že celý ten program je dlouhodobě podfinancovaný. On je financován přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu. Ty prostředky na to jsou v porovnání s žádostmi firem, které prošly už výběrem a dnes jsou podporovány, dlouhodobě menší, než ony požadují. Jenom pro ilustraci, v roce 2009 v původním rozpočtu bylo 700 milionů Kč, pak bylo doplněno dalších 650 milionů, to bylo těm firmám vyplaceno. Pro rok 2010 je k dispozici 350 milionů. Samozřejmě pakliže budeme mít další prostředky k dispozici, nevím, kde je vezmeme v této situaci, tak je k tomu účelu utratíme, nebo poskytneme těm firmám. To jsou ale projekty, které již běží.
Je pravdou, že v roce 2008 projekt dál nebyl rozšířen, čili byl ukončen příjem dalších žádostí. Ovšem nikoliv že bychom se nestarali o takové firmy nebo o takové investory, protože k dispozici mají docela širokou škálu dalších možností. Od technologických domů, které vznikají privátně, například Aero v Praze, přes průmyslové zóny, jejichž naplnění nám i Nejvyšší kontrolní úřad, resp. jejich obsazenost nám i Nejvyšší kontrolní úřad tak trošičku vyčítá. Ale především jsou to programy spolufinancování z Evropské unie. Máme operační program Podnikání a inovace, kde přímo pro technologické firmy s názvem ICT a strategické služby je vytvořen program, který je úplně totožný. Někdy si investoři stěžují, že dřív měli jednodušší se k tomu dostat, teď je to trošku složitější. Ano, prochází to kontrolou a tak to je. Nicméně rád bych dodal, že v programu Podnikání a inovace je 100 miliard Kč. Samozřejmě je to v časovém horizontu postupně rozpouštěno právě tak, abychom takovéto projekty podpořili. Čili my jsme se na ty investory nevykašlali, my je podporujeme, ovšem nikoliv tímto programem, ten jsme uzavřeli, a mají k dispozici jiné programy.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zeptám se ještě pana poslance. Ano, prosím.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane ministře, za objasnění. Snad bych jenom dodal, že jsme vstoupili v roce 2008 do Evropské vesmírné aliance (?) a to byl právě jeden z popudů, abychom ještě více pomáhali těm firmám s vysokou technologií ICT, tak abychom si ukrojili z toho koláče, který je v Evropě a kde se dávají velké prostředky, abychom byli konkurenceschopní, abychom využili toho potenciálu, který u nás v republice je. Proto jsem interpeloval a proto je zapotřebí i takto spolupracovat s firmami ICT.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě bude reagovat pan ministr. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Ano, toto je jedna ze specifických oblastí, která není pouze v tvůrčí huti Ministerstva průmyslu a obchodu, ale Ministerstva dopravy, Ministerstva školství i Ministerstva životního prostředí. Pracujeme na tom, i se zapojením do Evropské kosmické agentury, abychom připravili právě podmínky pro podnikatele, aby z toho mohli těžit. Aktivita samozřejmě musí být na těch podnikatelích, nicméně my jim ty podmínky připravujeme.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. To bude asi úplně všechno. Můžeme to ukončit.
Pan poslanec Zdeněk Boháč chtěl interpelovat ministra Martina Pecinu ve věci úsporných opatření na Ministerstvu vnitra. Prosím pana poslance, aby přednesl svou interpelaci.
Poslanec Zdeněk Boháč: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Má interpelace směřuje, tak jako řada interpelací na pana premiéra, směrem k úsporným opatřením na jednotlivých resortech. Chtěl bych interpelovat pana ministra vnitra.
Vážený pane ministře, nacházíme se v období celosvětové hospodářské krize, nebo v nejlepším případě doznívání jejích dopadů, doufejme i v rámci České republiky. Tato situace se velmi negativně promítá i do stavu českých veřejných financí, do výše deficitu státního rozpočtu a celkového zadlužení České republiky. Šetřit musí nejen stát, ale také občané. Jistě se mnou budete souhlasit, a koneckonců prohlašuje to i ústy celé vlády sám pan premiér Jan Fischer, že za této situace je nutné hledat na straně výdajů státu a jednotlivých ministerstev každou korunu, která by se dala ušetřit.
V této souvislosti bych se vás chtěl, vážený pane ministře, zeptat na následující otázky. Jsou tři. Za prvé: Kolik bylo na Ministerstvo vnitra od začátku vašeho působení ve funkci ministra vnitra poradců, ať již jde o poradce vaše či o poradce jednotlivých náměstků? Druhá otázka: Jaká je působnost těchto poradců? A poslední, třetí otázka: Kolik tito poradci rozpočet Ministerstva vnitra, resp. státní rozpočet, stojí? Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych pana ministra, aby reagoval na přednesenou interpelaci.
Ministr vnitra vlády ČR Martin Pecina Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, přirozeně souhlasím s tím, že musíme šetřit na všech úrovních. Já jsem například na svém ministerstvu z původních 11 řídících pracovníků, kteří se jednak jmenovali náměstci ministra, jednak vrchní ředitelé, ale měli v podstatě stejné požitky a stejný plat, zredukoval tento počet z 11 na pouhých 6 k 1. 1. tohoto roku. Nicméně pravda je, že jsem po svém nástupu několik poradců přijal, protože tam po mém předchůdci žádný poradce nezůstal, jak to bývá koneckonců zvykem, že s ministrem se mění poradci. Já myslím, že jsem tuto problematiku nijak neextendoval. Dnes jsou poradci najímáni převážně na řešení krátkodobých úkolů, které neumím řešit stávajícími zaměstnanci, neboť se jedná o vysoce odborné činnosti nebo o činnosti, které jsou krátkodobého charakteru. Průměrně se ten stav v mém případě jako ministra týká 4 až 5 osob. Myslím, že maximální číslo bylo v jednom okamžiku 6, ale to byla skutečně výjimka. Naprostá většina těch poradců bývá najímána na dohodu o provedení práce v rozsahu maximálně 150 kalendářních hodin za rok nebo 20 hodin týdně. Konkrétní výše odměny za odpracovanou hodinu se pohybuje mezi 125 až 250 Kč. Čili ti poradci si skutečně odnášejí z ministerstva obvykle 10 až 15 tisíc Kč měsíčně. Celkové náklady se tím pádem pohybují ve výši zhruba 115 tisíc Kč měsíčně. Myslím si, že to bylo maximum, kterého jsem na tom ministerstvu dosáhl.
Omlouvám se, nemám úplně přesný přehled o počtu poradců svých náměstků. Budou to ale jednotlivci, jestli se jedná u mých šesti náměstků o pět nebo šest poradců dohromady. Výjimku by možná mohli tvořit poradci, respektive pracovní skupiny pana prvního náměstka Komorouse, protože ten má ... (nesrozumitelné) skupiny k extremismu, tam je velký počet, ale malé odměny. Je to stejné jako u mých rozkladových komisí, jejichž rozsah se nijak neměnil, tam se množství odborníků pohybuje v řádu desítek. Rozkladové komise mají 60 nebo 70 zaměstnanců, nebo členů, kteří tvoří senáty a rozhodují v těch konkrétních kauzách. Ale ty odměny se pohybují řádově u těch jednotlivých lidí v tisíci korunách za měsíc, protože to vytížení není takové. Ale já jsem nepřijímal do rozkladových komisí nikoho. ***