(16.00 hodin)
(pokračuje Fischer)
Druhá věc je... Já nevím, nejsem věštec abych věděl, zdali už se podaří na březnovou Radu posunout nějaký výsledek jednatelný, prostě formalizovatelný a podobně. Vězme, že debata, která proběhla na minulé Radě, byla v zásadě taková velmi tentativní, a tohle bude první opravdu výkopová debata na této úrovni, kde budeme možná velmi obtížně hledat shodu. Nejde tedy o to, řekl bych, si prostě... To nebude debata o připomínkování nějakého dokumentu, který tam někdo pošle, takový dokument ani v té době k dispozici nebude, nebo možná bude nějaký názor, který vzniknkl někde v útrobách Komise, ale dohoda a shoda byla na tom, že prostě postupovat jenom připomínkováním nějakého již hotového dokumentu začínat nelze. Tak to je jedna věc. Takže ta debata ještě bude pořád i tam hodně, řekl bych, hodně obecná, takže nepůjde ještě o formulaci nějakých konkrétních opatření,
Tedy z České republiky, já jenom podtrhnu ty akcenty - volný trh, flexibilní pracovní síla, vzdělaná pracovní síla jako podmínka konkurenceschopnosti nejen jednotlivých zemí, o to tady ani nejde, ale celého kontinentu, nepřehánění v těch instrumentálních věcech, nepřehánění řekněme finančního a bankovního dohledu, jeho udržování jenom v nezbytně nutné míře a po dobu, na kterou je to účelné. Zaměstnanost, určitě otázka, kterou budeme akcentovat, a vyjádření zcela svobodného, volného vnitrounijního trhu. Mobilita pracovní síly včetně samozřejmě hospodářské strategie a vývoj kontinentu a integrace. Tam je možná i velmi významný sociální a sociálně-politický aspekt. Nelze pominout a nelze přehlédnout problematiku migračních proudů a problematiku migrace do roku 2020, určitě důležité, velmi důležité téma, a vyčleňovat ho mimo svět hospodářské strategie a domnívat se, že to je něco prostě zevního, by bylo zřejmě hrubou chybou.
Takže to je teď na té míře obecnosti, která je samozřejmě nutná při startování takového dokumentu. Z mé strany vše. Jinak jsem samozřejmě připraven kdykoliv o těch věcech hovořit v situaci, kdy bude za prvé mandát, vláda bude mít jasno, co tam bude prezentovat, a jsem připraven výbory nebo poslance informovat o tom, jak debata na neformální Radě proběhla i jaký je předpoklad dalšího rozložení času, nebo debaty v čase.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím ještě pana poslance Exnera.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, já vám v zásadě děkuji za zopakování těch důležitých věcí. Řekl bych, že nejméně s dvěma třetinami může souhlasit celé politické spektrum. Co je problém, je to, že jsme možná velmi blízko před tím, než ten dokument bude třeba i přijat. Zatím jsme se nesetkali s tím, že by vláda třeba naznačila, že o této věci bude také jednat parlamentem nebo že se poradí o těch nejdůležitějších věcech, co prosazovat.
Chtěl bych se vás zeptat, jak s takovou konzultací dál počítáte. Myslím si, že by to dokonce byla otázka pro plénum. Za druhé konstatuji, že přijatý rozpočet na rok 2010 ve stavu krize určitě není v souladu s těmi cíli, které na roky 2010 až 2020 v dané chvíli máme. Čili i v Evropské unii zotavení z krize snad nastane. Bude možná pomalejší. Místo velkých slov možná by chtělo daleko konkrétnější a menší cíle, kterých by se ale opravdu za těch deset let dosáhlo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím pana premiéra.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Se skromností cílů a jejich jasnou identifikací já osobně problém nemám. Jsem přesvědčen, že největší prostor pro to, aby vláda informovala Sněmovnu, Parlament, výbory, na tom se můžeme domluvit, bude někde v mezičase mezi výstupy té neformální - to je neformální Evropská rada - a okamžikem, kde ty věci půjdou k formálnímu projednání, a mechanismy jsem připraven samozřejmě s Evropských zahraničním výborem posoudit, s vedením Sněmovny. Na takovéto debaty jsem samozřejmě otevřen, nemám problém.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji také. To byly tedy všechny odpovědi, které poskytl premiér Sněmovně.
Končím interpelace na premiéra a rovnou zahajuji interpelace na ministry vlády České republiky. Tady si vylosovalo pořadí celkem třicet poslanců, protože jeden z těch, co máte na tom seznamu, už se vzdal interpelace, takže třicet. První si vylosoval interpelaci pan poslanec Látka na ministra Dusíka ve věci Vize Šumava 2020, takže rovnou požádám pana poslance, aby tu první interpelaci přednesl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, jako známého odpůrce kůrovce mě vyděsil článek Obcím na Šumavě bude líp, kůrovci asi také. Zvláště pak to, pane ministře, že byste ve svém funkčním období chtěl pokračovat v tom, co bylo započato vašimi předchůdci. Chápu, že pro mnohé obce je v době tápání alespoň jakési světlo na konci tunelu, protože jak říkají starostové, nějaká vize být musí. Šumava 2020, která nabízí vládou schválený krajní plán integrovaného rozvoje, díky kterému budou deseti procenty zvýhodněny projekty obcí ve specifických oblastech podávané do operačních programů. K tomu pak Ministerstvo životního prostředí vytvořilo speciální program podpory obcí hrazený ze Státního fondu životního prostředí.
Mě uspokojilo alespoň to, že ze současných 21 procent bez zásahu území nedošlo k jeho rozšíření o dalších 9 procent. Jako mnoho dalších se totiž domnívám, že nezasahování proti kůrovci povede k poklesu turistického ruchu, protože nikdo se nebude jezdit dívat na plantáže souší a na holiny.
Účastníci několika mimořádných setkání lesáků, majitelů soukromých a obecních lesů především vyjadřují znepokojení ze záměrného zatajování kůrovcového nebezpečí plynoucího z lesů Národního parku Šumava. Na lesnických technických školách je lesákům vtloukáno do hlavy, že kůrovec je největší škůdce lesa a že se proti němu musí radikálně a systematicky postupovat, aby se náhodou nepřemnožil. Lesníkům vadí především porušování platného lesního zákona č. 289/1995 Sb., a to § 32 Ochrana lesa. Při přemnožení škůdců, což jistě lýkožrout smrkový v našich lesích je, je nařízeno učinit bezodkladná opatření k zastavení jejich šíření, což je i vyváženě ošetřené kůrovcové dříví z lesa.
Moc mě mrzí, pane ministře, co se v posledních letech se Šumavou děje. Uschly Modravské slatě, usychá Jelení skok, pod Podlomném a Plesnou vznikají obrovské holiny. Vůbec už nemluvím o Trojmezí, pramenech Vltavy, Mokrůvkách, Březníku, Odrklanů (?) či okolí Plešného jezera, kde je skutečně stav šumavských lesů nejlépe vidět na vlastní oči. Pokusíte se, vážený pane ministře, jako rodilý Plzeňák Šumavě nějak pomoci?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane ministře, pomůžete, nebo ne?
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Pomůžu, seč můžu, pane předsedající. Děkuji za slovo.
Ani já nejsem příznivcem kůrovce, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího. Jedna z mých prvních aktivit, jakmile to bylo možné, byla cesta na Šumavu. 7. ledna jsem tam měl jednání právě se starosty obcí, které mají své území přímo uvnitř Národního parku Šumava. Děkuji za to, že jste shrnul ty body, kterými se vláda snaží vyjít právě šumavským obcím vstříc, ať už je to zmíněný krajinný integrovaný plán rozvoje nebo je to program Státního fondu životního prostředí, který umožní realizaci některých menších akcí, které nejsou možné třeba z operačního programu Životního prostředí. ***