(11.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji vám, pane poslanče. Já jsem výrazně spokojen, protože mohu i tuto interpelaci vzhledem k tomu, že je bez usnesení, uzavřít a zároveň těsně před 11. hodinou uzavřít i bod číslo 185 a sdělit vám, že zbývající nevyčerpanou interpelací je interpelace Václava Exnera na ministra financí Janotu, to je na příští čtvrtek dopoledne, a interpelace Václava Exnera na předsedu vlády Jana Fischera, která také zůstane na příští čtvrtek. Budou to první dva zařazené body. Pokud bude další odmítnutí odpovědí, tak je doplníme v průběhu příštího týdne.
Tím končím bod číslo 185. Děkuji vám a předávám řízení schůze.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přikročíme k pevně zařazenému bodu, kterým je
184.
Zpráva předsedy vlády k situaci způsobené katastrofálním znečištěním
ovzduší Moravskoslezském kraji, včetně návrhu na řešení
Prosím předsedu vlády pana Jana Fischera, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Děkuji pěkně, paní předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, já jsem si samozřejmě vědom toho, že situace v Moravskoslezském kraji je trvale klimaticky a co do parametrů znečištění životního prostředí nepříznivá, a plně chápu trvalý zájem paní poslankyně Jakubkové o tento region, resp. kvalitu životního prostředí, ve kterém tamní lidé žijí. Na druhé straně je třeba si říci, že řada věcí je determinována dlouhodobými faktory, a asi je nelze právě proto vyřešit během několika dnů či měsíců.
Je tady nicméně několik konkrétních návrhů. Vláda a já osobně zvážíme první návrh na uskutečnění výjezdního zasedání vlády v dotčené oblasti. Budeme samozřejmě diskutovat o možnosti předložení novely zákona o ochraně ovzduší v termínu, který paní poslankyně Jakubková navrhuje. K tomu tady případně vystoupí pan ministr Dusík.
Je tady ještě návrh na angažmá v mezinárodním jednání s polskou stranou. Budeme asi muset s polskou stranou jednat i o dalších věcech, které se týkají polského příhraničí. To je věc nejen Moravskoslezského kraje, ale i Libereckého kraje - výstavba elektrárny. Není možné zasahovat do energetických programů či koncepcí Polské republiky, ale hledejme mechanismy, jak jednat o tom, jak si případně děláme problémy ve znečišťování ovzduší navzájem. Koneckonců je to součást dobrých sousedských vztahů. Teď jsme se o nich, když tady byl prezident Kaczyński, znovu přesvědčili. To je určitě možné.
Pokud jde o financování z programu Zelená úspora, tady dám možnost panu ministru Dusíkovi, aby se k tomu konkrétně vyjádřil.
Jinak je možné informovat i o tom, že byť situace tam byla klimaticky teď velmi napjatá a patřila skutečně ke klimatickým hrůzám, tak poslední údaje, které mám k dispozici, svědčí o tom, že i tam už se situace uklidňuje a charakteristiky znečištění se zlepšují. To by nicméně nemělo být důvodem pro ochabnutí trvalejšího zájmu o tento regionu, který s paní poslankyní sdílím, tak jako ho sdílí vláda.
Věci, které budeme moci připravit ještě v podobě legislativních návrhů, i když je třeba zamašličkujeme a dáme další vládě, jsme připraveni provést. Ten návrh na výjezdní zasedání vlády v dotčeném regionu zvážíme.
Myslím, že pan ministr Dusík je připraven tady informovat o zelených úsporách i o termínu předložení novely zákona o ochraně ovzduší. To je asi z mé strany vše. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, vážený pane předsedo vlády. Nyní zahajuji obecnou rozpravu. Bylo avizováno vystoupení ministra životního prostředí pana Dusíka. Vážený pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji pěkně, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych navázal na vystoupení pana premiéra a doplnil bych některé údaje.
První věc, co se týče přípravy nového zákona o ochraně ovzduší, ta je v této chvíli ve fázi vypořádávání meziresortního připomínkového řízení. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, a je to tak obsaženo i v plánu legislativních prací, že do konce března bychom chtěli tento návrh nového zákona předložit vládě k projednání, samozřejmě s vědomím, že není z časových důvodů možné projednání v Poslanecké sněmovně v tomto složení a že vláda vlastně tento nástroj může připravit do té podoby tak, aby mohl být převzat vládou následující a předložen Poslanecké sněmovně.
Když se podíváme na nástroje, které jsou navrženy v novém zákoně o ovzduší, ony reagují na to, že přestože došlo ke zlepšení kvality ovzduší v posledních letech, tak stále jsou problémy, a tato exponovaná situace, ke které teď došlo na území Moravskoslezského kraje, je důkazem toho, že tyto problémy si žádají řešení.
Příčiny toho, proč k tomu stavu dochází, jsou na jedné straně objektivní, které nezměníme, a to je povětrnostní situace, ale na druhé straně jsou to zdroje znečištění, a tady je potřeba rozdělit kategorie zdrojů znečištění na tři.
První jsou průmyslové zdroje znečištění, velké průmyslové závody a řešení jak z hlediska emisních limitů, tak z hlediska speciálních nástrojů, které například byly zavedeny poslední novelou zákona o ovzduší z roku 2008 nebo novelou vyhlášky Ministerstva životního prostředí z listopadu minulého roku, které zavádějí určité možnosti právě v takto nepříznivých meteorologických situacích prostřednictvím regulačních řádů, zpracovaných jak na úrovni kraje, tak na úrovni jednotlivých podniků, reagovat na danou situaci a snížit zátěž životního prostředí z uvedených zdrojů. Tyto regulační řády jsou navrženy, nejsou na území Moravskoslezského kraje dosud schváleny, protože tam běží lhůty podle vyhlášky. Samozřejmě se budeme snažit, aby se co nejdříve naplňovaly, a prověříme jejich funkčnost, jakmile k tomu dojde.
Druhá kategorie zdrojů znečištění je doprava. Návrh nového zákona o ovzduší předpokládá možnost regulace dopravy prostřednictvím tzv. nízkoemisních zón, kdy města a aglomerace budou schopny nastavovat nízkoemisní zóny právě k tomu, aby byly schopny reagovat na aktuální situaci v oblasti ovzduší a rozptylové podmínky. Má to samozřejmě vazbu dlouhodobou na řešení dopravní infrastruktury, průjezdy automobilů městem. Dalším aspektem je zkrácení obnovy vozového parku v České republice. To jsou faktory, které se na tom také projeví.
Třetí skupinou zdrojů, a to je potřeba si uvědomit, jsou zdroje individuálního vytápění, které k zátěži pro konkrétní území přispívají velmi velkou měrou. Co se týče průmyslových podniků, zátěž je spíše plošná, kdežto individuální zdroje vytápění bezprostředně ovlivňují nejbližší okolí toho, kde k vytápění dochází. ***