(19.30 hodin)
(pokračuje Lesenská)
Navrhovaný zákon zavádí minimální výživné, tabulky pro určování výživného, valorizaci výživného a náhradní výživné. Minimální výživné. Tady navrhujeme podle některých zahraničních vzorů stanovit jeho minimální výši. Tabulky pro určování výživného by mohly pomoci odstranit jak současnou nejednotnost a arbitrárnost rozhodování o výši výživného, která je v rozporu minimálně se zásadou předvídatelnosti práva, stejně jako v řadě evropských zemí. Vzorem jsou pomocné tabulky používané v Německu. Toto vodítko je relativně hrubé, avšak zákon umožňuje vládě, aby podle praktických zkušeností stanovila výrazně jemnější systém. Valorizace výživného by usnadnila situaci rodičům i soudům, protože by odpadlo nebo by se zjednodušilo mnoho soudních řízení o změně výživného na základě změny poměrů. Lze také předpokládat, že by usnadnila situaci rodičů, kteří mají dítě v péči a kteří dnes iniciují většinu těchto soudních řízení.
Návrh zákona o náhradním výživném byl Poslanecké sněmovně poprvé předložen v roce 2005 a podruhé v roce 2007. Dosud se ho však nepodařilo prosadit.
Tento návrh je nyní konstruován po vzoru slovenské úpravy, která byla nedávno změněna vydáním nového zákona. Navrhujeme po slovenském vzoru, aby náhradní výživné bylo nárokovou sociální dávkou pro případ, kdy povinná osoba neplatí výživné a exekuční řízení probíhá marně. Slovenské zkušenosti formulované v důvodové zprávě k zákonu č. 201/2008 Sb. ukazují, že přechod pohledávky výživného z oprávněné osoby na stát je neúčelný, protože působí zmatky, kdy povinná osoba neví, komu má platit. Takže myslíme si, že navrhovat a poskytovat místo části příspěvku na živobytí nahrazující neplacené výživné, nahradí výživné ve výši poloviny základní mzdy minimálního výživného (?), tedy té částky, kterou musí platit každý rodič, který nežije s dítětem ve společné domácnosti.
Abych svou úvodní zprávu co nejvíce zkrátila, děkuji vám za pozornost a předávám slovo paní kolegyni.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Vladimíře Lesenské a prosím zpravodajku paní poslankyni Danu Filipi, aby uvedla svou zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Dana Filipi: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, návrh novely zákona o výživném není pro tuto Sněmovnu novinkou. Jak zde již zaznělo, tentokrát novela zavádí nejen náhradní výživné jako nárokovou sociální dávku hrazenou státem, ale nově institut minimálního výživného a také valorizaci výživného. Návrh zákona obsahuje tabulky pro určení minimálního výživného, prostřednictvím kterých vláda svým nařízením uloží soudům, jak se mají rozhodovat při stanovování výše výživného.
Projednávaná předloha zákona vstupuje do zákona o rodině, který vyživovací povinnosti v rodině včetně výživného řeší. Takovéto dělení právních předpisů jak z hlediska legislativně technického, tak věcného je komplikujícím prvkem. Jako zpravodajka musím předeslat, že v rozpravě navrhnu tento návrh zákona zamítnout. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám rozpravu, do které je přihlášena paní ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a pan poslanec Antonín Seďa. Nyní tedy žádám paní ministryni Danielu Kovářovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo, paní ministryně.
Ministryně spravedlnosti vlády ČR Daniela Kovářová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, budu se vás ptát otázkami v reakci na to, co jsme tady slyšeli od předkladatelů. Opravdu chceme činit z rodičů nezodpovědné lidi, kteří nebudou platit na své děti? Opravdu chceme, aby rodiče, kteří mají děti ve své péči, rezignovali na jakoukoliv individuální snahu o získání výživného? Opravdu po nich nebudeme chtít, aby se o výživné soudili a vymáhali je? Aby šli za svým a pro své děti tyto peníze vymohli? Opravdu chceme zrovna dneska zatížit státní rozpočet dalšími dávkami? Vždyť vlastně budeme navádět rodiče, aby se domluvili a výživné neplatili!
Pozorně jsem poslouchala rozpravu k předchozímu bodu, který se týkal zákona o podpoře výzkumu. Tam předkladatelé hovořili o motivaci, o motivačních činitelích. Když tato Poslanecká sněmovna tento zákon přijme, můžeme jakoukoliv motivaci pro rodiče škrtnout.
Vláda předložila stanovisko, které je nesouhlasné s tímto zákonem. Za vládu doporučuji a žádám, abyste hlasovali proti tomuto zákonu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ještě před řádně přihlášeným panem poslancem Seďou s faktickou poznámkou paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Pak řádně přihlášený pan kolega Seďa. Prosím.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji. Pane místopředsedo, dovolte, abych vaším prostřednictvím odpověděla paní ministryni, že skutečně nechceme vychovávat rodiče k nezodpovědnosti a chceme je motivovat. Ale chceme také motivovat stát, aby těmto rodičům dokázal zajistit, aby u soudů rychle a účinně vymohli výživné pro své nezletilé děti. Takže tímto návrhem chceme zajistit nezletilé děti a vychovávat stát, nikoliv rodiče.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Slova se ujme pan poslanec Antonín Seďa, připraví se pan poslanec Kafka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona o náhradním výživném se stává v České republice bestsellerem. Dnešní návrh je již třetím návrhem od roku 2005 a ukazuje na dlouholetou neochotu české politické reprezentace řešit problém neúplných rodin, které jsou nejvíce ohroženy chudobou. Mohu pochopit stanovisko vlády i pravicových politiků, kteří argumentují své negativní stanovisko deetatizací soukromého života či nutností zvyšovat odpovědnost za sebe a svou rodinu. Na druhou stranu se však musím ptát, proč ve vyspělých evropských zemích je institut náhradního výživného zaveden, ale u nás není politická vůle k prosazení opatření, které pomůže zajistit práva dětí na zdravý růst a vývoj.
Souhlasím s tím, že nárok na výživné je pohledávkou soukromoprávního charakteru, ale dodávám, že je věcí státu vymahatelnost práva. A tím právem dítěte je i placení výživného. Proto řada zemí náhradní výživné zavedla, proto Rada Evropy či Výbor pro práva dětí OSN nabádá garantovat dávky výživného pro nezaopatřené děti, pokud povinná osoba tuto povinnost neplní.
Taktéž je pravdou, že vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí je upravena v zákoně o rodině, ale současná právní úprava nezaručuje oprávněným osobám a těm, kdo je mají svěřeny do péče, odpovídající životní úroveň. Dokonce sami soudci a soudkyně odhadují, že současně stanovované výživné na dítě nepokrývá ani 20 % průměrných nákladů na výchovu a výživu dítěte. Také je nutno zdůraznit, že soudem určené výživné se započítává do finančního příjmu neúplné rodiny, a to přesto, že není vypláceno.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, problém úniku před plněním pravomocných rozhodnutí, jimiž bylo určeno výživné pro děti, není nový. Proto byly a jsou v rozvinutých demokratických společnostech činěny kroky, aby potřebným dětem bylo pomoženo.
Vláda sice vyslovila s uvedeným návrhem nesouhlas a vyjádřila řadu připomínek. Na druhou stranu, a to se na mě paní ministryně spravedlnosti nezlobte, o výši alimentů by neměly rozhodovat městské úřady. V České republice není garantován životní standard dětí z rozvrácených rodin, existuje nejednotnost v rozhodování a nízká předvídatelnost práva.
Nejvyšší soud ČR odmítl vydat závazné stanovisko, které by sjednotilo dosavadní velmi rozdílná rozhodování českých soudů v otázce výživného. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ptám se: Není toto rozhodnutí pro vás jasný argument pro propuštění návrhu zákona do druhého čtení? Proto prosím o vaši podporu tomuto návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Slova se ujme pan poslanec David Kafka, připraví se paní zpravodajka Dana Filipi. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***