(9.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A teď tu je pan poslanec Hovorka. To byl bod 55. Je to návrh - Všeobecná zdravotní pojišťovna. On navrhoval, pokud to neprojde dopoledne, abychom to zařadili pevně odpoledne.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro takovéto zařazení, pokud to neprojde dnes po rozpočtu, aby se to hlasovalo odpoledne, pevně zařadilo, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 143. Přihlášeno je 189, pro hlasovalo 103, proti 47. Takže to bylo přijato.
Pan poslanec Exner nás pouze upozorňoval, takže to hlasovat nemusíme. Takže to snad je všechno k pořadu schůze.
Můžeme pustit do prvního bodu programu, což je bod
86.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010
/sněmovní tisk 913/ - třetí čtení
Takže přátelé, nacházíme se ve třetím čtení. Prosím, aby u stolku zaujal místo pan ministr financí Eduard Janota a zpravodaj Bohuslav Sobotka. Ano, já vidím přihlášku pana premiéra, takže vám jenom sdělím, že pozměňovací návrhy k předloženému návrhu jsou uvedeny ve sněmovním tisku 913/3.
Požádám pana premiéra Fischera, aby se tedy ujal slova jako první vzhledem k tomu, že se hlásí jako první. Slovo má předseda vlády Jan Fischer. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, přihlásil jsem se o slovo, neboť považuji za nutné dříve, než budete hlasovat ve třetím čtení o změnách návrhu státního rozpočtu na příští rok, seznámit vás nejen s názorem vlády, ale především s mým pohledem na navrhované změny.
Na úvod chci jasně říci, že hlasování o státním rozpočtu považuji za záležitost nanejvýš politickou. Je to bytostně politické rozhodování a pro řekněme odbornickou nepolitickou vládu vytváří poměrně složitou situaci. Všichni zde dobře víte, že moje vláda má v Parlamentu takovou sílu, kterou jí poskytnete, respektive kterou jí poskytnou strany, které vládu podporují a mají zájem na její existenci.
Všichni zde také dobře víte, že jsem v době projednávání úsporného balíčku jako svoji podmínku, abych dál mohl nést odpovědnost předsedy vlády, definoval, že rozpočtový schodek na rok 2010 bude oscilovat kolem hranice 5 % jeho podílu na hrubém domácím produktu. 25. září Sněmovna schválila takzvaný vládní balíček. Představuje cestu od rozpočtové propasti ve výši 231 mld. korun deficitu, cestu k necelým 163 mld. a podílu deficitu 5,3 % na hrubém domácím produktu, cestu k ještě snesitelné, nicméně velmi zlé výši deficitu na příští rok, cestu pragmatickou, kombinující navýšení příjmů s restrikcí výdajů, cestu nikoliv příjemnou, ale podle názoru vlády, a konečně jste to vyjádřili i vy svým hlasováním, odpovídající hloubce recese české ekonomiky a stavu veřejných financí.
Jsem si samozřejmě vědom, že ne všichni mohou být spokojeni. Vím, kolik zůstává nezabezpečených požadavků. Chtěl bych upozornit na jednu věc. Stát peníze nevytváří. Stát prostředky negeneruje, získává je z příjmů, které se vytvářejí mimo prostor státu, a alokuje příslušné výdaje podle předem nastavených pravidel a jejich nastavení, míním těchto pravidel, a jejich změna je samozřejmě věcí výsostně politickou.
V mantinelech balíčku a současně s úsporami 25 mld. korun v jednotlivých kapitolách byl také předložen vládní návrh státního rozpočtu, který jste, jak jsem říkal, schválili v prvním čtení. Schválili jste celkové příjmy a výdaje rozpočtu, čímž je dán i výsledný deficit. Toto jsou dnes už neměnné pevné kotvy, které fixují základní makroekonomickou podobu státního rozpočtu, rozpočtu, který je sice výrazně schodkový, ale nezadlužuje zemi více, než je za daných okolností nezbytně nutné.
Řekl jsem, že hlasování o rozpočtu je navýsost politická věc a to znamená, že samozřejmě respektuji právo Sněmovny provést ve struktuře rozpočtu změny, respektuji, že volení zástupci mohou mít odlišný názor na některé výdajové položky, než je názor vlády. Nicméně rád bych vám sdělil, že vláda byla vždy názorově konzistentní, připravila balíček, aby, jak jsem říkal, umožnil návrat deficitu na snesitelnou úroveň.
Následně, zejména po jednání s představiteli krajů, primátory velkých měst a dalšími, dospěla k závěru, že snížení výdajů na sociální služby na úroveň 45 % letošního roku je nepřiměřené, neumožňuje adaptaci institucí poskytujících tyto služby a mohla by mít až likvidační charakter pro některé z nich, a představuje tedy nezdůvodnitelné riziko, jakkoliv jsem si vědom, že nápravu a modifikaci by vyžadoval celý systém českých sociálních služeb, ale nejsme v situaci, kdy bychom měli čas na provádění takovéto hluboké změny. Proto je vláda připravena podpořit návrh na posílení výdajů na tuto oblast do výše 3 mld. korun. Takovou vůli vláda opakovaně veřejně deklarovala a takovému pozměňovacímu návrhu je připravena říci ano, ale navíc je připravena vyřešit tento problém pomocí rozpočtových opatření již v lednu příštího roku a zavázat ji k tomu můžete i přijetím příslušného doprovodného usnesení. Zároveň konstatuji, že k jiným návrhům na změny bude stanovisko vlády negativní.
A ještě je tu jedna věc, kterou chci zdůraznit velmi jasně. Změny, které vláda a já osobně můžeme přijmout, musí být v každém případě změny v rámci již schváleného deficitu. S čím nemůžeme principiálně souhlasit, je skryté zvyšování deficitu. A bohužel i takové návrhy byly ve druhém čtení vzneseny. Budu konkrétní. Pokud jsou některé nové výdaje, jako například zvýšení prostředků na platy ve veřejném sektoru, navrhovány na úkor snížení výdajů na správu státního dluhu nebo na úkor kapitoly důchodů, potom jde fakticky o zvýšení deficitu. Všichni víme, že přestat vyplácet důchody nebo přestat splácet úroky ze státního dluhu prostě nelze. Všichni víme, že by přijetí těchto pozměňovacích návrhů tedy ve skutečnosti zvýšilo schodek státního rozpočtu a znamenalo popření koneckonců vašeho rozhodnutí při prvním čtení návrhu státního rozpočtu. ***