(17.30 hodin)
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji. Já bych reagoval na pana kolegu Bratského. On nám zde předčítal ze správního řádu. Já myslím, že ani on, ani já nejsme právníci, abychom vedli nějaký spor na téma, jestli my dva jsme schopni odhadnout správnost správního řádu při odnímání akademických titulů. Jenom bych mu znovu připomněl, že lidé, právníci, kteří se zabývají správním řádem, správním řízením, ty vaše formulace znají, a přesto tito odborníci tvrdí, že není tento správní řád pro tento účel vhodný a že může zklamat. To za prvé.
Za druhé bych chtěl ještě reagovat na paní kolegyni Šojdrovou. Já nevím, odkud ona zjistila a jak přišla na to, že jsme tuhle novelu - ji ta další diskuse zřejmě nezajímá - provedli jenom na základě případu Západočeské univerzity.
Vážená paní kolegyně prostřednictvím předsedajícího, samozřejmě si uvědomujeme stav současného vysokého školství. Ten vůbec není dobrý. A možná jste si všimla, že já sám jsem několikrát řekl, že západočeská kauza je pravděpodobně, a to s velkou pravděpodobností, jenom špičkou pověstného ledovce. Já jsem přesvědčen, že podobné záležitosti, podobná pochybení existovala a existují i na jiných vysokých školách. Takže tato právní norma, kterou jsme připravili, se jistě bude vztahovat obecně ke všem vysokým školám v České republice.
Paní poslankyně Šojdrová pak ještě hovořila o titulech spojených s funkcí děkana a rektora. Uváděla, že je nevhodné, aby na děkany a rektory byly kladeny jakési kvalifikační předpoklady, které chceme klást my. Uváděla příklady uměleckých vysokých škol, kde by to podle jejího názoru bylo nevhodné. Ale chci ji upozornit na to, že i na uměleckých vysokých školách probíhá Ph.D. studium, že i na uměleckých vysokých školách jsou udělovány docentury a profesury. Pokud to paní poslankyně Šojdrová neví, já jí ukážu konkrétní případy profesorů, docentů, Ph.D. absolventů na uměleckých vysokých školách. Ona na mě pokřikuje, že to ví, ale přesto se ve svém vyjádření tvářila, že to neví.
Já si myslím, že diskuse byla dost vyčerpávající. Uznávám, že připravit tuto novelu bylo velmi obtížné, a jakékoli změny, návrhy, pozměňovací návrhy, které ji zdokonalí, jsou přijatelné a jsme jim samozřejmě otevřeni. Takže já si myslím, že tato novela není zbytečná a jistě v rámci druhého čtení se dá upravit tak, že ve třetím čtení po schválení může být velmi prospěšná pro naše vysoké školství. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ohlídalovi, byl zatím poslední přihlášený v rozpravě. S faktickou poznámkou v rozpravě pan poslanec Petr Pleva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, já jsem se sice mohl přihlásit řádně, protože jsem poslední, ale nechci vás dlouho zdržovat.
Pan kolega Ohlídal tady teď hovořil o tom, jak je možné získávat akademické funkce i na uměleckých vysokých školách. Hovořilo se tady mnohé o tom, že by bylo dobré, aby rektoři a děkani měli buď akademický titul docenta, nebo profesora, ale tam se také říká, že to může být buď Ph.D., nebo CSc., nebo DrSc. To jsou tituly nebo vědecké hodnosti, které byly udělovány ještě před účinností vysokoškolského zákona, dokonce před listopadem 1989. A já bych chtěl vědět, jak by přezkoumával, zdali tyto vědecké tituly byly uděleny skutečně po zásluze, protože např. k tomu, aby člověk mohl získat titul CSc., musel absolvoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu. Pokud odmítl, byť měl x vědeckých prací, nemohl se stát vědeckým hodnostářem. Takže prosím, pokud tady byly používány argumenty, aby byly používány korektně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi. Já bych ho chtěl jen upozornit, že je rozdíl mezi titulem a vědeckou hodností, protože titul kandidáta věd a doktora věd není titul, ale je to vědecká hodnost.
Hlásí se s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Grebeníček, ale má slovo až po faktické poznámce paní ministryně školství, která se s faktickou přihlásila. Teď mám tři faktické poznámky. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy vlády ČR Miroslava Kopicová Děkuji. Já to nechci prodlužovat, ale protože zodpovídám za školství, považuji za nutné, aby tu zaznělo několik věcí, velmi krátce.
Chci vás informovat, vážená Sněmovno, že před několika týdny proběhly ceny Česká hlava. Jsou to prestižní ceny, z nichž dvě ceny se udělují doktorandům této země. Jenom dvě. Obě šly na jiné fakulty Západočeské univerzity. Byla bych ráda, abychom si uvědomovali, že už je možná čas nechat právnickou fakultu vyřešit její problém. Ale poškozujeme univerzitu, která patří v oblasti výzkumu mezi naši špičku. Chtěla bych, aby to zaznělo.
A chci také říct, že jsem velmi opatrná říkat, že tato kauza je jenom špičkou ledovce našeho vysokého školství. Naše vysoké školy mají mnoho problémů, já jsem o nich hovořila. Nejsou to jejich problémy, jsou to problémy systému, jsou to problémy naší ekonomiky a problémy toho, aby školy plnily úkol, který od nich očekáváme. Ale ujišťuji vás, že proběhlo posouzení udělených titulů a absolventů, nestandardních dob, na všech vysokých školách. Všechny jejich matriky byly prozkoumány. Něco podobného jako v Plzni se nikde nenašlo. To je další věc, kterou jsem chtěla říct.
Taky bych ráda ještě uvedla na pravou míru to, jestli je pan rektor slabý nebo chtěl nějakým způsobem zametat kauzu a kamuflovat ji. O tom to prostě není. To je o té nutnosti mít vysokoškolskou reformu. On vůbec neměl přístup k informacím, které by ho mohly takto varovat. On zkrátka do pravomocí děkanátu a fakult nemůže zasáhnout normálním způsobem a informace nemá, protože tak je nastaven ten nesoulad mezi kompetencemi, pravomocemi a zodpovědnostmi, které mezi sebou jednotlivé části fakult mají.
Chtěla bych této příležitosti využít jenom k tomu, abychom byli šetrní k našim vysokým školám, a opravdu jsem hluboce přesvědčená, že tak jak je návrh nyní postaven, způsobí velké nejistoty, velké právní vakuum pro řešení, které zatím má svou cestu. Můžete mi věřit, že jestliže se ukáže, že je nutné cokoli změnit, věřím, že spolu se školským výborem a vámi všemi to dokážeme udělat. Ale nesahejme na věci, které fungují. Je hodně těch, které musíme změnit a nefungují. A není pravda, že můžeme odkládat vysokoškolskou reformu. To si nemůžeme vůbec dovolit. Finanční situace nám nedovolí financovat ten systém, tak jak nyní vypadá. A náš profil ekonomiky čeká na to, aby byl postaven na úplně jiné inovační výkonnosti, a to musí splnit vysoké školy a žádný čas nemáme. Já vám slibuji, že všechno, co připravujeme, připravujeme tak, abyste na to mohli navazovat, protože už si nemůžeme dovolit začínat znova a od začátku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni školství. S faktickou poznámkou poslanec Miroslav Grebeníček, poté pan poslanec Ivan Ohlídal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Po vystoupení paní ministryně jsem zvažoval, zda vůbec reagovat na poslance Plevu, ale když už jsem se přihlásil, tak dílo dokonám. Veřejně se přiznávám, že nejsem absolventem Večerní univerzity marxismu-leninismu a nebylo to překážkou k tomu, abych získal vědeckou hodnost kandidáta věd. Říkám to velmi důrazně, protože informace, které se tady někdy vypouštějí, zavánějí praktikami jistého ústavu, který nemá v této republice vůbec kredit na to, aby pokračoval ve své činnosti. Říkám to proto, že po dvaceti letech od převratu není možné tomuto národu jenom lhát. A budete se možná divit, několikrát jsem kandidoval na přední funkce v KSČM a ani tam se mě nikdo neptal, zda mám Večerní univerzitu marxismu-leninismu. Ani tam! Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Ivan Ohlídal. ***