(17.40 hodin)
Poslanec Ivan Ohlídal: Stručně bych reagoval ještě na pana poslance Plevu. Chci ho upozornit na to, že vědecká hodnost doktora věd se uděluje i v současné době. Akademie věd České republiky tuto hodnost uděluje. To je jedna věc.
Druhá věc. Paní ministryně, já s vámi také souhlasím, že je nutné udělat co nejdříve reformu vysokého školství. Ale nejdříve pro tu reformu musíte získat akademickou veřejnost a musíte získat většinu politické reprezentace pro ni. To se bohužel zatím nepodařilo a mám obavu, že při současném způsobu, jak se tato reforma na ministerstvu upravuje, ani v blízké budoucnosti nepodaří.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan Petr Pleva. Připraví se Tomáš Úlehla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, já se chci vaším prostřednictvím omluvit panu kolegovi Grebeníčkovi. Skutečně má pravdu. Večerní univerzitu marxismu-leninismu museli mít pouze nestraníci. Komunisté tuto univerzitu mít nemuseli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Teď pan poslanec Tomáš Úlehla s faktickou poznámkou, poté předseda poslaneckého klubu KSČM. Musím dodržovat jednací řád, pane předsedo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Úlehla: Pane předsedající, dámy a pánové, já budu stručný, protože Petr Pleva to řekl naprosto přesně. Tak to je. Protože jsem také chtěl být vědeckým pracovníkem, ale než bych se handrkoval s těmito obstrukcemi, tak jsem samozřejmě šel pracovat do nemocnice.
Myslím si, že občané, pokud sledují tuto diskusi, nedivím se, že najít rozdíl mezi hlupákem a některými poslanci je velmi těžké. Já se stydím za to, co zde probíhá. Ten, kdo má mindrák, že vysokou školu nevystudoval apod., tak se zdržte těchto projevů. Pojďme se věnovat věcným problémům. Běží čas a já jsem nováček ve Sněmovně, ale radši to už dělat nebudu, protože my si tady jenom honíme trička a k ničemu to nevede. Styďte se, co tady napadáte nevěcně zákonné návrhy!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji panu kolegovi Úlehlovi, že mi část mé řeči ulehčil. Ano, pojďme se zabývat něčím smysluplnějším než toto vzájemné natahování.
Ale v jednom musím reagovat na pana kolegu Plevu. On to přece musí pamatovat. Jestli studoval vysokou školu v letech před rokem 1989, musí přece vědět, že ten, kdo úspěšně absolvoval z marxismu-leninismu na Ústavu marxismu-leninismu, který byl při každé vysoké škole, nemusel již doživotně žádný VUML studovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem netušil, že se tady budeme zabývat touto záležitostí, ale nebudu reagovat, protože bych měl několik poznámek věcného charakteru.
Jestli se už nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu ukončím. Ptám se... Nevidím nikoho, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan kolega Ohlídal jako zástupce navrhovatelů nemá zájem, pan poslanec Bratský jako zpravodaj shrne rozpravu. Děkuji, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Pevně věřím, že alespoň část kolegyň a kolegů v sále poslouchala paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy. Její slova by měla některé váhající přesvědčit, že návrh na zamítnutí, který jsem podal, je správným návrhem v této chvíli. Ve spolupráci s ministerstvem jsme schopni připravit novelu, která bude mnohem lepší, která víc připraví věci k řešení než ta, kterou máme před sebou. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečná slova. V rozpravě padl jediný návrh a to je návrh na zamítnutí, o kterém rozhodneme. Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Rozhodneme o návrhu na zamítnutí v následujícím hlasování, a to ve chvíli, kdy se ustálí počet poslanců ve sněmovně... Myslím, že je to v pořádku.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 133 a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 133 z přítomných 124 pro 57, proti 42. Návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 134, které jsem právě zahájil. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 134 z přítomných 128 pro 116, proti 2. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Lhůta k projednání je nezkrácená, 60 dnů podle zákona o jednacím řádu. Žádný návrh o zkrácení lhůty nepadl, nemohl ho po skončené rozpravě už nikdo ani podat. V tomto ohledu jsme se vypořádali s bodem číslo 58, který končím. Děkuji panu poslanci Ohlídalovi, děkuji zpravodaji Petru Bratskému a končím bod 58.
Vnímám přihlášku pana kolegy Hamáčka. Ne, není tomu tak.
Pokračovat budeme bodem číslo
57.
Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Miloslava Vlčka a Zdeňka Škromacha
na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 941/ - prvé čtení
Požádám pana poslance Bohuslava Sobotku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a zpravodaje pana poslance Václava Votavu. Za navrhovatele předložený návrh uvede pan poslanec Bohuslav Sobotka. Pane navrhovateli, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, jsem velmi rád, že tento návrh zákona přišel na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Dovolte mi, abych stručně uvedl několik základních argumentů, které jsou s tímto návrhem spojeny. Ale nejprve se budu muset vrátit vůbec k celkové koncepci zdaňování a vývoji v této oblasti jednak v České republice, jednak také v rámci Evropské unie.
Zákonem číslo 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů byla od 1. ledna 2008 zavedena jedna sazba daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 % bez ohledu na výši daňového základu poplatníka. Tato tzv. rovná daň odstranila dosavadní systém progresivního zdanění, podle něhož se vzrůstajícím příjmem, resp. daňovým základem, docházelo k vyššímu zdanění v závislosti na stanovení příjmových pásmech.
Princip progresivního zdanění u nás platil nepřetržitě po celé období demokratického fungování naší státnosti. Do konce roku 1995 bylo v České republice šest daňových pásem, přičemž příjmy přesahující základ daně 1,080 milionu korun byly zdaňovány mezní sazbou 47 %, čili do konce roku 1995 byla sazba pro daňové poplatníky s nejvyššími příjmy 47 %. Od roku 1996 do roku 1999 bylo v České republice pět daňových pásem, přičemž v nejvyšším z nich byly příjmy zdaněny sazbou 40 %. V letech 2000 až 2007 byla daňová pásma omezena na čtyři a v nejvyšším z nich byly příjmy zdaněny sazbou 32 %. V roce 2007, který byl vlastně posledním rokem existence progresivního zdanění, byly sazby stanoveny takto: nejnižší sazba činila 12 %, následovala sazba 19 %, poté sazba 25 % a mezní sazba pro poplatníky s nejvyššími příjmy byla 32 %. ***