(15.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Ta úprava se vztahuje na jakékoliv zveřejnění osobních údajů stanovené jiným právním předpisem. A tam se obávám, že ty sankce musí být poměrně vysoké. Samozřejmě sankční orgán tyto sankce nemusí využít v plné výši. Od toho máme správní řízení, od toho máme nejrůznější přezkumy. Ale dokážete si představit - protože tam je zákaz zveřejnění osobních údajů stanovených jiným právním předpisem. Tam můžou být ukradené databáze banky včetně osobních údajů, včetně čísel karet. Někdo vám to zveřejní. Můžou tam být právě nějakým nekalým způsobem získané databáze ze zdravotního pojištění, ze zdravotnické dokumentace, nesmírně citlivé údaje, v obrovském rozsahu v možném obrovském rozsahu osob. A my tady budeme zmírňovat sankce?
Já se domnívám prostě, že ochrana osobních údajů je důležitým prvkem v této zemi, měla by být důležitým prvkem v této zemi, a že je zbytečné ustupovat křiku novinářské obce, která z toho udělala jakoby bič na jejich konání, kterým myslím ten zákon být nechtěl, neměl, dokonce téměř rok jeho fungování ukázal, že v mnohém směru ani není, protože pokud vím, tak nikdo stíhán není, nikomu se nic strašného nestalo. Všechny ty odposlechy, které měli nabrané ještě z dob dávno minulých, tak už stejně dávno pustili ven a podařilo se Ministerstvu vnitra dosáhnout stavu, kdy další odposlechy z něj neutíkají, i změnami zákonů, které jsme my tady schválili. Tady si myslím, že ten mediální humbuk, který kolem toho vznikl, byl zcela zbytečný.
Jsem připraven bavit se o tom, že přímo do zákona zmíníme v nějaké formě veřejný zájem, aby bylo jasné to, co jsem říkal na začátku, že Listina a Ústava mají v této zemi přednost a že samozřejmě veřejný zájem může někdy převážit. Ale velmi bych varoval před představami, že kvůli křiku novinářské obce mají být zmírňovány sankce ať už v trestním zákoníku nebo v zákoně o ochraně osobních údajů, sankce za zneužití a zveřejnění osobních údajů, protože tam může opravdu docházet k nesmírně závažným zásahům do osobní integrity člověka. Vůbec ne v souvislosti s trestním řádem, ale s řadou jiných zákonů. A měli bychom na to být velmi opatrní a dávat si na to velký pozor.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Než udělím další slovo, dorazila ke mně omluvenka paní poslankyně Čurdové, která se omlouvá na zbytek dnešního jednání.
Nyní vystoupí paní ministryně Kovářová, připraví se pan poslanec Bublan. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně spravedlnosti vlády ČR Daniela Kovářová Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dobrý den a děkuji za slovo.
Spousta informací, která tady zazněla od pana poslance Bendy, má naprosto racionální základ. Po malé komunikaci a poradě s panem ministrem Kocábem, který vládní návrh připravil ve spolupráci s naším ministerstvem, se domníváme, že by bylo velmi praktické o té věci dále diskutovat. Nechceme stavět náš návrh konfrontačně. Domnívám se, že je možné dobré závěry, poznatky vydiskutovat dále, takže se připojuji k návrhu, mohu-li ze svého postavení takový návrh vůbec přednést, vrátit věc k prodebatování do ústavněprávního výboru s tím, že bychom našli cestu, která by vedla průnikem těch dvou návrhů, o kterých tady dneska debatujeme. Souhlasím s tím, že mediální debaty a to, s jakou pozorností za těmito dvěma dveřmi čekají média na výsledek a vlastně každé slovo, které tady padne, možná odborné debatě neprospívají. Takže děkuji za vstřícný přístup a jsme ochotni s panem ministrem Kocábem o té věci ještě dále diskutovat. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní ministryně. Nyní vystoupí pan poslanec Bublan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, to, co zde zaznělo, že jde o střet dvou ústavních práv, to je právo na ochranu osobnosti v článku 7 a právo na informace v článku 17, to je pravda a vždycky, když dojde k tomu střetu, tak buďto musí něco ustoupit, nebo něco dostane přednost. A my hledáme to kritérium, podle kterého dáme některému ústavnímu právu přednost.
Já jsem rád, že tady zaznělo mnohokrát to, že tím kritériem by měl být veřejný zájem. A teď je otázka, co to ten veřejný zájem je. Pokud to budeme vnímat tak, jak jsem tady možná trošku pochopil, že je to jakákoliv informace, která se zveřejní třeba o politikovi nebo o nějaké významné osobnosti, a je to informace pikantní nebo nějaká hodně zajímavá, tak že za tím je veřejný zájem, tak tomu asi určitě není.
Já jsem si všiml jedné věci. Když bychom to přeložili do angličtiny, tak je to public interest a tento pojem se hodně používá v takových různých sociologických článcích a mnohdy je překládán do češtiny nikoliv veřejný zájem, ale společné dobro, což je docela zajímavé, protože ono z toho smyslu to vyplývá, že to je společné dobro, nikoliv jenom veřejný zájem. Až budeme ten náš veřejný zájem pojímat v tom pohledu, že to má být jaksi veřejné nebo společné dobro, tak potom ta definice bude jasnější a potom ani nebude problém jednak pro média a možná potom i pro soudy v případných sporech posoudit, zda ta informace byla zveřejněna skutečně jen proto, aby přinesla něco pozitivního, nějaké dobro, anebo zda byla zveřejněna pouze pro nějakou senzaci.
Takže se přimlouvám za to, abychom tu diskusi vedli i nadále v příslušných výborech, a věřím tomu, že najdeme řešení, které bude tím společným dobrem. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se dále hlásí pan poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážený pane předsedo, aniž bych tu debatu chtěla zásadním způsobem prodlužovat, protože je zde příslib, že bude téma diskutováno velmi detailně v ústavněprávním výboru, že budeme pořádat debatu také s odborníky, že bude odborný seminář tady na půdě Poslanecké sněmovny, a jsem ráda, že se na jeho přípravě můžeme podílet, přesto, pojďme se podívat v tuto chvíli na tu problematiku trochu z jiného úhlu než jako na téma střetu práva na informace a ochranu osobních údajů a soukromí, protože všichni napříč politickým spektrem voláme po snížení korupce v naší zemi. Označujeme korupci jako ten nejzávažnější fenomén, který ochromuje demokratické fungování společnosti dvacet let po pádu totality. A v tomto případě je možné skutečně hovořit o boji s korupcí, protože vzpomeňme si, že všechny odposlechy, které se týkaly íček a péček v kauze Krakatice, nebo ať už to bylo deset milionů údajně nabízených bývalému poslanci Unie svobody Kořistkovi, to jsou problémy, které se týkají nás, politické reprezentace, našich kolegů a kolegyň, kde média upozornila na problematiku možné korupce, o níž by se společenská debata zkrátka nemohla vést, protože by se o těch odposleších nemohlo hovořit.
Čili chceme-li zde říci, že vyhlašujeme otevřený boj korupci a že se každý jeden z nás chceme efektivně na snížení korupce v naší společnosti podílet, a doposud jsme nenabídli žádný jiný efektivní způsob, jak s korupcí v této zemi, která přerostla únosné meze, která se vymyká běžnému standardu ve vyspělých zemích a v Evropské unii, chceme-li této korupci zasadit znatelnou ránu, vezměme si na pomoc média, umožněme jim, aby s námi na tomto řekla bych záslužném úkolu se podílela, dejme jim tu část spoluzodpovědnosti, kterou ona chtějí mít. Dejme médiím možnost, aby společně s námi s korupcí v této zemi zatočila. Pojďme se na ten problém dívat pouze a výhradně z tohoto úhlu, připusťme nějaké konkrétní pozměňující návrhy, bude-li to třeba, ve druhém čtení, ale deklarujme zde jasně a srozumitelně vůli podílet se společně s médii na boji s korupcí v této zemi padni komu padni, i když se to týká politické reprezentace. Protože jestli dochází někde ke korupci, například v případě fotbalových bossů, to je ta známá kauza Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, nedotýká se to politické reprezentace, týká se to celospolečenského fenoménu. Ale ve většině případů korupce hrají roli politikové na celostátní nebo místní úrovni. Postavme se k tomu čelem, pojmenujme ten problém.
A jestli pozměňující návrh Marka Bendy prošel Sněmovnou bez náležité debaty a v podstatě jsme ani nezpozorovali, na čem jsme se zde podíleli, dnes Marek Benda na rozdíl od toho svého tehdejšího vystoupení byl velmi obšírný, bylo to hodně slov, ale bylo to velmi málo srozumitelné. Pojďme se na to podívat velmi jednoduchým způsobem. ***