(12.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Rathovi. Nyní by se ve smyslu jednacího řádu měl ujmout slova zpravodaj pro první čtení pan poslanec Boris Šťastný.
Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mým úkolem je přednést zpravodajskou zprávu k předmětnému tisku 942 a vzhledem k tomu, že jde o tisk analogický s tiskem 916, tak všechna ta slova budou platit i v tomto případě pro zmíněný sněmovní tisk, jehož projednávání jsme přerušili.
Já bych chtěl uvést několik základních faktů. Za prvé, předkladatelé návrhu zákona jsou přesvědčeni, že zavedení regulačních poplatků je v rozporu zejména s druhou větou čl. 31 Listiny. Toto přesvědčení je však mylné. Ústavní soud svým nálezem 1/08 ze dne 20. května 2008 konstatoval, že regulační poplatky nejsou v rozporu s Ústavou. Regulační poplatky jsou v souladu s Ústavou České republiky i s dalšími zákony.
Za druhé. Poplatky přinášejí a mají schopnost přinášet do systému nezanedbatelné finanční prostředky. Za regulační poplatky bylo v roce 2008 vybráno 5,8 mld. korun. Přinesly další úspory ve výši přibližně 5 mld. Na ambulantních službách se vybraly regulační poplatky v hodnotě cca 1,8 mld. korun, přičemž bylo ušetřeno více než 4 mil. vyšetření. Za recepty se vybraly regulační poplatky v hodnotě 2,5 mld. korun, za pohotovost pak v celkové výši 191 mil. korun a bylo ušetřeno více než 400 tisíc návštěv. Za lůžkové služby se vybraly regulační poplatky v celkové výši přesahující 1,2 mld. korun.
Za třetí. Návrh neobsahuje rozbor účinnosti a efektivnosti stávajícího systému regulačních poplatků a stejně tak neobsahuje vyčíslení ekonomických a dalších dopadů v souvislosti s jejich navrhovaným zrušením.
Za čtvrté. Výběr regulačních poplatků bezproblémově funguje po organizačně-technické stránce.
Za páté. Zdravotnické poplatky jsou exemplárním příkladem skutečné solidarity banálně nemocných s vážně nemocnými.
Za šesté. Poplatky v řádu desetikorun nepředstavují a ani nemohou představovat zásadní zátěž pro pacienty nebo bariéru v dostupnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Předkladatelé odůvodňují svůj návrh zejména asociálností regulačních poplatků. V této souvislosti si pro srovnání dovoluji poukázat na následující fakta.
Každý občan v průměru zaplatil v roce 2008 559 korun za regulační poplatky, čili to je za jeden kalendářní rok, což odpovídá 46 korunám a 60 haléřům na jeden kalendářní měsíc a občana. Mobilní telefon v České republice používá přes 90 % českých domácností. 3,5 minuty je doba, kterou denně protelefonuje každý Čech. Na 100 obyvatel připadalo loni celkem 125 aktivních SIM karet. V domácnostech seniorů má mobilní telefon 88 % rodin důchodců ve věku 60 až 69 let a 75 % důchodců starších 70 let. Dámy a pánové, průměrný Čech loni mobilem protelefonoval, proesemeskoval a proememeskoval 3123 korun, tedy 5,6krát více, než zaplatil za regulační poplatky. Do výherních hracích přístrojů Češi během loňského roku vsadili přes 63 mld. korun, o bezmála 11 % více než v roce 2007. Zpět se hráčům z hracích automatů vrátilo 49,7 mld. korun. Rozdíl prohraných peněz v hracích automatech činí 13,3 mld., jde tedy o 2,3krát více, než Češi zaplatili za regulační poplatky. Pokud bychom brali všechny peníze prohrané občany České republiky v sázkách a hazardu, je to 22,3 mld., každý Čech tedy v průměru prohrál 3,8krát více peněz, než zaplatil za regulační poplatky. U alkoholických nápojů česká veřejnost utratila na jednoho občana 1597 korun. Je to tedy 2,9krát více, než každý z nás utratil za regulační poplatky. Za tabákové výrobky každý z občanů této země v průměru, včetně nemluvňat, zaplatil 1487 korun, tedy 2,6krát více než za regulační poplatky. V restauracích, kavárnách a podobných gastronomických zařízeních bylo utraceno podle údajů Českého statistického úřadu 3430 korun na hlavu, což je 6,1krát více, než každý z nás uhradil v průměru za regulační poplatky. Za dovolené s komplexními službami zaplatili Češi 2576 korun na hlavu, což je 4,6krát více než za regulační poplatky. Za domácí mazlíčky, potřeby pro jejich chov a veterinární služby spojené s jejich chovem zaplatil každý Čech v průměru 878 korun, tedy o 60 % více než sám za sebe za regulační poplatky.
Za sedmé. Systém spoluúčasti je nastaven citlivě tak, aby nebyl nikomu znemožněn přístup k základní zdravotní péči, která by měla být státem garantovaná. Limit chrání především chronické pacienty, pacienty trpící více chorobami. K 31. 12. roku 2008 překročilo limit 17 261 osob. Tehdy vznikla velká debata o tom, zda tento limit je dostačující, a na jaře tohoto roku byla naší Sněmovnou tato věc zásadním způsobem upravena. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny k 30. 9. 2008 překročilo regulační limit 3360 osob. Ke stejnému datu tohoto roku, čili k 30. 9. 2009, to však bylo 54 249 osob a odhad, se kterým můžeme počítat, přesáhne 100 000 osob za rok, u nichž dojde k překročení ochranného limitu. V případě návrhu pana kolegy Ratha a spol. tento limit padá, v případě návrhu paní kolegyně Markové a spol. takovýto limit má zůstat zachován. ***