(12.40 hodin)
(pokračuje Rath)
Ten to podepsal a slíbil přímo v tzv. smlouvě s voliči. Obě věci jsou zdokumentovány, popsány, jsou na to svědci. Myslím si, že pan Topolánek asi nebude zpochybňovat svůj podpis pod smlouvou s voliči, který udělal, a nebude se vymlouvat, že byl buď nepříčetný, nebo že jeho podpis někdo zfalšoval. Bohužel se ho na názor nemůžeme zeptat, protože z této Sněmovny uprchl a místo toho, aby zde hájil zájmy svých voličů, tak se dal čistě na dráhu politického aparátčíka, takže už není ani poslancem, aby zde mohl vysvětlit, co ho vedlo k tomu, že takový podpis udělal, aby vzápětí své voliče zradil. Chápu, že pan kolega Nečas mohl říci jenom nějaký svůj názor, jistě názory můžeme všichni měnit, i já sám se přiznávám, že jsem k určitým názorovým postupům a posunům dospěl v průběhu mnoha let. Je to normální, prostě člověk se vyvíjí, moudří, na některé věci mění z důvodu nových informací, nových poznatků, nových zkušeností svůj původní pohled. To je normální. Ale už není normální podepsat smlouvu s národem, před celým národem, a tuto smlouvu vzápětí porušit.
Dámy a pánové, ani sama Občanská demokratická strana před volbami neslibovala zavedení regulačních poplatků a neslibovala zavedení a zvýšení spoluúčasti, dokonce toto popírala a vylučovala. To, že tyto věci máme dnes v našem právním řádu, je vlastně nevysvětlitelné. Strany by neměly dělat a realizovat něco, co vylučovaly, co popíraly před volbami. Myslím si, že na tom se všichni shodneme. Pokud Občanská demokratická strana dnes čestně řekne, že po příštích volbách tyto věci zavede, nebo spoluúčast zvýší, nebo poplatky ze 30 korun zvýší třeba na 100 korun, dobře, bude to legitimní slib, který dá voličům, a volič má tedy jasné právo se rozhodnout, zda volit ODS a zdražit zdravotní péči, nebo ji nevolit a bojovat proti zdravotní péče. Neděje se tak.
Dámy a pánové, o poplatcích toho tady zaznělo mnoho. Já si vyberu poplatek, který je nejhorší ze všech těch poplatků, nejnesmyslnější, jakýsi hlupák mezi poplatky. Tím hlupákem mezi poplatky je poplatek za položku na receptu. Podíváme-li se do zákona, je tam napsáno - je to příjem zdravotnického zařízení, tedy lékárny. Lékárníci se brání, že tyto poplatky nejsou jejich příjmem, že jim ministr Julínek současně s tím o něco snížil i lékárenskou marži.
Ano, dámy a pánové, je to pravda. Pan ministr Julínek, Cikrt a Šnajdr, to jsou tři kmotři, kteří stáli u kolébky poplatků, dva z nich už jsou tak trochu v propadlišti dějin, doufejme, že navždy, i když s panem Cikrtem se nečekaně setkávám ve Středočeském kraji, kdy na mě velmi překvapivě vykukuje tu z jedné, tu z oné soukromé nemocnice, nicméně pan Šnajdr dál řídí české zdravotnictví. Tento jeden těch pilířů těch kmotrů poplatků a reformy zdravotnictví dál vesele řídí celé české zdravotnictví, tak jak ho zpoza stínu, zpoza temnoty ovládal i za ministra Julínka, za jeho následovnice, a bohužel v tom pokračuje i dnes. Právě tento poplatek za položku na receptu, myslím, bude hlavně jeho dílo, protože jeho profesní život je spojen s farmaceutickým průmyslem, dělal prodejce léčiv, má tam spoustu přátel mezi lékárníky, mezi farmaceutickými firmami, takže tuto problematiku dobře a dokonale zná.
Tudíž byl zaveden poplatek za položku na receptu s odůvodněním, že to má odradit pacienty si vybírat léky v lékárně. Člověk by si myslel, že o nasazení léku, který je na recept, rozhoduje lékař, nikoliv pacient. Ten rozhoduje o volně prodejném léku, zda si ho koupí, nebo nekoupí, ale o tom, co vám kdo napíše a v jakém množství, rozhoduje lékař. Nikoliv, pan Šnajdr, Julínek a Cikrt žijí v představě, že o léku na receptu si rozhoduje sám pacient a poté, co mu ho lékař napíše, pacient zváží, zda recept roztrhá, či zda si lék řádně vybere, zaplatí spoluúčast a třicetikorunový poplatek, který se stává příjmem příslušného majitele lékárny. Majitelé říkají: současně prosím nám Julínek snížil lékárenskou marži. Dobře, tak proti tomu mohli přece protestovat, ale neznamená to, že by ten třicetikorunový poplatek nebyl příjmem té lékárny. On je a je to příjem majitele té lékárny jako další příjmy, třeba z doplatků na léky.
Mimochodem, dámy a pánové, pár čísel. Říkalo se, že tyto poplatky mají regulovat, snížit spotřebu, tedy očekávalo se, že pacienti budou ve větší míře trhat ty recepty a zahazovat je. To očekávali páni Julínek, Cikrt a Šnajdr. Překvapivě, pacienti selhali. Nesplnili tento cíl, tento úkol, který jim páni Cikrt, Šnajdr a Julínek dali, to znamená jsou tak nedisciplinovaní, že lék předepsaný od lékaře si skutečně docházejí disciplinovaně vybrat v lékárnách.
Tady vám ukážu, jak stoupá spotřeba léčiv na recepty v jednotlivých letech. Prosím vás, to je zvláštní regulace, když v roce 2006 bylo za léky na recepty vydáno 51 miliard a v roce 2008, tedy po zavedení a ročním působení poplatků, 63,5 mld. Myslím, že spíše než regulační je to poplatek pobídkový. Stoupá spotřeba, a to je prosím státní statistika, Ústav zdravotnických informací a SÚKL, který mimochodem vlastně řídí také pan náměstek Šnajdr, který řídí ve zdravotnictví všechny důležité věci, a ministři mu jen tak dělají mediální stafáž, aby on mohl realizovat své plány, jako například, mimochodem, teď jeho plán na řekněme zmrazení transformace nemocnic na neziskové organizace, o které žádáme už potřetí marně. Pan Šnajdr si vymýšlí jeden nesmysl za druhým, porušuje tím významně zákon, je mu to úplně jedno a navíc si myslí, že to dlouhodobě ustojí, protože jeho cílem je zachovat akciové společnosti a následně, po možném vítězství ODS, na které on spoléhá, prodej i zbytků nemocnic, co ještě občanští demokraté nestačili prodat a nestačili vytunelovat. Ten skutečně hýbe všemi důležitými věcmi. Skutečně by mě zajímalo, jak je možné, že spotřeba léčiv při zavedení regulačních poplatků stoupá. Zjevně pacienti recepty skutečně nezahazují, jak asi předpokládal pan Julínek a pan Šnajdr.
Dámy a pánové, pojďme využít tyto návrhy, které tady jsou předloženy, použít je aspoň jako jakýsi nosič. Já chápu, že v tuto chvíli nebude asi dost hlasů, abychom získali 101 poslanců k úplnému zrušení poplatků, které by bylo asi správné, protože celý ten systém je nastaven špatně a měl by být úplně zgruntu předělán. Ale pojďme tedy toho využít, dát hlavy dohromady a vyřešit aspoň ty nejhloupější, nejnesmyslnější, nejasociálnější poplatky, jako např. poplatek za položku na receptu. Stojí to za to. Nečekejme až na parlamentní volby a udělejme to dnes, nyní.
Děkuji za pozornost. ***