(15.30 hodin)
(pokračuje Fischer)
Čili Obamova vize bez jaderných zbraní je nepochybně ušlechtilým ideálem, připojilo se k němu ostatně již 189 zemí, signatářů smlouvy o nešíření, nicméně k dosažení ideálů je dlouhá cesta. Musí to být vyvážená cesta a také je potřeba si uvědomit, že stále je tady dost států, a ne úplně bezvýznamných, které buď signatáři nejsou, anebo ustanovení této smlouvy prostě ignorují. Takže považujeme za nezbytné, aby pokračoval celosvětový tlak na plnou globální implementaci této smlouvy a její důslednou verifikaci, a vítáme v té souvislosti i další podpůrné aktivity, které přispějí k naplňování ideálů bezpečnosti v jaderné oblasti, ať už je to třeba smlouva o snížení materiálů pro zbraně, které jsou schopny nosit jaderné hlavice. To je asi k této otázce vše.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance, jestli chce položit doplňující otázku. Ano, chce, prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane premiére, slovní povšechná podpora je ze strany České republiky poskytována dlouhodobě. Byl bych ale rád, kdybyste se vyjádřil přece jenom poněkud konkrétněji.
Například budeme podporovat zónu bezjaderných zbraní v Evropě a v jakém smyslu, případně zónu bezjaderných zbraní ve střední Evropě? Připomenu, že vaši předchůdci a předchůdci současného ministra zahraničních věcí při podobných interpelacích takovou podporu v podstatě odmítli. Podobně ta otázka týkající se jenom nešíření jaderných zbraní, ke kterému se hlásíme, právě zaznamenala výrazný posun v projevu prezidenta Obamy tím, že mu jde o jaderné odzbrojení. Jistě víte, že mnohé země se dívají na otázku nešíření jako v podstatě na otázku diskriminační a že konečným řešením uvedeného problému opravdu je konečné jaderné odzbrojení. Já jsem rád, že právě v tomto smyslu se k tomu představitel největší mocnosti světa přihlásil. Také je velmi důležité, že je určitá nesymetričnost v těchto zbraních. Vyjmenoval jste určité země, ale jistě víte, jaké procento vlastní dvě rozhodující země.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak poprosím ještě pana premiéra jednou.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pokud jde o nešíření, vyjádřil jsem se k tomu. To je jistě to nejzákladnější, co v tom je. Ideál jaderného odzbrojení je samozřejmě ideál, který je velmi vítaný, každý rozumný hlas se uvítá. Až ho uvítá Ahmadínežád, bude se mi žíti na tomto světě podstatně lépe a radostněji. To bych k tomu rád dodal. Možná že politika Íránu v této oblasti, v celé té středovýchodní... Já jsem měl možnost tyto věci si konzultovat velmi důkladně. Riziko případné nuklearizace tohoto tak již choulostivého koutu světa je možná vážnější než problémy, které tam teď vidíme jako hlavní. A to není věc Izraele, protože zřejmě ten ty jaderné zbraně podle všech indikací pravděpodobně má, ale on si je může začít za peníze, které ty arabské státy k dispozici mají, opatřovat rovněž. To nejsou všechno spojenci Íránu. Ale to je řekněme nějaká věc, která se týká všeobecné strategické bezpečnosti a není nutné ji rozvádět.
Zóna bez jaderných zbraní. Já jsem tady sdělil v programových prioritách vlády, že vláda bude kontinuitní, pokud jde o zahraniční politiku. Tato vláda není na to, aby změnila pozice, které jste již tady slyšeli, a proto já neučiním žádný výrok, který by tuto kontinuitu naznačoval, jakkoliv se vám to může zdát problematické. Ale já jsem člověk, který si zakládá na tom, že je konzistentní, a politika této vlády by měla být konzistentní rovněž. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, můžeme ukončit tuto interpelaci. Já tady mám dalšího pana poslance, Jana Látku, který by chtěl interpelovat premiéra ve věci situace na Šumavě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, Šumava kouzelná a umírající, Šumavu zabíjí kůrovec a fanatičtí ekologové. To jsou titulky, se kterými už bohužel nelze polemizovat. Kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava je několikrát vyšší než množství zpracovaného polomu. Lesníkům vadí především porušování platného lesního zákona č. 289/1995 Sb. a § 32 ochrana lesa, kde při přemnožení škůdců, což jistě lýkožrout smrkový v našich lesích je, je nařízeno učinit bezodkladná opatření k zastavení jejich šíření, což je i vyvážení neošetřeného kůrovcového dříví z lesa.
Ano, Šumava umírá a do několika let tamní lesy uschnou, nebo se promění v holiny. Nechci se přít s ekology či vedením Národního parku Šumava, ale jasným důkazem toho, kam se Šumava dostala především za poslední roky, jsou právě letecké snímky. Odumřelé lesy napadené kůrovcem se stále rozrůstají. Letos jsou v Národním parku Šumava rekordní těžby - 300 tisíc kubíků dřeva, což odpovídá asi stejnému počtu stromů. Na jednom hektaru dospělého lesa se nachází asi 400 stromů. Co je na tomhle ochranářského? Zvláště, když se pro rok 2010 počítá s těžbou až 1 milionu kubíků kůrovcového dřeva. Situace není dobrá a je dnes již zcela mimo kontrolu. Nejvíce je to patrné kolem Plešného jezera. Z toho je dnes šedivé mrtvé koloseum kolem jezerní plochy a už brzy tak bude vypadat například i jezero Laka. To už docela bolí.
Víte, pan premiére, já jsem byl při návštěvě Plešného jezera 5. září, které jsem se zúčastnil spolu s Milošem Zemanem, skutečně zděšen vývojem kůrovcové pandemie v této části Šumavy a o tom, že si příroda poradí sama, mě nepřesvědčil ani ředitel Národního parku Šumava Krejčí, ani pár ekologických nadšenců z Jihočeské univerzity.
Vzhledem k tomu, že Šumava je naše velké kulturní dědictví a že Národní park Šumava je placen z peněz daňových poplatníků, jsou tyto lesy tak trochu nás všech. (Předsedající upozorňuje na čas.) Velice vás proto žádám, vážený pane premiére, pomozte Šumavě a zastavte toto drancování. Zasaďte se o to, prosím, aby Šumava nadále zůstala kouzelnou. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím pana premiéra, aby reagoval.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Děkuji mnohokrát. Tohle je nesmírně obtížné, je to delší než na pět minut a já bych to prostě nerad dostal do modu nějakého vyměňování, nebo polemizování o faktech, poznatcích. Tam jsou prostě dvě jasné názorové skupiny, které hájí svoje. Já jen bych tady chtěl krátce konstatovat, že k tomu se dá napsat několik studií a vždycky je z obou stran podpořit nějakou expertní či vědeckou analýzou a na každé asi něco bude. A navíc, co se stalo, se stalo.
V současné době je pro území Národního parku Šumava připravován vůbec nový plán péče na rok 2011 až 2020. Projde legislativním řízením, protože tam budou některé legislativní žádosti. Projde důkladnou oponenturou. Já bych se dokonce přiklonil i k veřejné diskusi k takovému dokumentu. Ten se teď připravuje. Samozřejmě ta příprava přesáhne do dalšího roku a tam bude příležitost si na to vyměnit názory znovu a rozhodnout se ku prospěchu toho prostředí a toho regionu, o který máme asi všichni starost.
Kromě toho to má přeshraniční přesah. Jenom bych chtěl informovat, že mezi Ministerstvem životního prostředí a Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesního hospodářství a životního prostředí Rakouska byla v půlce října podepsána dohoda o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového přes hraniční území Šumavy. Takže tam se na to udělá ještě nějaká pracovní skupina, tedy má to i mezinárodní přesah a mezinárodní aspekty.
Já bych vám chtěl říci, já osobně ani neumím k tomu zaujmout přesně pozici, nejsem k tomu fundován, já jsem někde vejpůl, abych tak řekl, to říkám úplně na rovinu. Takže jenom východiskem by měl být tedy ten skutečně nový a důkladně posouzený plán, jak vůbec na to, včetně kůrovce. Děkuji. ***