(10.40 hodin)
(pokračuje Vondruška)

Čili chtěl bych ujistit pana poslance Exnera, že opravdu pod tlakem vzniklých škod nedochází k tomu, že bychom s těmito konkrétními programy zacházeli lehkomyslněji než s těmi, které v sobě nemají tu naléhavost. V minulosti programy, které řešily živelní škody, byly podrobovány kontrolám a auditům a jinak tomu nebude ani s programy, které v současné době běží na likvidaci škod povodní roku 2009. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Někdo další se hlásí do této rozpravy? Pane poslanče Exnere, ještě do rozpravy, nebo si již přejete navrhovat usnesení do rozpravy? (Obojí.) Máte slovo.

 

Poslanec Václav Exner: Vážení páni ministři, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, zdá se, že celkovou výši škod páni ministři neumějí oznámit. Je to škoda, ani ten odhad tedy ne.

Není mi jasné, co to znamená, že se provede částečná úhrada škod ve výši 100 % u těch, u kterých jste se o tom zmínil. Zdá se také, že pan ministr Vondruška není podrobně seznámen s tou technologií přesunu půjček na dotace, respektive žádání.

Snad ta interpelace přispěje k tomu, aby si v jiných případech předkládání podobných materiálů zaměstnanci ministerstev i ministři dali pozor na přesnější vyjadřování. Nicméně se domnívám, že přesto celá ta problematika odpověďmi ministrů a nynější diskusí je v zásadě dostatečně objasněná, a nenavrhuji usnesení k tomuto problému ani pro jednu interpelaci.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dobře. Pan ministr Janota.

 

Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Já bych jenom chtěl prostřednictvím předsedající pana Exnera ujistit, že známe rozsah škod. Pan ministr sdělil, že obcím jsme zaplatili ze státního rozpočtu veškeré škody, které vznikly v souvislosti se záplavami. Krajům že jsme zaplatili z jejich vyčíslených škod pouze 50 %. Čili my dopočteme k té částce 6,8 to, co si kraje musely hradit ze svých vlastních rozpočtů, a to bude ta celková částka, kterou chce pan poslanec Exner. Opravdu není to problém. Pošleme to i písemně, protože ty podklady máme. Jen došlo možná k nedorozumění, čemu říkáme celkové škody. Tady šlo o to, že celkové škody z rozpočtu státního, ale část škod na krajském majetku, přesně řečeno 50 %, byla hrazena z vlastních rozpočtů krajů, čili ne ze státního rozpočtu, ale z veřejných rozpočtů jako celku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Pokud se nikdo další do rozpravy nehlásí, rozpravu končím. Pan poslanec Exner nenavrhuje usnesení, končím tedy i projednávání těchto dvou interpelací.

Nyní přikročíme v čase omezeném k odpovědi ministra financí pana Eduarda Janoty na interpelaci poslance Richarda Dolejše ve věci dotací pro rozvoj regionu Brdska. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 976.

Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Dolejš.

 

Poslanec Richard Dolejš: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že odpověď na tuto interpelaci považuji za dosti zásadní a k projednávání této otázky nám zbývá čtvrt hodiny do jedenácti hodin, tak bych si dovolil navrhnout procedurální návrh, abychom přerušili projednávání této odpovědi a věnovali se jí příští čtvrtek při projednávání písemných interpelací. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano, pane poslanče. O tomto procedurálním návrhu rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 76. Pro nově příchozí opakuji, že budeme hlasovat o návrhu pana poslance Dolejše na přerušení projednávání jeho interpelace, respektive jeho nesouhlasu s odpovědí ministra financí pana Janoty na jeho interpelaci ve věci dotací pro rozvoj regionu Brdska do příštího čtvrtku.

Zahajuji tedy hlasování s pořadovým číslem 76. Nezahajuji, prohlašuji za zmatečné a všechny vás odhlásím hned, jak mi to technické zařízení umožní. Ano, jste odhlášeni. Prosím o novou registraci. Počet přítomných v sále ustálen.

 

Mohu tedy zahájit hlasování s pořadovým číslem 77. Kdo souhlasí s návrhem na přerušení projednávání interpelace pana poslance Dolejše do příštího čtvrtku v čase tomu vymezeném? Kdo je proti? Děkuji vám.

Z přítomných 78 poslankyň a poslanců pro návrh 66, proti 7. Návrh byl přijat. Touto interpelací se budeme zabývat příští čtvrtek.

 

Můžeme tedy přikročit k projednávání pevně zařazených bodů, které následují po písemných interpelacích. Prvním z nich je

60.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
(zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)
/sněmovní tisk 968/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Tošovský. Vážený pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je v České republice zakotvena v zákoně o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Na základě tohoto zákona regulační úřad v cenových rozhodnutích podporuje všechny druhy obnovitelných zdrojů. V současné době je však dramatická situace v případě žádostí o připojení nových fotovoltaických zdrojů v elektrizační soustavě. Nárůst instalovaného výkonu u fotovoltaických zdrojů mezi roky 2007 a 2008 činil bezmála 1500 % a tento stav pokračuje také v roce 2009. Jenom pro dokreslení, v září v jižních Čechách a na jižní Moravě bylo podáno více než 1500 žádostí.

Obrovský zájem investorů o fotovoltaiku je dán zejména výrazným meziročním poklesem měrných investičních nákladů těchto zdrojů v důsledku snížení cen fotovoltaických panelů o více než 40 %. Energetický regulační úřad však nemůže na tento stav reagovat příslušným snížením výkupní ceny z těchto zdrojů, neboť smí na základě zákona meziročně snížit výkupní cenu elektřiny pro nové zdroje pouze o 5 %. Díky tomu dochází k velmi významnému zvýhodnění nově budovaných fotovoltaických elektráren oproti ostatním druhům obnovitelných zdrojů, u kterých je podpora stanovena optimálně.

Vzniklá situace vede ke spekulativním blokacím připojovacích kapacit na úrovni distribučních soustav. Z tohoto důvodu již není možné na výrazné části území České republiky v dohledné době vydat kladné stanovisko k žádosti o připojení o jakékoliv žadatele. To se týká nejen obnovitelných zdrojů, ale i zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Považuji za potřebné také zdůraznit finanční a sociální aspekt celého problému, kdy nastalý nekontrolovatelný rozvoj fotovoltaických zdrojů již nyní znamená, že všichni zákazníci v České republice odebírající elektřinu, včetně domácností, budou v roce 2010 přispívat speciálně na nové fotovoltaické zdroje částkou více než 3 miliardy korun. Zjednodušeně lze konstatovat, že všem zákazníkům v České republice pouze z titulu rozvoje fotovoltaiky zdraží elektřina pro rok 2010 o cca 50 korun na megawatthodinu.

Je tedy potřeba odpovídajícím způsobem upravit příslušnou část zákona, který v tuto chvíli znemožňuje Energetickému regulačnímu úřadu reagovat na propad investičních nákladů odpovídajícím poklesem výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů meziročně o více než 5 %.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Oldřich Vojíř.

Pan poslanec Vidím - náhradní karta 35.

Pane poslanče Vojíři, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, členové vlády, pane ministře, dámy a pánové, předložená materie je sama o sobě velmi jednoduchá. Má v podstatě dva paragrafy a říká zjednodušeně toto: Energetický regulační úřad bude i nadále korigovat cenu, výkupní cenu obecně z obnovitelných zdrojů energie, ale tentokrát nikoliv pouze tím, že by měl pásmo plus minus 5 % meziročně, ale ten nástroj se mění tak, že by mohl vydat, nebo respektive musel by vydávat příslušnou vyhlášku včetně cenové vyhlášky, která by zajišťovala, že návratnost investice v tom roce pořízení by se pohybovala mezi 11 až 15 lety. Těch 15 let je stanoveno v zákoně a vychází ze směrnic Evropské unie, tudíž tuto horní závoru neměníme, a těch 11 let jsme si v podstatě nastavili sami vnitřně, protože říkáme, že to je nějaké pásmo, které stojí za to takto regulovat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP