(10.30 hodin)
(pokračuje Exner)
Za druhé si myslím, že můžeme konstatovat, že termín obnova majetku použitý ve sněmovním tisku 904 a opakující, byl řekněme termín, který nebyl použit zcela přesně, a že spíš jde celkově o pomoc při obnově bydlení, pokud mluvíme o problematice bydlení, a to jak o pomoc, která má být pomocí dočasnou, tak o pomoc, která případně má přispět k obnově trvalého bydlení pro postižené osoby. Bylo zopakováno, že není žádná duplicita, a skutečně, není žádná duplicita mezi těmi účely, kterým slouží peníze, které jsou poskytovány ze Státního fondu rozvoje bydlení, a účely, na které jsou poskytovány, půjčovány peníze nebo poskytovány dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení. Ale není vyjasněno, pokud by přece jenom šlo o celkovou škodu v oblasti bydlení ve výši 400 mil. a nějaké drobné, tak proč se ta celková částečná škoda z obou dvou směrů poskytování prostředků pohybuje přes 800 mil.
Pan ministr Vondruška mě také podle mého názoru dostatečně neodpověděl na ten vztah půjčky a dotace. Já chápu, že se těžko může odhadnout, jak obce požádají, ale nejsem si jist, jestli je možné, když parlament schválí změnu rozpočtu, která se týká jen půjček, aby někdo tyto půjčky změnil na dotace. Já jsem prosil, jestli by mechanismus této změny byl tady nějak objasněn, a to se tedy bohužel nestalo. Pan ministr řekl, že se nemůže vědět, jak žadatelé budou žádat. Jestliže žadatelé žádají o prostředky z účtu, který se jmenuje půjčky, ať už obcím nebo občanům, nevím, jak může tam žádat o dotace. Prostě prosím, jestli by tyto věci přece jenom byly nějakým způsobem vyjasněny, v kterém momentu se z peněz určených na půjčky stávají dotace. V momentě, kdy ten člověk žádá a správce fondu tedy podle žádosti přesune peníze bez jakéhokoli rozhodnutí těch, kteří o tom rozhodují, tzn. v daném případě parlamentu, jinam, jenom v rámci, řekněme, nějakých zmocnění, nebo jak to vlastně tedy probíhá.
No a nakonec, já jsem neřekl, že všechny ty peníze z Ministerstva pro místní rozvoj byly poskytnuty teď v posledních dvou dnech. Já jsem řekl, že děkuji za to, že významný podíl, konkrétně 36 z řekněme asi 120, to znamená tak přibližně čtvrtina, jich byl poskytnut právě v předchozích dvou dnech a že to je jenom dobře. Bylo by dobře, kdyby se pružně pracovalo přirozeně i jindy.
Já si, vážené dámy, vážení pánové, kolegové, páni ministři, myslím, že tady na tomto případě se ukazuje jedna taková důležitá věc. Občané postižení povodněmi, a to jak na svém vlastním majetku, tak prostřednictvím veřejného majetku a v případě i soukromého majetku jiných vlastníků, se dostali do humanitární nouze. Vláda naprosto správě řešila rychle problematiku této humanitární nouze. Analogicky i my poslanci jsme rychle vyšli vstříc a ty tisky jsme projednali. Přitom se příliš nehledělo a zdá se ani nehledí na nějakou přesnost vyjadřování a přesnost toho zdůvodnění, o co vlastně konkrétně jde. Pod určitým tlakem toho, abychom rychle pomohli, přehlédneme celou řadu řekněme formálních problémů, nebo dílčích nedostatků. A já si myslím, že v zásadě je dobře, že pomáháme rychle, ale na druhou stranu my jsme společně odpovědní i za to, aby administrativně a formálně probíhaly všechny věci přesně tak jak mají, aby se postupovalo podle postupů, které odpovídají zákonům a rozhodnutím, která jsou v naší republice přijímána, a aby byl co nejmenší prostor pro subjektivní nebo individuální rozhodování. Tady z toho vysvětlování se mi zdá, že část těch věcí přeci jenom záleží na tom, jak ti, kteří žádají, a ti kteří rozhodují, k věci přistoupí a řekněme trochu velkoryse sem tam přehlédnou takové formální administrativní drobnosti. A páni ministři, možná oprávněně, se za takový postup víceméně stavějí, protože jde prostě o naléhavou humanitární pomoc. Ale nejsem si úplně jist, jestli je to správné.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan ministr Vondruška bude reagovat.
Ministr pro místní rozvoj vlády ČR Rostislav Vondruška Děkuji za slovo paní předsedající. Já bych chtěl jenom několik informací v reakci na vystoupení pana poslance Exnera. Skutečně se jednalo o podíl státu ve výši 6,8 mld. korun jako participace státu na vzniklých škodách. Tam principem je, že škoda na obecním majetku je kryta státními prostředky v těchto případech do výše 100 % a škoda na krajském majetku do výše 50 %.
Ještě bych chtěl říci k tomu vztahu dotace, a v jakém vztahu byly dotace a garance při angažmá prostředků fondu. Ten titul se jmenuje zvýhodněné úvěry a dotace obcím na opravy a modernizace bytového fondu poškozeného povodněmi atd. Jedná se tam o neinvestiční půjčené prostředky obcím a těch 200 mil. korun je maximální částka, maximálně možná změna této položky vzhledem k tomu, že jak jsem řekl, opravdu nelze stanovit předem podíl úvěrů a dotací ve schváleném objemu podpory. V každém případě tedy fond musí dodržet celkový limit výdajů fiskálně cílený, schválený právě pro ten rok 2009, tzn. že pokud se neinvestiční prostředky půjčené obcím nevyčerpají, pak vzniká prostor pro dotace, a bude tedy záležet na tom, v jaké skladbě budou žádosti o podporu z regionů přicházet.
Chtěl bych říci jednu věc, že i přesto, že se jedná o nestandardní situaci, živelní pohromu, kdy je potřeba pomoc rychle, respektive ta rychlost se cení více než objem ve chvíli, kdy ty škody vzniknou, pak přesto jsou to pořád státní peníze a jako s takovými s nimi zacházíme. Určitě s vědomím potřeby rychlé pomoci nepodceňujeme administrativní správnost těch programů. Nakonec všechno to jsou programy, národní programy pomoci, které podléhají veškerým kontrolám a následným auditům jako každé jiné programy, které neřeší naléhavost povodňových nebo jiných živelních škod.***