(17.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu. Písemnou přihlášku nemám. Ptám se, zda se někdo hlásí. Pan kolega Braný.
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, ve svém vystoupení chci jenom stručně zareagovat na to, že vše, co řekl pan ministr, je pravda a je to reálný stav. My jsme ve stavu, kdy máme ještě možná určitou časovou lhůtu před sebou, kdy bychom mohli zákon ještě dále diskutovat a projednávat, ale jeho účinnost vlastně může být až vstupem do eurozóny, přijetím eura. A to je podle posledních zpráv některých stran rok 2015 a možná později. To tady nechci otevírat.
Já jenom chci připomenout to, že jsme se zavázali k něčemu v přístupových smlouvách, Lisabonem konče, kde jsme v určité až řekl bych svěrací kazajce a nemůžeme uhnout. Řeknu to u tohoto zákona. Tady je vysoce postavena nezávislost České národní banky. Když jsme byli kdysi dávno v Chile, vedl to pan Mládek, tak nám říkali, že senát může odvolat guvernéra a radu, když nedobře spravuje obchod s mědí, který je mimo 10 %, která jdou přímo do armády, příjmem jejich státního rozpočtu, a stěžovali si, co jim udělal diktátor. Pan kolega Mládek říkal: u nás to udělal někdo jiný a máme ještě lepší podmínky pro národní banku.
Jestli si vzpomenete, když jsme tu projednávali zprávu, a k tomu mířím, o národní bance, tak se v podstatě vždycky dostaneme do situace, že můžeme vzít tu zprávu na vědomí, anebo ji můžeme taky nepřijmout a do šesti týdnů musí Česká národní banka reagovat. Zde v celém tomto zákoně, já to teď nechci zpochybňovat, ale reaguje se na ty evropské normy, kterými jsme vázáni, to znamená budeme projednávat v parlamentě tři zprávy, ale nemůžeme s nimi vůbec nic udělat. My jim to už nemůžeme vrátit. Tento zákon je takto postaven. Abychom si toho byli vědomi. Například může prezident jmenovat pět lidí v radě, ale z hlediska odvolání, když oni se postaví do evropské struktury, která jim dá za pravdu, Evropský soud a další, tak jsou neodvolatelní. Já po tom nevolám, jenom chci upozornit, že tato norma je vysoce autonomní vůči národní bance.
My jsme měli možnost některé věci diskutovat na Slovensku. Národní banka Slovenska - už jsem o tom tady taky hovořil a i pan guvernér to vzpomněl, že to může být složité období - ještě má málo pracovních sil. Jak jsme měli péči, co bude tolik lidí dělat, tak na Slovensku se ukazuje, že musejí dělat tolik zpráv ve španělštině a jiných jazycích, že musí přijímat další pracovní síly, takže tento aparát národní banky bude ještě narůstat. Vedle toho tady ještě stojí některé povinnosti z hlediska regulace, třeba finančního arbitra atd., který je dnes nějak vázán na národní banku, a bude to zase pravděpodobně přesouváno na úroveň našeho rozpočtu, tedy zatížený rozpočet. Takže toto vše je třeba si uvědomit.
No a po té diskusi mě trošičku nadzvedlo, ale zase oni to umně dávají do médií, ta svá vyjádření, vyjádření člena bankovní rady pana Tomšíka pro časopis E15, dnes to můžete najít i na ČTK, který říká, že v roce 2007 a 2008 jsme měli historicky nejlepší výnosy z portfolia, které spravujeme, drželi jsme vysoce bezpečné finanční instrumenty, a když přišla krize, tak byly velmi a vysoce ceněny tyto naše cenné papíry. Ano, ale těžce se s tím polemizuje. Odpověď na to byla taková, že ten prodělek 3 mld. na akciovém trhu v roce 2008 ani tak až nespadá do té zprávy, je to diskutabilní, tak nějak to komentoval pan guvernér, když jsme ji projednávali, teď slyším toto. Ale samozřejmě, já už si dovedu představit odpověď, která bude v té individuální rovině, že se hovoří o derivátech, které jsou vůči komerčním bankám, ale nemusí to být vůči devizovým rezervám, kde jsme poprvé vstoupili na akciové trhy.
Takže je vidět, že i po té diskusi, zda... Ještě jsem se pokoušel dát usnesení na vrácení, aby se některé věci dojasnily, tak není vždy ta komunikační vůle. Takže abychom si byli vědomi toho, že vstupem do eurozóny bude tato role Poslanecké sněmovny ještě méně výrazná. Tolik asi k tomu.
Ale zvažoval jsem, jestli dát pozměňovací návrhy typu, že můžeme zprávu vrátit a do šesti týdnů musí národní banka... Ale ona by na to byla jednoduchá odpověď, že je to nehlasovatelné, protože to neumožňují evropské normy, které jsou k této věci přijaty. Takže v tom nebudeme dělat žádné samozřejmě partyzánštiny, já určitě ne, ale je třeba si uvědomit, že jsme v určité pasti, a aby pak nebylo zpětně nějaké naříkání nad tím, co jsme si na sebe upletli. Ale ono už je to stanoveno jinde. Věřme, že v té zprávě z Evropy bude spíš převažovat to vysoce pozitivní než jakékoli jiné problémy.
Tolik jenom moje spíš takové zamyšlení se nad tím, jak tento zákon tvoříme. Ale to, že bychom počkali a řešili to s nějakým odstupem, je asi zbytečné. Spíš se ukáže, že budeme muset tento zákon, já nepochybuji, že bude přijat, tak se ukáže z hlediska vývoje, než vstoupíme do eurozóny, že možná kontrolní mechanismy a některé další věci se budou měnit a my budeme muset ten zákon novelizovat dříve, než bude jeho účinnost. Tolik moje poznámka. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Hlásí se, prosím, někdo další do obecné rozpravy? Pan ministr Janota.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Možná jen poznámku, jestli dovolíte. Pochopitelně národní banka přestane dělat samostatně měnovou politiku, to všichni víme. Bude se moci podílet na měnové politice Evropské centrální banky. To je jedna věc.
A co se týče hospodaření, je jasné a logické, že hospodaření naší centrální banky dnes ovlivňuje zejména kurs. Posilování koruny žene centrální banku do ztráty, oslabování koruny je pro centrální banku ziskem. To jenom k tomu hospodaření. Pakliže provádí některé zajišťovací operace, tak to je prostě riziko každého subjektu, a jestliže to prováděla se ztrátami, tak to není zcela dobré vysvědčení. Ale já neznám detaily těchto operací. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Opět se zeptám, zda se někdo chce ještě přihlásit do obecné rozpravy. Nevidím žádnou takovou přihlášku. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Písemnou přihlášku nemám. Táži se tedy vás, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo, končím též podrobnou rozpravu a tím vlastně končí projednávání tohoto bodu, bodu číslo 6, sněmovního tisku 800, ve druhém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Budeme se věnovat bodu číslo
7.
Vládní návrh zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
/sněmovní tisk 857/ - druhé čtení
Tento návrh z pověření vlády uvede ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Vladimír Tošovský Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podrobně jsem vám návrh na vydání zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití odůvodnil v prvním čtení 1. října tohoto roku. Dnes bych proto jen rád připomněl, že důvodem pro jeho zpracování bylo přijetí směrnice Komise 2008/43, kterou se zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití. Návrh zákona vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad. Tento úřad bude společně s obvodními báňskými úřady vykonávat státní správu a vrchní dozor podle tohoto zákona.
V případě, že bychom tento systém do našeho právního řádu nezavedli, hrozilo by České republice zejména riziko nebezpečí odvetných opatření ze strany Evropské unie, jakož i možná bezpečnostní rizika vyplývající ze skutečnosti, že výbušniny jsou vysoce citlivou komoditou, jejíž zneužití může mít negativní dopady do bezpečnostní oblasti. Kromě toho by tato oblast zůstala i nadále komplexně právně neošetřena.
Hospodářský výbor se dvakrát návrhem zabýval a bylo konstatováno, že nebyly podány žádné pozměňovací návrhy.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozornost. ***