(10.40 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Vystoupí pan poslanec Sobotka, připraví se pan poslanec Kalousek.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená vládo, v tuto chvíli jsme před velmi obtížným rozhodnutím. Já patřím mezi poslance, kteří nehlasovali pro návrh zákona o státním rozpočtu na letošní rok. Koneckonců nikdo z poslanců sociální demokracie nehlasoval pro návrh zákona o státním rozpočtu na letošní rok a měli jsme pro to několik základních argumentů. Já se k nim ještě dostanu.
Nicméně řada z nás si klade otázku, jak je možné, že jsme se dostali do takovéto situace. Jak je možné, že země, která měla vždy řekněme stabilní rozpočtovou situaci, země, která když se hodnotily státní závěrečné účty, tak většina těchto hodnocení byla taková, že jsme měli deficit státního rozpočtu nižší než ten, který byl naplánován, a taková byla zpravidla praxe. Jak je možné, že země, v níž Ministerstvo financí bylo pověstné svým konzervativním odhadem hospodářského růstu a nikdy nemalovalo růžová čísla v okamžiku, kdy se na vládě debatovalo o tom, jak poroste česká ekonomika, jak je možné, že se naše země dostala až na práh rozpočtové katastrofy. Jak je možné, že nás dělí 14 dní od okamžiku, kdy by Ministerstvo financí nemělo na to, aby zaplatilo závazky v oblasti dluhové služby. Jak je možné, že zbývá jenom pár dní k tomu, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí muselo omezit výplatu důchodů, nebo dokonce omezit výplatu podpor v nezaměstnanosti. To se ve dvacetileté historii po roce 1989 v této zemi nikdy nestalo, ačkoliv tato země procházela různými politickými peripetiemi, ačkoliv tato země zažívala období hospodářského propadu i období hospodářského růstu. Ještě nikdy jsme nestáli 14 dní od takovéto katastrofální situace.
Byla to chyba? Dopustil se někdo omylu? Dopustil se minulý premiér Mirek Topolánek omylu tím, že předložil takový návrh zákona o státním rozpočtu? Udělal chybu minulý ministr financí Miroslav Kalousek, když v této Poslanecké sněmovně tento návrh rozpočtu hájil? Já vás možná překvapím, ale já si myslím, že to chyba nebyla. Myslím si, že to nebyl omyl. Já jsem přesvědčen o tom, že to byl chladný politický kalkul, a myslím si, že k tomu existuje celá řada argumentů. Ze strany pana Kalouska i ze strany pana Topolánka to byl chladný politický kalkul.
Na začátku bylo lhaní si do kapsy. Já myslím, že než se dostaneme k té stávající tristní rozpočtové situaci, je potřeba se vrátit k tomu, jak stát hospodařil v loňském roce, v roce 2008. V této Poslanecké sněmovně byla od 1. ledna loňského roku prosazena takzvaná reforma veřejných rozpočtů. Byla prosazena minulou vládou Mirka Topolánka na návrh tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Vláda tvrdila v této Poslanecké sněmovně, že reforma omezí zadlužování a že zlepší stav veřejných rozpočtů. Když se pak začaly vyvíjet jednotlivé ukazatele, začalo se počítat na Ministerstvu financí skutečně, co ta reforma přinese, a tak se zjistilo, že hrozí, že v roce 2008 bude možná ještě vyšší schodek státního rozpočtu než rok předtím, kdy ještě žádná reforma nebyla.
Dokážete si to představit? Dokážete si představit, co by říkal Mirek Topolánek nebo Mirek Kalousek v situaci, kdy by čelili dotazům, jak je možné, že po reformě veřejných rozpočtů má stát v roce 2008 stejný schodek státního rozpočtu jako v roce 2007, kdy ještě hospodařil podle státního rozpočtu socialistické vlády? Jak je něco takového vůbec možné, když tady byla pravicová reformní vláda Mirka Topolánka? Samozřejmě takovou blamáž tehdejší vláda ani tehdejší ministr financí nemohli připustit. Tak co udělali? No udělali rozpočtový trik. Byl to rozpočtový trik a bylo to lhaní do kapsy.
Deficit státního rozpočtu v roce 2008 by za normálních okolností skončil schodkem 67 mld. korun. Ministerstvo financí navrhlo změnu rozpočtových pravidel, která umožnila tento deficit účetně snížit zhruba o 40 mld. korun, takže na konci roku 2008 Ministerstvo financí s velkou slávou vykázalo schodek 20 mld. korun. Tehdy to bylo uvedeno tiskovou zprávou, kdy Ministerstvo financí tvrdilo, že v roce 2008 dosáhla Česká republika nejnižšího schodku státního rozpočtu v historii. Poté, když jsme do Poslanecké sněmovny obdrželi státní závěrečný účet, tak se ukázala celá pravda. Nebylo to 20 miliard, bylo to 67 miliard korun.
Když odcituji z vládního dokumentu, který sem doručila bývalá vláda Mirka Topolánka, píše se zde o hospodaření roku 2008: "Po odečtení převodu prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 47.5 mld. korun a převodu prostředků do rezervních fondů za rok 2008 v nulové výši by celkový schodek byl vyšší o 47,5 mld. korun a dosáhl by 67,5 mld. korun. Relativně příznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z již výše uvedené novely rozpočtových pravidel." Čili za tím takzvaným deficitem 20 miliard v loňském roce nebyly úspory, nebyly daňové změny, ale byl za tím jenom rozpočtový trik. Já uznávám, byl to geniální rozpočtový trik. Chci zatleskat bývalému ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Výborně se mu to povedlo. Oklamal velkou část české veřejnosti a všechny novináře. Všichni psali o tom, jak je to úžasné, jak Česká republika má dvacetimiliardový deficit.
Víte, v čem byl hlavní problém toho lhaní do kapsy, v tom, že toto lhaní do kapsy umožnilo bývalé vládě Mirka Topolánka s vážnou tváří tvrdit, že v roce 2009 bude schodek státního rozpočtu 38 mld. korun? Přitom v roce 2008 to bylo reálně 67 mld. korun. Vláda přišla do Sněmovny na podzim roku 2008 a tvrdila nám tady, že sníží deficit státního rozpočtu z roku na rok o 30 mld. korun, aniž by to doprovodila jediným opatřením na příjmové nebo výdajové straně. Jediné opatření navrženo nebylo. Vláda nám tady s vážnou tváří tvrdila, že sníží deficit meziročně o 30 mld. korun, přitom už bylo jasné, že česká ekonomika zpomaluje. Kdyby si v roce 2008 Ministerstvo financí nelhalo do kapsy, kdyby přiznalo, že schodek není 20 miliard, ale 67 miliard korun, tak by nikdy nemohlo jít do této Poslanecké sněmovny a tvrdit, že letos deficit nepřekročí 38 mld. korun. To byla ta chyba, která se stala na začátku. Vláda Mirka Topolánka chtěla odůvodnit své takzvané rozpočtové reformy a zoufale potřebovala vykázat nějaký výsledek, takže ho vykázala. Udělali účetní trik, účetně snížili schodek státního rozpočtu, poplácali se po ramenou, jak dělají výbornou rozpočtovou politiku, jak jsou nejlepší v historii České republiky, a zfalšovali výsledky hospodaření státu.
Samozřejmě všechno bylo korektní, v souladu se zákonem. Já tady nechci nikoho obviňovat z porušování zákona, nicméně ta komunikace korektní nebyla. A i když jsme dostali návrh zákona o státním rozpočtu, který už předkládal nový ministr financí pan Janota, tak tam byla tabulka a v té tabulce je u roku 2008 napsána suma 20 mld. korun. Čili ten mýtus přetrvává a přežil i do dokumentů, které předkládá nová vláda. Korektní by bylo k tomu číslu vždy poznamenat, že to není reálný výsledek, ale že je to výsledek změny rozpočtových pravidel, která proběhla právě v daném roce a shodou okolností zkreslila hospodaření státu o nepatrnou částku 47 mld. korun. To byl první problém.
Druhý problém byl chladný politický kalkul, o kterém jsem hovořil. V roce 2008 nás čekaly v říjnu senátní a krajské volby. Rozpočet se předkládá ještě před těmito volbami. Samozřejmě přípravu rozpočtu doprovází tvrdá debata, která se týká zejména otázky škrtů, toho, kde škrtat, o kolik, kde ušetřit, kde naopak přidat. Před krajskými a senátními volbami se Topolánkově vládě nehodilo přiznat fakt, že přichází hospodářské zpomalení. Topolánkova vláda nechtěla absolvovat realistickou debatu nad návrhem zákona o státním rozpočtu, nad tím, že budou chybět finanční prostředky. ***