(10.30 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Zkrátka, pasivita v této oblasti nutně přinese své plody. A ta nereálná čísla, absence promyšlenějších rozpočtových kroků jsou tím důvodem, proč jsme dnes tady a proč vlastně musíme rozhodovat o tom, že lidé dostanou to, co jim po právu náleží.
Jak je možné, že jednotliví ministři a politici, kteří dali oporu nejdříve Topolánkově a nyní Fischerově vládě, naleznou dost činorodého šibalství, pokud jde o realizaci lukrativních vládních zakázek, a proč to nechají v případech, kdy jde o sociální kauzy, dojít tak daleko, že nám tyto věci v podstatě spadnou na hlavu?
Jestliže v roce 2006 tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý sem předkládal problém revolvingu České pojišťovny pro výplatu lednových důchodů, tak tehdy tady zaznělo, že to není nový problém, že je to standardní záležitost a že predikovatelnost důchodů je vcelku jasná. Víme, kolik máme starých lidí, víme, kolik jich vstupuje do důchodového věku, víme, jak jsou důchody nastavené. Není přece problém toto odhadnout a známe i tok peněz na důchodových účtech.
Stejně tak není nový problém sociálních služeb, které jsou dofinancovávány z územních rozpočtů. Už tehdy, když jsme přešli na tento systém, jsme upozorňovali, že bude mít tendenci extendovat do neefektivní polohy, že služby poskytované touto cestou mohou být zneužívány a že nám bude chybět stále více peněz. V daleko dramatičtější míře to budeme muset řešit v návrhu rozpočtu na příští rok.
Také růst nezaměstnanosti nemohl být pro nikoho z vás, pokud budete upřímní, překvapením, protože čísla, která byla v návrhu rozpočtu na rok 2009, už tehdy, v prvním, druhém i třetím čtení, byla zjevně nereálná.
Jak to, že jsme to nechali dojít tak daleko, že jsme dokonce museli svolat mimořádnou schůzi, abychom ne pět minut, ale pár vteřin před dvanáctou zachránili ne vaši kůži, ale sociální situaci uživatelů peněz, o které dnes jde?
Proto mi dovolte, abych řekl, že dnes, byť hlasování půjde napříč politickým spektrem, je to vaše politická vizitka, je to politická vizitka těch, kteří stáli u zrodu vlád, ať již to byla Topolánkova nebo Fischerova, nedokázali je donutit k tomu, aby se chovaly racionálně. Pokud dnes sledujeme Titanik veřejných financí, tak bychom si urychleně měli říci, že jestliže tato potápějící se loď nemá dostatek záchranných člunů, tak bychom měli urychleně hledat, kde na obzoru se nachází ona slavná loď Carpathia, která zachránila část tonoucích pasažérů, protože čím dříve tuto loď najdeme, tím více pasažérů zachráníme. A poctivý kapitán zůstane na Titaniku do posledního okamžiku. Uvidíme, jestli jste poctiví kapitáni a jestli dáte přednost těm, kteří záchranu potřebují především. To jsou řadoví občané.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Paroubek. Připraví se pan poslanec Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážená vládo, dámy a pánové, musím reagovat na vystoupení svého předřečníka, protože on takříkajíc hledal nepřímé viníky. Já myslím, že všichni víme, že síly setrvačnosti v ekonomice jsou obrovské. Já si nemyslím, že ty strany, a mezi nimi i sociální demokracie, které umožnily vznik Fischerovy vlády, by byly odpovědné za to, co hrozí. Já o tom ještě budu hovořit dále. Stejně tak si nemyslím, že by za to odpovídala Fischerova vláda jako celek. Prostě půl roku je příliš krátká doba na to, aby za něco odpovídala.
Budeme rozhodovat o věcech, které jsou patrně nevyhnutelné a nezbytné. Důchody v prosinci stát vyplatit prostě musí. Jinak ovšem postup Ministerstva financí vzbuzuje jisté rozpaky, tedy z dlouhodobého hlediska. Máme stále státní rozpočet na tento rok se schodkem 38 mld. Kč. A jaká bude realita? Optimisté hovoří o schodku 150 mld. až 160 mld. Kč, ale stejnou logiku mají ty odhady, které hovoří až o 200 mld. Kč tohoto schodku.
Nejlepší ministr financí světa se vytratil někam na chodbu se posílit, dnes už naštěstí bývalý ministr, krizi nedokázal anticipovat, nepromítl dopady krize do rozpočtu. Ani se o to nepokusil.
Rozpočet, který máme, se kterým pracujeme koneckonců i dnes, není pravdivý. O důvodech se mohu dohadovat: podcenění, pořád byly nějaké volby, nějaké politické boje, ono se před volbami nějak nehodilo přiznat veřejnosti, jak se věci mají, zkrátka žádná změna rozpočtu se nekonala.
Chci ale upozornit v souvislosti s touto úpravou státního rozpočtu na jednu věc. Po 10. září, tedy po dni, kdy Ústavní soud svým rozhodnutím nepřipustil konat mimořádné volby do Poslanecké sněmovny v termínu 9. a 10. října, jsem byl napadán politickými soupeři a médii za to, že prý jsem zrušil volby, myslí se volby v listopadovém termínu. 15. září sociální demokracie skutečně v Poslanecké sněmovně nehlasovala pro zrušení Poslanecké sněmovny v tomto volebním období. Ty důvody připomenu. Za prvé, prakticky by to znemožnilo hlasovat o státním rozpočtu na příští rok a velmi pravděpodobně bychom tak měli rozpočtové provizorium. Za druhé, i kdybych přistoupil na účelové tvrzení předsedy Ústavního soudu, který je ovšem neudělal někdy 13., 14. září, ale až s dvouměsíčním zpožděním, že volby by jistě Ústavní soud v dalším kole již nechal proběhnout - ochopitelně závazné stanovisko 15 ústavních soudců to není a pan předseda dobře ví, že takové ani učinit nemůže - tak nová Sněmovna, pokud by vůbec vznikla ve druhé polovině listopadu, by nebyla schopna věci tohoto charakteru včas dořešit a stát by nebyl schopen vyplatit v prosinci důchody. Ono se tomu říká hezkým anglickým slovem default; máme pro to horší slovo: státní bankrot. Nebo by se také důchodcům mohlo říci, a byl by to krásný předvánoční dáreček, že se prosincové důchody prostě vyplatí až v lednu.
Optimista nebo člověk neobeznámený s ústavou může říci, že celou věc by řešil přece svými zákonodárnými opatřeními Senát. To by ale v případě rozpočtu nešlo. To musí prostě projednat Poslanecká sněmovna. Ta by, ať účelově tvrdí pan Rychetský co chce, velmi pravděpodobně nevznikla až do řádných voleb do Poslanecké sněmovny.
Pánové z Ministerstva financí se před volbami zkrátka neodvážili přijít s touto úpravou, byli určitě pod politickým tlakem, a mohlo dojít k nedozírným následkům. Je potřeba z toho vyvodit určité poučení. Ať je to jak chce, tak prostě za tyto věci někdo odpovědný je. Nicméně sociální demokracie se bude chovat odpovědně ve vztahu k důchodcům, kteří důchody potřebují. (Potlesk z levé a střední strany sálu.) ***