(10.20 hodin)
(pokračuje Svoboda)
To znamená není záruka ani touto smlouvou, že se nebude opakovat totéž. Já nevěřím na to, že jakákoliv soukromá firma v České republice je schopna zastat závazek a říká, za tyto peníze to odstraním úplně všechno, ať to stojí, co to stojí, a nebudu už nikdy od vás chtít ani korunu. Protože potom to je charitativní organizace, která kdyby vznikly vícenáklady, protože předpokládám, že v soutěži vznikne skutečná cena, nikoliv nějaké hausnumero, tak že ta firma udělá dobrodiní státu a říká to riziko beru na sebe a zaplatím to ze svého, to se mi zdá, že je málo pravděpodobné. To znamená, že nevznikne jistota ani touto smlouvou, že nikdy v budoucnu státu žádné jiné náklady nevzniknou.
Z tohoto důvodu si myslím, že stojí za to, aby o této zakázce, která je naprosto zásadní, může dosáhnout částky 114 miliard korun, aby o této zakázce se diskutovalo a vědělo se o tomto problému napříč politickým spektrem. Nejde o marginalitu, jde o mimořádnou zakázku. A proto, jak jsem avizoval, přednesu návrh usnesení, který potom načtu v podrobné rozpravě. Jen chci vážené poslankyně a vážené poslance požádat, abychom to vzali vážně, že to je podobný rozměr jako financování důchodové reformy nebo něco podobného, protože se zavážeme, pokud dojde k tomuto kroku, protože to je veřejná moc, k plnění, které má obrovský rozsah, má dopad na každého občana. V tomto ohledu musíme mít jistotu, že řešení, které volíme, je řešení správné a právně průhledné a dává nám skutečně jistotu.
Podle mého názoru se má pokračovat v tom původním způsobu, který umožňuje, aby se vždycky individuálně rozhodlo o každé ekologické zátěži, aby se mohla zpětně vždy kontrolovat efektivita vynaložených nákladů. A podle mého názoru tato cesta je cesta, která dává největší jistotu, než zavázat se soukromé firmě, že vyplatíme obrovské peníze, aniž bychom jakoukoliv jistotu získali. To se mi zdá jako hazardérství, obzvlášť v čase finanční a ekonomické krize, žít s tímto závazkem. Nic se nestane, když se teď tato zakázka zastaví. Bude tady nová vláda a ta tady bude po volbách s plnou politickou odpovědností. Ať představí celý projekt, představí jeho řešení, ať představí skutečnou právní a politickou a ekonomickou analýzu tohoto projektu, a potom možná se může realizovat. Já neříkám, že se kategoricky realizovat nesmí, a také jsem pro to, abychom odstraňovali ekologické zátěže, byť právní závazek tohoto typu neexistuje, je to závazek, ke kterému se přihlásila vláda, že to bude činit. To samozřejmě ano, chci, aby to bylo rychle, aby to bylo efektivní. Ale nechci, aby tady vznikl dojem, že toto řešení je řešení čisté a správné, protože podle mého názoru není, a v žádném případě si nepřeji, aby to byl tady kšeft pro jednu velkou firmu a nakonec jsme zjistili, že to budeme platit ještě my nějakými vícenáklady. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Konečná. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Konečná: Paní předsedající, já jenom bych ráda upozornila své kolegy a kolegyně, ať si všimnou, jak všichni ministři, kteří se vrátili do svých poslaneckých lavic, prozřou. Protože my jsme jako opozice chtěli o té zakázce mluvit, a jediná debata byla umožněna na výboru pro životní prostředí, byla velmi krátká a jakákoliv další debata byla vždy opomíjena, kromě interpelací, na které jako opozice máme právo.
Možná by bylo fajn, kdybyste se do těch lavic vraceli dříve a častěji, protože potom byste si uvědomili, že to, co chceme řešit my, je opravdu i to, co vy potom, když spadnete z toho ministerského můstku, chcete řešit taky! Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Dotáži se pana poslance Hovorky. Vaše přihláška je řádná, nebo faktická? Řádná, tedy nyní pan ministr Gustáv Slamečka. Vážený pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka (Hovoří slovensky.) Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si uvědomuji, že na rozdíl třeba od odvětví dopravy ekologii rozumí asi jen velmi úzký okruh specialistů, ale doufám, že budu schopen vám i k této ekologické zakázce poskytnout relevantní informace. Tyto informace jsem vám povinen poskytnout jako člen vlády a jako zástupce předkladatele, ale mám, řekl bych, na tomto postu dva luxusy. Jeden ten luxus je to, že jsem poměrně velkou část svého profesního života pracoval ve finančních institucích a zabýval jsem se typem zakázek typu té kvazikoncese. Druhý luxus mám v tom, že i na současném postu ministra dopravy připravuji podobné projekty PPP, které jsou svým způsobem též kvazikoncesemi. Takže ten luxus, který bych si v tomto případě přisvojil, je, že se pokusím právě na těchto projektech možná zkonkretizovat určité ty právní debaty, které tu byly, a dát vám příklady, jak budeme postupovat v projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru v odvětví dopravy.
Zazněly tu pojmy koncese, koncesní projekt, veřejná zakázka, kvazikoncese. Pokusím se tedy ještě jednou - nebudu dělat žádný právní exkurs, nebudu nic citovat, budu hovořit z hlavy, a pokusím se vám tedy dát příklad dopravní infrastruktury.
Je třeba si uvědomit, že název koncesní projekt, který je používán u tohoto projektu, je správný. Ale koncesní projekt není roven koncesi. Koncese by znamenala, že my umožňujeme našemu smluvnímu partnerovi, aby z majetku, který se vytvoří, vybíral na svůj účet nějaký příjem. Nyní udělám analogii k dálnicím. Pokud budeme stavět dálnice formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebudeme koncesionáři umožňovat, aby si on nechával příjmy z používání té dálnice. Budeme koncesionáři platit tzv. poplatek za dostupnost, a v tomto případě tedy veškeré koncesní projekty na dálnice nejsou koncesemi, ale jsou tzv. kvazikoncesemi. Takže na to jsem v podstatě vás upozornil, abychom se terminologicky pohybovali ve správných pojmech.
Co se týče výběrového řízení, tak jak tu bylo řečeno, tak v podstatě je to veřejná zakázka. Ale s tím, že jsou přenesena ekonomická rizika právě na našeho partnera, tak tam je nutno postupovat určitými ustanoveními podle koncesního zákona, a proto je ta veřejná zakázka koncipována tak, jak je, protože kromě té minimální výše, která je tam dána, kromě toho, co tu kolega Kalousek uváděl jako další podmínky, tak je tam skutečně ta hlavní věc, a to je přenos ekonomických rizik.
Dále tu byla vznesena otázka ohledně termínu, proč rok 2015. Takže rok 2015 vychází ze statistiky současných rozhodnutí České inspekce životního prostředí. Může vzniknout námitka, proč tedy Česká inspekce životního prostředí ta rozhodnutí nějakým způsobem nebude posouvat do budoucnosti, proč ten termín se jeví jako konečný. Je třeba říci, že správních řízení se účastní i ti, kteří ten privatizovaný majetek nabyli, a asi by tedy nebylo možné, abychom v podstatě ten termín jednostranně posouvali dále, zřejmě by se k tomu asi tito účastníci správního řízení vyjadřovali velmi negativně, protože by hrozily další škody, které souvisí s užíváním tohoto majetku.
Další poznámka, kterou jsem tu zaregistroval, byla k tomu, že A.T. Kearney jako společnost poradenská, která doporučila tento způsob jednání, není specializovaná na ekologické projekty. Zase si dovolím malou analogii k našim projektům na dálnicích. Když se podíváte, kdo jsou naši poradci v těchto projektech, tak to není žádná stavební firma, přestože by se analogicky mohlo zdát, že by to měla být stavební firma. To jsou poradenské společnosti, to jsou finanční společnosti: je to PriceWaterhouse, je to McKinsey, je to třeba A.T. Kearney. Samozřejmě poradenství ekologické je důležité, protože to už pak rozhoduje o předmětu zakázky, ale to, jak se ta zakázka finančně postaví, to prostě není úkolem firmy, která by měla na starosti ekologické poradenství.
Další poznámku tu mám k vystoupení pana poslance Sobotky. Tam bylo uvedeno, že vlastně při prodeji toho privatizovaného majetku jsme to prodávali za cenu asi zřejmě vyšší, protože stát při tom prodeji řekl, že se postará o likvidaci ekologických zátěží. Takže k tomu mám jen poznámku takovou, že jestliže se to dělalo tímto způsobem, tak proč se hned při tom prodeji nevytvořily nějaké rezervy, nevytvořil nějaký fond, kde by se ty prostředky z vyšší ceny prostě uložily, a pak jsme ty ekologické zakázky z tohoto fondu a z těchto prostředků mohli postupně likvidovat. ***