(10.30 hodin)
(pokračuje Slamečka)
Dále tu byla otázka od pana poslance Sobotky, jestli máme posudek na cenu a jak se bude toto vyvíjet. Toto je strašně důležitá otázka a velmi relevantní. A zase si dovolím malou analogii s našimi projekty na dálnicích. U dálnic se v podstatě postupuje tak, že se postupuje tzv. public sector komparátorem, to znamená porovnává se cena, která je na základě standardního způsobu budování dálnice Ředitelstvím silnic a dálnic, s tím, co nám nabídne v soutěži privátní partner. Samozřejmě vstupy do toho jsou následující: My máme určitou historii, víme, za kolik jsme schopni vybudovat kilometr dálnice, víme, jaké jsou tam další náklady. Odhadneme si i určitá rizika, která zase máme z historie, to znamená jaké je zdržení při budování dálnice, jaké je riziko zvýšení nákladů atd. Takže my vstupy máme, a když dostaneme cenu od našeho partnera, tak si budeme potom porovnávat tyto dvě ceny. A pokud bude hodnota, to znamená cena, kterou nám poskytne partner, nižší než ta, kterou bychom měli i po připočtení rizik naším klasickým konvenčním způsobem, tak se rozhodneme pro privátního partnera.
Obdobně u této zakázky je to trošičku, bych řekl, problematičtější. Problematičtější je to z jednoho důvodu. Samozřejmě tato zakázka je velmi komplexní a rovněž tak vstupy, které do toho vstupují, to znamená odhad ceny je komplikovaný, protože ekologické zátěže jsou z hlediska předmětu určitě komplikovanější než výstavba dálnice, protože tam se dají predikovat náklady, tam máme větší historii. Ale to samozřejmě neznamená, že by se rezignovalo na odhad nákladů. Odhad nákladů je samozřejmě udělán, samozřejmě jsou udělány veškeré studie všech lokalit a ví se, resp. odhaduje se, jaké by náklady měly být.
Ale k čemu podstatnému se dostáváme a proč to rozebírám, je to, že v podstatě ani u nás u dálnic vůbec nezáleží na tom, jaká nám vyjde cena podle public sector komparátoru, protože skutečně podstatná je až cena, kterou nám nabídne náš partner. A to se ukáže vlastně až po soutěži. My až po soutěži budeme vědět, jaká je cena, a potom se jako vláda budeme moci rozhodnout, jestli dálnici dáme vybudovat soukromému partnerovi, anebo si ji vybudujeme sami. A obdobně u této zakázky hovořit o ceně dnes je v podstatě jen v úrovni odhadu. To, jaká bude cena, se nám ukáže, až přijde nabídka. Tato nabídka má být v červnu příštího roku.
Důležitá otázka nyní je, vůči čemu budeme tuto cenu porovnávat. My dneska máme v podstatě seznam lokalit, na které máme vystaveny určité garance. Samozřejmě tato garance se vytvořila buď tak, že se udělal v čase, kdy se dávala, odhad škody, anebo se to dělalo podle obchodního jmění firmy, která se prodávala privátnímu partnerovi v privatizaci. Když to děláme konvenčním způsobem, to znamená dnešním způsobem, tak stát začne ekologickou škodu napravovat, a vezměme si případ třeba, že skládku otevře, garance jsou tam, já nevím, 10 mld. a v průběhu otevření skládky se přijde na to, že je tam znečištění nebo ekologických škod za více než 10 mld., a stát se musí rozhodnout, jak bude pokračovat. Buď si řekne, ano, já jsem garantoval 10 mld. a skončím a nechám tam polovinu, která mi v podstatě celý projekt znehodnotí, protože mi území znovu kontaminuje, anebo budu pokračovat. Stát se v dosavadní praxi rozhodl, že bude pokračovat, že prostě dokončí likvidaci. A proto říkáme, že se to prodražuje. Ano, ono se to prodražuje oproti původnímu předpokladu - rovněž jako se u dálnic může stát, že v průběhu kopání tunelu se ukáže, že je tam spodní voda, kterou nikdo nečekal a že tam teče řeka a že se navýší cena. Ale navýší se objektivně! Toto je třeba si uvědomit. A celé kouzlo tohoto projektu je v tom, že se riziko toho, že tam bude ještě kontaminace více, přenese na smluvního partnera. Zase si dovolím udělat analogii s dálnicemi. Pokud bychom stavěli dálnice formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, tak všechna tato rizika, která jsou spojena s výstavbou, ale i s udržováním dálnice, budou přenesena na partnera a partnerovi budeme platit jen tehdy a až tehdy, když auta budou po dálnici jezdit. Analogie k této zakázce je taková, že partnerovi zaplatíme až tehdy, když nám supervize ukáže, že ekologické škody byly zlikvidovány.
Dále mi ještě dovolte reagovat na další vystoupení. Myslím, že část otázek pana poslance Carbola jsem svým způsobem zodpověděl ve svém vystoupení. Současný odborný odhad je udělán. A ještě mi dovolte poslední poznámku, zda by se cena měla publikovat. Samozřejmě v této fázi, pokud by se cena publikovala při veřejné zakázce, tak si myslím, že by to rozhodně z hlediska konečné ceny dobrý postup nebyl, protože tím pádem bychom dávali indikaci, jak my hodnotíme rizika, která plynou z toho, že by byla cena vyšší, anebo nižší oproti garancím. My dneska velmi dobře víme z historie likvidace těchto zakázek, když si uděláme porovnání, a to je pravda, že v některých případech ceny likvidace jsou nižší než garance, ale zase máme případy, kdy jsou vyšší. Tuto historii máme a Ministerstvo financí má přesně udělanou specifikaci, má historickou analýzu a umí přesně říct, jak to je. Ale kdyby to Ministerstvo financí řeklo, tak by to byl nejlepší návod tomu, kdo bude soutěžit, jak má postavit cenu. Jinými slovy, kdybychom toto řekli dopředu, tak se zbavujeme možnosti dostat lepší nabídku. Nabídka bude vycházet z toho, jak si jednotliví účastníci ocení právě riziko, že reálná výše škod, kterou budou likvidovat, bude vyšší, anebo nižší, než jsou garance. Není to vůbec složité. Je to skutečně o ocenění rizik. Data room, to znamená popis škod, bude stejný pro každého. Bude otevřený a každý z účastníků se s ním bude moct seznámit. Data budou jednotná pro všechny účastníky. Ale to, co bude rozhodovat o ceně, bude právě ocenění rizika, které si náš partner na sebe vezme a řekne si ano, já si myslím, že data jsou v pořádku, prostě moje cena je takováto. Někdo si řekne, já si myslím, že to není v pořádku, jsou tam rizika, dám cenu vyšší. Někdo bude možná odvážnější a řekne si, že dá cenu nižší.
A podstatou a celým trikem, nebo co je úplně nejdůležitější v celém projektu, je to, co tu zaznělo: jak se stát postará o to, jak bude uzavřena smlouva, aby se nám nestalo, že si vybereme nějakého partnera, který je třeba nejlevnější, ale škody nám neodstraní, anebo v polovičce procesu řekne: vážení, já jsem to neodhadl, z projektu odcházím, protože jsem cenu dal příliš nízkou. Takže toto je podstata a to musí být ošetřeno správným smluvím vztahem. Rovněž jako u dálnic. U dálnic je to poměrně jednodušší v tom, jak jsem řekl, že tam se bude platit jen tehdy, když nám auta budou po dálnici jezdit. Ale to rovněž tak musí být smluvně dobře ošetřeno. Kdybychom to neměli ošetřeno, tak bychom také dopadli špatně.
Doufám, že se mi podařilo zodpovědět alespoň nějaké otázky. Omlouvám se za analogie s dálnicí, ale myslím si, že to trošku zkonkretizovalo určité věci, o kterých jsme se tu bavili.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, vážený pane ministře. Nyní mám následující přihlášky. S faktickou pana poslance Carbola. Potom pana poslance Svobodu, který může využít svého přednostního práva, a tedy předběhnout řádně přihlášeného pana poslance Hovorku, ovšem s právem superpřednostním pan premiér. Pánové, nejprve nezpochybnitelná faktická poznámka.
Poslanec Jiří Carbol: Děkuji. Já bych nerad předbíhal pana premiéra, ale zákon říká, že faktická má přednost.
Pan ministr Slamečka řekl, že to snad vysvětlil i poslanci Carbolovi. Já musím říct, pane ministře, že mně to vaše vysvětlení nestačí. Já se nepřu o to, jestli je to kvazikoncese, či není to kvazikoncese. To je otázka právního posudku, který dělal Ústav státu a práva. Já nevím, jestli tento posudek je, nebo není důvěryhodný. Je spojován se jménem pana Kindla. Nevím, jestli pan Kindl je důvěryhodný, nebo není důvěryhodný. Ono to stejně vypadá, že za kauzu Plzeň bude trpět jenom paní předsedkyně komise.
Ani rok 2015, ani otázku ceny, jak vy jste to řekl, nezpochybňuji. Mě ale vaše srovnání přivedlo k tomu, že to je stejné, jako bychom všechny dálnice v příštích pěti letech zadali jedné firmě. Nepochybně by to bylo podle toho, co říkáte, levnější, bylo by tam méně úplatků, a kdybychom to dali za pevnou cenu, tak nedáme korunu navíc. Takže to mě přivádí k tomu, že tam podobnost je.
Nevím, jestli ještě mohu? Mám ještě čas? ***