(10.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Já tedy nechápu jednu věc. Kdyby se vedla vášnivá diskuse o tom, že nemá cenu to vůbec vyhlašovat, tak prosím, tomu bych rozuměl. Ale v okamžiku, kdy to je vyhlášeno, probíhá to podle zákona, proč tak zoufale nechcete někteří z vás, aby vláda měla možnost se na ty nabídky podívat a nezjistit náhodou, že to je časově i cenově mimořádně výhodné? Proč si to někdo tak zoufale nepřeje, aby vůbec mohla existovat možnost té komparace? Vždyť ta vláda má absolutní právo, a navíc nevíme, jaká to bude vláda, předpokládám, že kompetentní, a ta vláda má absolutní právo říci ne, nám se žádná nabídka nelíbí a my nevybíráme. Ale vy ve svých vystoupeních se snažíte, aby vláda tuhle možnost vůbec neměla, což je pro mě do jisté míry nepochopitelné a nebudu se domýšlet motivů.
K jedné věci jsem se nevyjádřil, omlouvám se, a sice k tomu sporu, zda výběrové řízení, nebo koncese, a k tomu, že neexistuje nic jako kvazikoncese. Samozřejmě, že pojem kvazikoncese v žádném zákoně není. Je to slang pro nadlimitní veřejnou zakázku, na kterou se podle koncesního zákona vztahují některé paragrafy koncesního zákona. A já to pro jistotu přesně ocituji, aby to bylo na zvukovém záznamu.
Je to § 156 ze zákona o veřejných zakázkách. Zvláštní ustanovení pro nadlimitní veřejné zakázky. Pro nadlimitní veřejné zakázky, u nichž a) má být smlouva, na základě které bude veřejná zakázka plněna, uzavřena na dobu určitou, a to nejméně na pět let - a to v tomto případě samozřejmě je - a za b) dodavatel nese některá ekonomická rizika spojená s realizací veřejné zakázky, která obvykle nese zadavatel, a v tomto případě také, protože koncesní projekt přenáší významná ekonomická rizika na dodavatele, říká ten § 156, platí ustanovení tohoto zákona a dále ustanovení zvláštního právního předpisu.
A koncesní zákon § 1 říká: ustanovení § 16 odst. 18, 19, 21 až 23 a § 30 tohoto zákona platí i pro smlouvy, na jejichž základě se realizují nadlimitní veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách, jestliže - a teď jsou opět podmínky.
Jinými slovy, jedná se nepochybně a jednoznačně o nadlimitní veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách, která je rozšířena o přímou kontrolu vlády a na kterou se vztahují některá ustanovení koncesního zákona, v zákoně přesně vyjmenovaná jaká. Tak to přesně je. Toho si byl zcela jistě vědom i tehdejší ministr, předseda Legislativní rady vlády pan kolega Svoboda, když 24. listopadu několikrát opakoval, že v tomto projektu žádná rizika nevidí a že se domnívá, že projekt by měl být realizován. Ta slova zazněla a já jsem je bral vážně. Nemůžu brát vážně vystoupení, které slyším dnes.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji, vážený pane poslanče. Další avizovaná přihláška pana poslance Svobody a současně i pana ministra Slamečky. Oba dva pánové mají přednostní právo. V pořadí pan Cyril Svoboda byl první přihlášený, takže jestli to nebude panu ministrovi vadit, dávám slovo panu Cyrilu Svobodovi. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já samozřejmě nesklouznu do žádných osobních útoků, protože to nemá smysl. Jde o podstatu věci. Za chvíli ukážu, jak se tady manipuluje s informacemi, protože já dočtu ten paragraf, který citoval pan kolega Kalousek, celý a tam se dozvíte, že ho aplikovat nelze, protože on má kumulativní dvě podmínky, které pan kolega Kalousek nedočetl, takže mu potom přečtu ten paragraf celý až do konce, abyste věděli, že ho skutečně nelze aplikovat. Když už se cituje, tak se musí citovat tedy celé ustanovení zákona.
Já chci přece jenom reagovat na některé poznámky. Mluvilo se tady o mýtech. Já myslím, že mýtus sám o sobě je pozitivní záležitost, a já tedy některé ty otázky, které byly položeny především panem poslancem Kalouskem, okomentuji.
Za prvé to, co se označuje za posudek vědeckého pracoviště, bylo vypracováno za tři dny, podepsáno panem Zachariášem. A já tedy za sebe říkám, že jsem skeptický ke všemu, co podepsal pan Zachariáš, vypracoval za tři dny, a k dokumentu, kde je asi na šesti stránkách napsán text, že smlouva je vyvážená, že to je kvazikoncese a že se může pokračovat podle koncesního práva. To znamená že mě nepřesvědčuje o tom, že by vědecké pracoviště jako celek zpracovalo podrobně a detailně analýzu, a chybí tam judikatura Evropského soudního dvora, porovnání práva evropského a českého, vyrovnání se vztahů výhod a nevýhod veřejných zakázek a koncesního práva a podobně. Zkrátka od vědeckého pracoviště očekávám posudek klasického typu, který se dá použít jako důkaz v řízení, v řízení před soudem, v řízení před správním orgánem a také pro vládu. Proto jsem se i ve vládě ptal, aby nám někdo řekl, kolik bylo za tento text zaplaceno. To nám tedy Ministerstvo financí slíbilo, dodnes nám nesdělilo, kolik bylo zaplaceno za tento text.
Samozřejmě, že tento text ovlivňoval rozhodnutí vlády, protože ovlivňoval už samotné Ministerstvo financí a na vládě byl a také se o něm diskutovalo. Volba koncesního práva je podle mého názoru jedině z důvodů, aby se dramaticky urychlil celý ten projekt. Dělá to na mě dojem, že se to muselo stihnout, aby se to stihlo do termínu této vlády, aby to nešlo klasickým výběrovým řízením. Znovu připomínám, že po celou dobu nikdy nebyla využita legislativní pravidla vlády, nikdy to nešlo normálním procesem. Kdyby to byl zákon možná o poplatcích za popelnice, tak to projde normálně připomínkovým řízením, všechna ministerstva dostanou řádně 15 dnů na to, aby se vyjádřila, aby to nastudovala, aby se mohla vyjádřit. A hle, tady jde o zakázku, která může dosáhnout 114 mld. korun, a dostávají to pouze tři nebo čtyři ministerstva a nikdy to neprošlo žádným připomínkovým řízením. No to samo o sobě musí zvednout obočí, nebo je to důvod pro zvednutí obočí, proč zrovna takováto věc neprochází klasickým normálním připomínkovým řízením, jako by měly procházet všechny ostatní dokumenty.
Doufám, že to není tím, že by se Ministerstvo financí bálo této debaty, protože samozřejmě, že se ministři dostávají do těžké situace, když mají takovýto dokument jeden nebo dva dny na stole a musí o něm rozhodnout, aniž by si udělali řádnou analýzu. A já samozřejmě přiznávám, že jsem do toho pronikl až následně, a dokonce až tento rok, v polovině roku, jsem dostal další podklady a dokumenty, které rozkrývaly podstatu věci a upozorňovaly na všechna rizika, která s tímto projektem jsou spojena.
Také tady bylo řečeno něco, že nerozumím, co se notifikuje nebo nenotifikuje v Evropské komisi. Pokud jde o koncesi, a tady už jsem v posledním vystoupení vysvětloval, co je podstata koncese, tak ta se nenotifikuje, pokud tam není veřejná garance nebo veřejná podpora. Samozřejmě pokud by tam byla veřejná podpora nebo garance, tak by se notifikovala. Ale sama o sobě koncesní smlouva se nenotifikuje a nic z toho nevyplývalo, kam až, nebo jaké garance budou dány tomu, kdo má vyhrát výběrové řízení.
Protože jestli smyslem má být, že přeneseme celé riziko na soukromý subjekt, tak asi smyslem je, aby někdo řekl, že za konečnou cenu odstraní všechny ekologické zátěže. Já si to vykládám tak, že to má jenom dvě řešení. Jestliže platí, že nějaká soukromá firma nebo konsorcium firem říká za tyto peníze odstraníme a víc ani korunu, tak buď je tam vata tak velká, že se nám ani o ní nesní, protože vzniknou vícenáklady a v té vatě se to vejde. Nebo to skončí jako u Kapsche. Také se přísahalo, že to je konečná cena a víc ani koruna. A hle, psaly se další smlouvy a stálo to další stovky milionů korun navíc. ***