(12.10 hodin)
(pokračuje Doktor)
Já to považuji za velmi nezdravé a nesprávné. Velmi rád bych slyšel odvážné a jednoznačné vystoupení a slovo pana ministra financí. A opakuji, nechci trápit zastupujícího pana ministra průmyslu a obchodu něčím takovým, ale připadá mi to neseriózní. Má-li si tahle Poslanecká sněmovna zachovat alespoň zbytky vážnosti, pak není přece možné, aby se vysmívala svým vlastním usnesením a postupovala tak kategoricky jinak, že před 14 dny schválí bilanci státního rozpočtu a dnes už příjmovou stranu po jednotkách rozpouští.
Já jsem jako zpravodaj poslaneckého klubu Občanské demokratické strany rozdal svým kolegům na jejich stoly své stanovisko k projednávané věci, v níž je v režimu závěrečného hlasování znaménko x - pobídka ke zdržení se. Důvod, proč tak činím, nebo proč jsem tak učinil, je ten, který jsem uvedl. Návrh obsažený ve sněmovním tisku 801 je v příkrém rozporu s bilancí státního rozpočtu pro rok 2010. Kéž bych se mýlil, ale je to opravdu tak.
Chtěl bych říci, že Ministerstvu financí vyčítám i fakt, že nás zaminovalo, obklíčilo, svázalo tou konstrukcí zákona, která na jedné straně prosazuje správnou změnu o potvrzení výjimky v oblasti stavební výroby, v oblasti bytových výkonů, to je jednoznačně správný trend. Stavební trh, stavebnictví jako celek nepotřebuje vedle šoků působených krizí ještě další šok způsobený tím, že by spadlo do režimu řádné sazby daně z přidané hodnoty, ale to je nepochybně věc, kterou dokážeme do konce roku ještě vyřešit. Musím říci, že ani tento apel není dostatečně silný, nebo toto riziko není dostatečně silné na to, abychom riskovali ten pětimiliardový výpadek příjmů státního rozpočtu pro příští rok.
Trochu úsměv ve mně vyvolalo stanovisko KDU-ČSL prezentované panem poslancem Cyrilem Svobodou. Říká se, že máme hlasovat pro, abychom někomu poskytli výhodu. Já mám za to, že v době ekonomické krize má parlament jakékoliv země přijímat změny, které se stanou dlouhodobou výhodou všech. Tento návrh je nepochybně pokusem o krátkodobou výhodu. Opakuji: pokusem o krátkodobou výhodu některých. Ale jednoznačně bude nevýhodou všech v čase, až se znovu ty sazby začnou přibližovat k tomu ideálnímu středu. Tehdy totiž ti, kterým dnes ulevíme, projdou znovu šokem, kterému už byli jednou vystaveni, když kolegové ze sociální demokracie zařazovali tyto služby z té snížené sazby do té základní. Tohle už jednou tenhle segment zažil a není nutné jej znovu vystavovat témuž. Proto snažit se o dosažení krátkodobé výhody, která se navíc podle mého v ceně ani nevyjádří... A navrhuji na téma podíl sazby DPH na konečné ceně guláše svolat sněmovní seminář. Kéž by nám Ministerstvo financí bylo schopno poskytnout solidní analýzy. Já tvrdím, že žádný vliv neexistuje a že snížená sazba DPH, co se týče konkurenceschopnosti, je určitým drobným impulsem, nebude však změnou, kterou pocítí konečný spotřebitel, tedy daňový poplatník, a jeho zájmy máme mít na paměti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Doktorovi. O slovo se opět přihlásil pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já možná ještě pro celkový lepší obraz bych stručně načetl historii sazeb zdaňování stravovacích služeb po roce 1993. Je to docela zajímavá houpačka, tak jak jsem si to tady teď nakreslil.
V době, kdy vznikla naše daňová soustava v roce 1993 po vzniku naší republiky, byly stravovací služby zařazeny do základní sazby daně z přidané hodnoty. Ta tehdy tuším byla 22 %, to znamená někdy kolem roku 1993 22 %. Potom došlo k přeřazení těchto služeb do snížené sazby. Byla to tuším poslanecká iniciativa, ale tehdy to nenarazilo na nějaký velký odpor a stravovací služby byly přeřazeny do snížené sazby DPH. Tehdy to bylo 5 %. Pak jsme vstoupili do Evropské unie a v rámci smlouvy o přistoupení k Evropské unii v této oblasti nebyla vyjednána výjimka a Česká republika musela po vstupu do Evropské unie vrátit tyto služby do základní sazby. Čili nejprve byly v základní sazbě, pak jsme si je národním rozhodnutím zařadili do snížené sazby, potom v rámci pravidel Evropské unie jsme je museli zařadit do základní sazby. Čili byly 22 %, pak 5 %, posléze po vstupu do Evropské unie 19 %, a tento návrh znamená, že budou od 1. ledna zdaňovány 10 % v rámci snížené sazby daně z přidané hodnoty.
Takový byl vývoj zdaňování této specifické služby v uplynulých šestnácti letech od vzniku naší daňové soustavy. To já myslím, že jenom docela dokresluje to, co tady před malou chvílí vysvětloval pan poslanec Doktor. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud ne, rozpravu končím a je příležitost pro závěrečná slova, pokud chce pan ministr vystoupit. Nechce. Pan zpravodaj také ne. Takže prosím, aby pan zpravodaj se ujal slova a řekl nám svou představu, jak budeme hlasovat.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, z procedurálního hlediska je to velmi jednoduchá novela. Máme před sebou předmětný tisk a máme před sebou usnesení rozpočtového výboru, respektive pozměňovací návrhy, které vznikly na půdě rozpočtového výboru, které jsou označeny pod písmenem A, respektive A1 a A2. Podotýkám, že to vlastně nemá smysl komentovat. Máte to před sebou. Každopádně pozměňovací návrhy 1 a 2 - přemýšlím jen v tuto chvíli o tom, jestli o nich budeme hlasovat najednou. Možná, protože se jedná jenom o dvě hlasování, tak můžeme klidně rozděleně. Nicméně k oběma dvěma návrhům mám pozitivní postoj, jak jsem již anoncoval, k A1 mírně pozitivní, k návrhu A2, který se týká účinnosti zákona, samozřejmě stoprocentní plus.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, pane zpravodaji já se přikláním k vašemu návrhu, abychom hlasovali odděleně.
Pokud nejsou námitky, prvně budeme hlasovat o bodu A1. Stanoviska? Pane ministře? (Souhlas.) Pane zpravodaji? (Stanovisko mírně pozitivní.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 138. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Pro z přítomných 154 120, nikdo proti, takže tento návrh byl přijat.
Nyní bod A2. Stanoviska? (Ministr i zpravodaj mají stanovisko souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 139. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 155 přihlášených pro 131, nikdo proti. I tento návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme v hlasování o závěrečném usnesení. Já vás všechny odhlásím. Poprosím o novou registraci.
Přečtu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 801, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Zdá se, že všichni, kdo chtějí hlasovat, jsou přítomni. ***