(Jednání pokračovalo v 10.25 hodin.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Poprosím pana zpravodaje Sobotku, aby pokračoval ve svém vystoupení.
Paní ministryně Kovářová je v pořádku, je v péči lékaře Poslanecké sněmovny, stará se o ni pan dr. Kostka.
Takže můžeme pokračovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych také chtěl popřát paní ministryni brzké zlepšení zdravotního stavu.
Dovolte mi, abych se vrátil zpátky k projednávanému tématu a to je návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Jak jsem zde zmínil ještě před přerušením mého vystoupení, vláda si vybrala variantu upřednostnění co nejnižšího deficitu státního rozpočtu na vrub podpory hospodářského růstu. Jednoznačně to vyplývá také z příslušné dokumentace k rozpočtu. Chtěl bych jenom připomenout, že původní návrh rozpočtu ještě před balíčkem počítal s mírným růstem ekonomiky o 0,3 % v příštím roce. Dopad balíčku na vývoj ekonomiky, ten brzdný efekt, vláda sama odhaduje na zhruba 0,8 procentního bodu, to znamená výslednice hovoří o tom, že česká ekonomika by po implementaci této navržené rozpočtové a daňové politiky měla v příštím roce meziročně klesnout zhruba o 0,5 procentního bodu. To je také velmi dobré si uvědomit, protože spolu s tímto návrhem rozpočtu, spolu s balíčkem také jasně říkáme, jaká bude hospodářská politika vlády v příštím roce, že to bude politika, která bude brát zejména ohled na co nejnižší schodek státního rozpočtu a nebude zaměřena na prorůstová opatření.
Třetí poznámka se týká charakteru tohoto rozpočtu. Rozpočet jako takový je rozpočtem, který nepodporuje hospodářský růst v zásadě, a tím, jak vláda provedla škrty v nemandatorních výdajích, tak jak osekala provozní výdaje, snížila objem prostředků na platy ve veřejném sektoru, tak paradoxně posílila betonový charakter tohoto návrhu zákona o státním rozpočtu, protože vláda nekrátila dotace směřující do výstavby dopravní infrastruktury. Tím, že krátila jiné výdaje, tak z toho nyní velmi zřetelně vystupuje orientace rozpočtu na podporu výstavby dopravní infrastruktury. Já nechci zpochybňovat to, že podpora výstavby dopravní infrastruktury je nutná. Česká republika nemá dokončenou výstavbu té klíčové dopravní infrastruktury, která by umožnila reagovat na aktuální stav v oblasti dopravy u nás. Je jasné, že nám chybí ještě dokončení páteřních tahů a že to si vyžádá výrazné investice ze státního rozpočtu. To, co je problém, je efektivita výdajů na výstavbu dopravní infrastruktury. A zdá se, že panuje ve všech politických stranách poměrně nízká míra jistoty, že jsou tyto finanční prostředky vynakládány efektivně, že nedochází k předražování staveb, že zde existuje dostatečně konkurenční prostředí.
Dalším problémem je fakt, že Státní fond dopravní infrastruktury si začíná zvykat na dotace ze státního rozpočtu a na zvyšování dotací ze státního rozpočtu, aniž by byla snaha ze strany Ministerstva dopravy a vedení fondu zvyšovat vlastní příjmy fondu. Z tohoto hlediska je velkým zklamáním příjem z tzv. elektronického mýtného systému. Ten příjem byl v letošním roce velmi nízký a oproti němu byly velmi vysoké náklady na provoz a investice v rámci tohoto systému. V příštím roce se situace výrazně nezlepšuje a je otázka, zdali vláda a vedení Ministerstva dopravy jsou schopny efektivně v čase využít celý potenciál nákladně a draze vybudovaného systému elektronického mýta k tomu, aby se zvyšovaly vlastní příjmy fondu dopravy z prostředí, pro které koneckonců fond vytváří podmínky. Já si myslím, že se určitě shodneme na tom, že by bylo ideální, pokud by větší díl příjmů fondu dopravy byl generován právě v oblasti dopravy jako takové, v oblasti podnikání z dopravy, a myslím si, že by to pochopili i občané naší země. Proto si myslím, že je velmi sporné, zdali fond dokáže všechny přidělené prostředky v příštím roce skutečně efektivně utratit.
Další poznámka, které bych se chtěl věnovat, jsou doprovodná usnesení, která přijala Poslanecká sněmovna. My jsme zde v době, kdy jsme schvalovali tzv. Janotův balíček, řešili i témata, která nebyla přímo jeho součástí. Nicméně v té době již bylo zřejmé, jak hodlá vláda koncipovat návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Chtěl bych připomenout, že tato Poslanecká sněmovna přijala v souvislosti s přípravou státního rozpočtu tři důležitá usnesení. Tím prvním usnesením byla výzva vládě, aby vláda v příštím roce valorizovala starobní důchody alespoň o částku, kterou původně navrhoval ministr práce a sociálních věcí. Druhé usnesení, které jsme přijali jako Poslanecká sněmovna vůči vládě, se týkalo objemu prostředků na platy ve veřejném sektoru. Tato Poslanecká sněmovna vyzvala vládu, aby nesnižovala objem prostředků na platy ve veřejném sektoru. Třetí usnesení, které jsme přijali poměrně před krátkou dobou, se týkalo financování sociálních služeb. Vyzvali jsme vládu, aby zajistila financování sociálních služeb alespoň na úrovni roku 2008. ***