(10.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tato Sněmovna tedy přijala celkem tři doprovodná usnesení, kterými požádala vládu, aby ještě upravila priority své rozpočtové politiky na rok 2010. Jako jednoho ze spolupředkladatelů těchto doprovodných usnesení mě mrzí, že vláda tato usnesení Poslanecké sněmovny nezohlednila. Já bych rád požádal buď pana premiéra nebo pana ministra financí, aby nám sdělili důvody, proč vláda nezabudovala požadavky Poslanecké sněmovny, která koneckonců bude muset schválit státní rozpočet na příští rok, do výsledné podoby rozpočtu.
Domnívám se, že problémy, které jsme vyjádřili v těchto doprovodných usneseních, jsou řešitelné v rámci druhého čtení. Pravděpodobně řešitelný není problém valorizace starobních důchodů. To je rozhodnutí vlády, a i kdyby Poslanecká sněmovna do rozpočtu zabudovala příslušnou položku, tak není jasné a není zřejmé, zdali by vláda valorizaci důchodů v příštím roce provedla. My se jako sociální demokraté domníváme, že by valorizace starobních a dalších důchodů alespoň o 2 % v roce 2010 byla na místě jak z hlediska vývoje cen, tak z hlediska například vývoje deregulace nájemného, tak z hlediska růstu výdajů občanů na financování zdravotní péče. To všechno jsou oblasti, které výrazným způsobem i v roce 2010 budou zasahovat rozpočet seniorů. Vzhledem k tomu, že není možné valorizaci důchodů řešit v rámci debaty ve druhém čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, sociální demokracie předložila do legislativního procesu návrh zákona o mimořádném příplatku k důchodu právě ve výši 2400 Kč, tak aby kompenzovala rodinám důchodců, domácnostem důchodců, v příštím roce neuskutečněnou valorizaci důchodů. Navrhujeme, aby tato mimořádná valorizace byla financována mimo státní rozpočet, z prostředků, které stát má možnost získat realisticky z dividend polostátních firem. To je tedy otázka usnesení Poslanecké sněmovny, které se týkalo valorizace důchodů. Bereme na vědomí, že to vláda v návrhu rozpočtu nevyřešila, a současně navrhujeme řešení formou speciálního zákona, o kterém ještě bude muset tato Poslanecká sněmovna rozhodnout.
Pokud jde o problém platů ve veřejném sektoru, chtěl bych zdůraznit, že tato problematika se týká pro příští rok celkem 434 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Vláda určuje svým nařízením a svými rozpočtovými zdroji plat pro zhruba 434 tisíc lidí v příštím roce. Už neobstojí argument, že jsou mezi těmito lidmi takzvaná černá místa, nebo fiktivní místa, protože vláda přijala rozhodnutí, kterým zrušila neobsazená tabulková místa v jednotlivých resortech. To znamená nyní se bavíme už o reálně obsazených místech, a je to více než 400 tisíc rodin, které jsou zasaženy ať už pozitivně nebo negativně vládní mzdovou politikou každý rok. Nejsou to jen úředníci. Velmi často se hovoří o tom, že platy ve veřejném sektoru jsou otázkou, která se týká úředníků. Myslím si, že by to byla velmi špatná situace, kdybychom v naší zemi měli 400 tisíc úředníků placených ze státního rozpočtu. To nejsou jenom úředníci, zdaleka ne. Úředníci tvoří výraznou menšinu z čísla 434 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Největší podíl na těchto zaměstnancích mají učitelé a učitelky v mateřských školách, v základních školách a středních školách. Jejich platy jsou financovány ze státního rozpočtu. Druhý největší podíl na těchto zaměstnancích veřejného sektoru mají policisté, hasiči a také občanští zaměstnanci, kteří působí v rámci resortu Ministerstva vnitra. Ale také jsou to platy zaměstnanců daňové správy, jsou to platy celníků, jsou to platy zaměstnanců vězeňské služby a dalších státních zaměstnanců. Možná vás to překvapí, ale jsou to také platy těch, kdo se starají o údržbu státních silnic, to znamená dálnic a rychlostních komunikací. O všech těchto platech budeme v rámci zákona o státním rozpočtu rozhodovat.
My jako sociální demokraté navrhujeme, aby vláda v příštím roce uplatnila politiku zmrazení objemu mzdových prostředků. Nenavrhujeme navýšení, nenavrhujeme pokles, ale navrhujeme, aby vláda zmrazila objem mzdových prostředků na úrovni roku 2009. Z tohoto našeho návrhu vyplývá potřeba dofinancovat tuto oblast částkou v rozsahu zhruba 7 mld. Kč.
Další problém, který musíme v rámci rozpočtu vyřešit, je problém kapitoly Ministerstva zemědělství a tzv. přímých plateb. To není otázka dotací pro jeden sektor ekonomiky, není to otázka dotací pro jeden specifický typ podnikání, zemědělství. Je to otázka spravedlnosti, toho, zda vláda drží slovo, a je to otázka konkurenceschopnosti. Když Česká republika vstupovala do Evropské unie, byly vyjednány podmínky, které pro zemědělce v nových členských zemích nebyly zcela spravedlivé. Vláda tehdy usilovala o to, aby vyjednala stejné podmínky pro zemědělce, jako měli zemědělci ve starých členských zemích. To ovšem pro unijní rozpočet v situaci, ve které byl, nebylo možné. Proto bylo umožněno, aby jednotlivé vlády členských zemí garantovaly možnost postupného navyšování dotace na přímé platby z národních rozpočtů. Byl dán slib, že vláda toto v následujících letech bude realizovat, a zemědělci s tím slibem počítali. Pak je to otázka konkurenceschopnosti, a jestliže okolní země dorovnávají přímé platby na maximální limit, jestliže Polsko nebo Slovensko jdou tímto směrem, pak by bylo ohrožením konkurenceschopnosti našich zemědělců, pokud my bychom něco takového v České republice neprovedli. Řešení vyžaduje mimo restrukturalizaci uvnitř kapitoly Ministerstva zemědělství částku 1,5 mld. Kč.
Třetí problém, který je podle mého názoru v našich silách vyřešit v rámci druhého čtení, je dofinancování dotací poskytovatelům sociálních služeb. Tady nejde jenom o kraje. Nejde jenom o obce. Jde také o další poskytovatele sociálních služeb, jde o katolickou charitu, jde o evangelické diakonie, jde o občanská sdružení, která poskytují služby tohoto typu. Tito všichni velmi pozorně budou sledovat debatu o tom, jak velký objem prostředků na sociální služby do rozpočtu na příští rok poskytneme. Problém má vyčíslení v rozsahu 3 mld. korun.***