(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bratskému. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Nečas, pak řádně přihlášený pan poslanec Gandalovič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já musím zareagovat na vystoupení pana poslance Paroubka - já si na jeho jméno vzpomínám - který tady uváděl celou řadu nepravdivých tvrzení, včetně toho, že Česká republika se stala daňovým rájem pro bohaté. Já jenom suše konstatuji statistické údaje, které jednoznačně dokazují, že v České republice daňový poplatník s jedním dítětem platí daň z příjmu fyzických osob až od částky příjmu nad 16 tisíc Kč. U daňového poplatníka se dvěma dětmi je to na částce 21 tisíc Kč a daňový poplatník se třemi dětmi dokonce až s příjmem nad 24 tisíc Kč. Mluvím tedy o dani z příjmu fyzických osob.
Vedle toho se jednoznačně ukazuje podle statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu, že čistá mzda zaměstnance vzrostla v důsledku reformních opatření Topolánkovy vlády v loňském roce u zaměstnance s jedním dítětem v průměru o 9,7 %, to znamená o 1655 Kč, což představuje reálný růst o více než 3 %. U daňového poplatníka s dvěma dětmi je to o více než 11 %, to znamená narostla o 2045 Kč, což je reálný růst o 5 %. U daňového poplatníka se třemi dětmi je to nárůst čisté mzdy o 13,4 %, což je o 2435 Kč, což představuje reálný růst o téměř 7 %.
Čili toto tvrzení pana poslance Paroubka není pravdivé.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Nečasovi i za dodržení času. Pokračujeme v rozpravě. Slova se ujme pan poslanec Petr Gandalovič. Připraví se pan poslanec Pavel Suchánek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Gandalovič: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, pan poslanec Paroubek nás tady trochu obvinil z hysterie, kterou ODS vytváří kolem výše státního dluhu. Já musím říci, že to není žádná hysterie. To je svým způsobem realismus a snaha nám jako poslancům a občanům této země říkat pravdu. Já jsem rád, že už nemluvil o tom, že státní dluh se neplatí, jak mě svého času poučoval jednou v nějakém televizním duelu. Já samozřejmě vím, že - bohužel, pane ministře Janoto - státní dluh se neplatí a platí se pouze jeho obsluha. To já samozřejmě vím! Ale říkám bohužel. Platí se jeho obsluha a myslím si, že je potřebné znovu a znovu zdůrazňovat, že obsluha tohoto dluhu nás stojí 63 miliard Kč. Bylo tady už několikrát řečeno, že je to fakticky čtvrtá nejvyšší kapitola státního rozpočtu. Mimo jiné je to dvojnásobek toho, co vydáváme na vysokoškolské vzdělání, vědu a výzkum.
My tady vedeme tuto rozpravu ne proto, abychom se strašili a abychom se navzájem obviňovali z hysterie. Na to si myslím, že jsme už tady dost dlouho. My ji tady vedeme proto, že si chceme navzájem uvědomit, jak z této situace ven. A tady si myslím, a chci ocenit stanovisko sociální demokracie, že rozpočet předložený vládou v prvním čtení, to znamená v těch parametrech, jak jsou předloženy, musíme schválit. Je to minimum možného. Je to fakticky v současné situaci to minimum, které musíme všichni udělat, a já jsem rád, že zde i pan předseda sociální demokracie Paroubek oznámil, že sociální demokracie bude hlasovat pro státní rozpočet navržený vládou v prvním čtení.
Otázka druhá je samozřejmě čtení druhé, protože v tu chvíli nastanou mezi námi rozdíly. Rozdíly mezi těmi, kteří chtějí upřednostnit spíše okamžitou spotřebu a chtějí si naklonit některé voličské skupiny obyvatel, a těmi, kteří maximálně jsou připraveni se bavit o spotřebě budoucí. A prosím, neobviňujme se z toho, že si nejsme vědomi tíživé situace maminek s dětmi nebo důchodců. Všichni ji známe. Ale musíme si jasně říci, že pokud schvalujeme rozpočet s deficitem přes 160 miliard Kč, není možné v rámci přesunů v druhém čtení přesunovat jakékoli prostředky z investic a dlouhodobé odložené spotřeby do spotřeby okamžité. Nejenom že tyto peníze se v tom daném rozpočtovém roce spotřebují bez jakéhokoli významnějšího vlivu na další rozpočtové roky, ale naopak, mají ten vliv negativní, protože nastavují vyšší laťky a vytvářejí vyšší laťky pro mandatorní výdaje pro rozpočtové roky následující.
Musím říci, že určitě jsme připraveni diskutovat o otázkách, jako je cena jednotlivých veřejných zakázek, jako je otázka průhlednosti těchto výběrových řízení. Nepochybně i my nesouhlasíme s tím, aby vznikaly kartelové dohody mezi jednotlivými firmami a ve svém důsledku tyto zakázky prodražovaly. Na druhé straně jsem trochu překvapen, že sociální demokracie, za které se nepochybně také stavěly dálnice, také se vypisovaly veřejné zakázky, s touto objevnou informací přichází až v této chvíli. Ale opět, nedívejme se dozadu. Dívejme se dopředu a řekněme si: Ano, toto je problematika, o které se musíme bavit. Ale rozhodně to není tak, že v této chvíli v rámci druhého čtení sebereme peníze z rozpočtu pro budování dopravní infrastruktury, nebo případně sebereme peníze z rozpočtu Ministerstva obrany, protože to je v podstatě populární. Já si myslím, že odpovědný politik musí samozřejmě brát v úvahu i to, že Česká republika má nějaké závazky vůči svému okolí, vůči svým spojencům a především vůči vojákům, které vyslala na zahraniční mise a kteří musejí být adekvátním způsobem vybaveni.
Abych tedy neprotahoval své vystoupení příliš dlouho, na začátku jsem řekl, že mi je smutno z toho, že naše dluhová služba fakticky dvojnásobně převyšuje výdaje na vysokoškolské vzdělání, vědu a výzkum. Nedávno publikovaná zpráva Národní ekonomické rady vlády, která ukončila svoji činnost, a já jsem přesvědčen o tom, že pan premiér Fischer s tím, že vláda získala tento prodloužený mandát, bude uvažovat o určitém prodloužení mandátu právě i pro Národní ekonomickou radu vlády, ve své finální zprávě, kterou nedávno vydala, srovnala Českou republiku s Finskem právě z pohledu výdajů na vědu, výzkum a inovace v poměru k hrubému domácímu produktu a současně srovnala tyto dvě země z pohledu uznaných patentů, z pohledu určitých měřitelných vědeckých a inovačních úspěchů. Myslím si, že není zcela překvapivé, jak toto srovnání dopadlo. A proto si myslím, že pokud vůbec chceme vládě Jana Fischera do navrženého rozpočtu jakkoli zasahovat ve druhém čtení, v žádném případě bychom neměli podléhat populistickému vábení určitých problémů, které nepochybně existují a budou existovat i v dalších letech, ale měli bychom si vybrat skutečně jednu a řekněme pro budoucnost České republiky klíčovou oblast - a to je právě vzdělání, věda a inovace. Protože až se nás naše děti budou ptát, jakým způsobem mají zaplatit ten deficit, které vlády vaše - a bylo zde řečeno z velké, nebo z určité části i naše - vyrobily, tak jedinou odpovědí, kterou jim budeme moci dát, je to, že jsme pro ně připravili konkurenceschopné prostředí a šance se prosadit v Evropě. ***