(10.00 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych požádal pana poslance Kalouska, jestli by byl ochoten se stát zpravodajem, je to takový obyčej. Myslím si, že to snad není něco, o čem by se muselo hlasovat, takže když nebudete protestovat, tak vás o tom ani hlasovat nenechám.
Hlásí se paní poslankyně Mazuchová s nějakou technickou. Ano, prosím.
Poslankyně Lenka Mazuchová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím k panu kolegovi Kalouskovi. Všemu bych téměř rozuměla, ač je to s podivem, nejsem ekonom, ale prosím vás, prostřednictvím pana předsedajícího, co to je za věc, poslanci TOP 09 v této Sněmovně? Nic mi to neříká. Děkuji. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Kalousek chce reagovat.
Poslanec Miroslav Kalousek: Není to sice k věci, ale na slušnou otázku slušná odpověď. TOP 09, paní poslankyně, je politická strana zaregistrovaná Ministerstvem vnitra začátkem července tohoto roku. V Senátu disponuje svým vlastním klubem, v Poslanecké sněmovně nikoliv. Dohromady sčítáno je to čtvrtá nejsilnější politická formace v Parlamentu České republiky (smích v sále), neboť disponuje hlasy pěti poslanců a devíti senátorů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím nyní pana poslance Martina... Ne, ještě se hlásí pan poslanec Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, začasté mě zastavují občané a ptají se v podstatě stejně jako paní kolegyně Mazuchová. Já se přiznávám, že odpověď pro mě nebývá jednoduchá, protože podle všech regulí a pravidel strana, která má poslance, se může nazývati parlamentní stranou, ale principy parlamentní demokracie přece jsou mimo jiné o tom, že z řádných svobodných voleb přichází do Poslanecké sněmovny a do Senátu reprezentace, tak jak ji chtějí občané. Takže já musím říci, že občanům odpovídám na tyto otázky tak, že se sice mohou nazývati parlamentní stranou, tedy TOP 09, ale jde v podstatě o další partu přeběhlíků. Děkuji. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, já věřím, že si musíme v té debatě ujasnit, kdo je kdo, ale přece jenom předpokládám, že se vrátíme opět k tomu tématu, kvůli kterému jsme se dnes ráno sešli, a Martin Říman je zřejmě řádně přihlášený, aby se věnoval zprávě pana premiéra Fischera. Máme v tom jasněji a pan poslanec Říman může pokračovat.
Poslanec Martin Říman: Děkuji, pane předsedající, za slovo i za onu blahovůli, se kterou jste ocejchoval věcné připomínky posledních dvou diskutujících, kteří opravdu pěkně ukázali - zástupci KSČM a ČSSD - jak chtějí diskutovat o budoucích krocích české vlády. To jen poznámka na okraj.
Druhá poznámka na okraj ke kolegovi Kalouskovi. Jeho volání po zodpovědnosti vlády vůči rozpočtu na rok 2011 je samozřejmě v pořádku, nicméně nezbývá, než si postesknout, proč onu zodpovědnost pan kolega Kalousek nevyjadřoval stejně silně i v dobách, kdy coby předseda rozpočtového výboru tvořil s ministrem financí Sobotkou nerozlučnou dvojici.
No a teď k tomu, proč jsem se přihlásil já.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Doufám, že je to k programu.
Poslanec Martin Říman: Je to zcela věcná připomínka, nechci se vyjadřovat k celému vystoupení pana premiéra, už i proto, že jsme ho nedostali písemně a jenom z toho verbálního projevu si to člověk nedokáže v jednom okamžiku jednoznačně zhodnotit. Nicméně z toho vystoupení myslím je jasná jedna věc, a to tak, že vláda netrpí přehnanými ambicemi, co se týče jejího působení do května nebo června příštího roku, což je asi v pořádku. Jde jen o to, aby skutečně i takto se v každodenní praxi chovala.
Nicméně pan premiér konkrétně zmínil jednu agendu, která podle mého soudu je nesmírně závažná jak věcně, tak politicky, a to je státní energetická koncepce. Já jsem úplně nepochopil z jeho vystoupení, jakou má představu, co s tím návrhem, který byl Ministerstvem průmyslu a obchodu předložen v posledních dnech, zamýšlí dál. Jinými slovy, zda tato vláda, jeho vláda, hodlá tuto energetickou koncepci definitivně schválit, či ji chce diskutovat s odbornou i laickou veřejností a definitivní schválení ponechat na vládě vzešlé z voleb, tedy na vládě politické, s politickým mandátem, s mandátem ze Sněmovny.
Já bych chtěl k tomu říci názor ODS a ten zní, že se jedná o tak nesmírně výbušné zásadní politické téma - jen namátkou: limity v severních Čechách, obnovení těžby uranu, dokonce je tam v návrhu úvaha o výstavbě závodu na obohacování uranu, tedy na výrobu jaderného paliva - že si dost dobře nedokážu představit, že by téma, které je politické, je veřejné, koneckonců už to ví i ochranka Úřadu vlády od minulého týdne, že by mohla tento materiál schválit vláda, která prostě politický mandát, ať chceme nebo nechceme, nemá. Jinými slovy, ODS by silně doporučovala a stála za tím, aby materiál byl dál diskutován, aby byl dopracováván, ale rozhodnutí o těchto zásadních věcech musí udělat vláda s mandátem. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já ještě teď jsem dostal informaci od místopředsedy Kasala, že se omlouvá z jednání Sněmovny dnes a až do pátku, tak to tady sdělím. Požádám dalšího přihlášeného do rozpravy, to je pan poslanec Jiří Paroubek. Připraví se Cyril Svoboda jako další. Prosím pana poslance Paroubka, má slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, dámy a pánové, úřednická vláda Jana Fischera pokračuje ve své činnosti po dalších sedm měsíců. Před 10. zářím jsme měli úplně jinou představu, ale takový je prostě život. Změna, jak se ukazuje, je život. Stalo se tak díky protiústavnímu rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl zrušen Parlamentem velkou většinou schválený ústavní zákon a v důsledku toho zrušeny čtyři týdny před termínem voleb volby do Poslanecké sněmovny. Sociální demokracie na základě relevantních právních stanovisek následně nepodpořila rozpuštění Poslanecké sněmovny, protože riziko zrušení dalšího mimořádného volebního termínu Ústavním soudem bylo velmi vysoké.
Zrušení dalšího volebního termínu a neexistence předtím rozpuštěné Poslanecké sněmovny by ve svých důsledcích znamenaly např. to, že by stát neměl při neexistenci Poslanecké sněmovny až do poloviny příštího roku státní rozpočet. Sociální demokracie v logice svých kroků bude proto usilovat o to, aby země měla státní rozpočet a aby v tomto rozpočtu byl zachován již přijatý schodek státního rozpočtu, tedy 163 mld. korun. Sociální demokracie však bude usilovat o přesuny ve výdajích rozpočtu ve prospěch zájmů konkrétních lidí z konkrétních zájmových, resp. sociálních a také generačních skupin. ***