(17.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Českému předsednictví se podařilo díky tomuto zadání, a také díky tomuto tlaku, v zásadě, kdyby ta krize nebyla, tak se mi to asi nepodařilo, českému předsednictví se podařilo to, co se nepodařilo pět let předtím žádnému předsednictví: ukončit diskusi o DPH. Podařilo se eliminovat návrhy, aby ve snížené sazbě mohly být ledničky, tranzistory, žárovky, na co si vzpomenete, protože každá země tam něco cpala, a to jediné, co jsme konsensuálně uznali za prospěšné zejména pro boj s nezaměstnaností, jsou služby s vysokou přidanou hodnotou lidské práce. To, co máte dnes na stole, nejsou jenom restaurace, ale jsou to služby s vysokou přidanou hodnotou lidské práce. Cílem této daňové úpravy není, aby byl někde levnější guláš nebo aby byl levnější kadeřník, ale aby tato ne úplně nevýznamná změna pro cash flow příslušného živnostníka nebo drobného podnikatele mu pomohla udržet to pracovní místo, které je v tuto chvíli ohroženo. Protože kde jinde, kam jinam je možné rychle rekvalifikovat, kde jinde je možné absorbovat zejména v regionech, a zejména v málo industriálních regionech, propuštěnou pracovní sílu nebo sílu, která hledá práci, než ve službách s vysokou přidanou hodnotou lidské práce.
Pak je potřeba se také podívat, jak této novely dokázaly využít země kolem nás, zda snížily, či nesnížily zejména u restauračních služeb a služeb s vysokou přidanou hodnotou lidské práce DPH a do jaké konkurenceschopné či nekonkurenceschopné pozice stavíme naše restaurační služby, pohostinství, penziony, lázně. Domnívám se, že dnes v lovu za zákazníkem, za klientem bychom je rigidním setrváváním na základní sazbě vystavili do nepříjemně nekonkurenceschopné pozice.
Leč - samozřejmě, že argumenty pana předsedy rozpočtového výboru týkající se bilance státního rozpočtu mají svoji váhu, mají svoji relevanci. Jedná se o výpadek zhruba 4 až 5 mld. Kč ročně v případě této úpravy. I to byl důvod, proč já jako tehdy ještě ministr financí, byť jsem předsedal Radě ministrů, která toto rozhodnutí učinila a tuto možnost těmto zemím dala, tak jsem tady na jaře při diskusi o daních, kterou jsme tu vedli velmi košatou nad touto úpravou, zaváhal a říkal jsem, že byť se to jednání v Evropě vede úspěšně ke konci, ještě nejsem přesvědčen, zda to Sněmovně předložím, nebo nepředložím. Tu, velmi rozhorleně a možná i oprávněně, se na mě obořil předseda sociálních demokratů pan poslanec Paroubek, který říkal: "Právě jsem se vrátil ze shromáždění, kde byli restauratéři a ubytovací služby, a ti všichni se zoufale ptali, kdy konečně už snížíme to DPH, že o tom slyšeli, a vy snad, pane ministře, chcete mezi ty lidi jít a říct, že to DPH nesnížíme? No, to já bych si na vašem místě nedovolil." A nesmírně emotivně a přesvědčivě tady pan předseda Paroubek plédoval za snížení DPH u služeb s vysokou přidanou hodnotou.
Já rozumím tomu, že když jsem váhal, tak přece jenom já jako politik si to mohu dovolit, ale úřednický ministr financí? Úřednický ministr financí, který musí respektovat vůli obou dvou stran Sněmovny, po takto emotivním projevu předsedy druhé nejsilnější strany nemůže dělat nic jiného, než stanovisko pana předsedy Paroubka podporovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní vystoupí pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pane místopředsedo, já nechci zdržovat nějakou delší polemikou. Nicméně platí, že to je přece výjimka. Některé služby můžete mít jenom v základní sazbě a nic s tím nenaděláte, když zrovna podnikáte v té oblasti, a prostě musíte je mít ve 20 procentech, no a některé služby na základě evropské směrnice můžete dát do snížené sazby. Například teď nově je možné tam dát podnikání v pohostinství, stravování v restauracích. To je prostě výjimka a záleží na nás, jestli té možnosti výjimky použijeme, nebo jestli ji nepoužijeme. Tak to je. Dokud budeme mít dvě sazby daně z přidané hodnoty, tak vždycky zařazení do té snížené sazby je svým způsobem určitá výjimka, kterou vláda či parlament projeví zájem na tom, aby to či které zboží nebo ta či ona služba nebyla zdaňována jako všechny ostatní základní sazbou, ale byla z nějakého důvodu, řekněme společenského zájmu, zdaňována nižší sazbou daně z přidané hodnoty. Takže já si myslím, že to ve skutečnosti určitá výjimka v každém případě je a nejdůležitější je, že to je naše národní rozhodnutí, že nás k tomu nenutí žádný Brusel, abychom přeřazovali cokoli do snížené sazby v této fázi, a záleží jenom na nás. To je první věc.
Druhá věc je to permanentní podsekávání příjmů. Prostě tady se podsekávaly příjmy, podsekávají se i nyní příjmy. I dnes se tady podsekávají příjmy, a pak se šíleně lamentuje nad tím, že na nic nejsou finanční prostředky. Já jsem zvědav, zítra, až tady pan ministr financí, tentýž pan ministr financí bude odůvodňovat návrh zákona o státním rozpočtu, jak se vyrovná s tím, že vláda nevyhověla ani jednomu ze tří usnesení Poslanecké sněmovny, kdy jsme vládu vyzvali, aby řešila některé naléhavé problémy, které v naší zemi existují. Mám na mysli platy učitelů. Mám na mysli financování sociálních služeb. Mám na mysli otázku valorizace důchodů. Nepochybně pan ministr financí odpoví, že na to nenašel ve státním rozpočtu finanční prostředky. Nicméně máme dost peněz na to, abychom snižovali DPH v této konkrétní oblasti. Já si myslím, že to není konzistentní.
Pan poslanec Kalousek tady hovořil o nějaké situaci, která ovšem se odehrála ještě před schválením takzvaného Janotova balíčku. Vždyť to přece bylo ještě předtím, než se objevila ta katastrofická vize 200miliardového deficitu v příštím roce. Vždyť to všechno tomu předcházelo. Pan ministr, nebo pan poslanec Kalousek jistě ví, jak dlouho tento návrh zákona leží v Poslanecké sněmovně a že sem přišel v jiné situaci, než jsme nyní, kdy budeme hlasovat o rozpočtu s deficitem 163 miliard Kč, kdy máme za sebou poměrně složitou debatu a složité rozhodování o úsporném balíčku, o zvyšování některých daní, a najednou se tady objeví návrh, který mi připadá, jako kdyby sem přiletěl úplně z jiné doby, z jiného času. Z doby, kdy se zdálo, že na to ty finanční prostředky jsou. Já si myslím, že dneska na to spíš ty finanční prostředky nejsou. Já jsem dnes třeba zaznamenal, že je zde návrh na to, aby se Janotův balíček začal rozebírat. To znamená, že už skupina poslanců připravuje návrh na to, aby se vypustilo z takzvaného Janotova balíčku snížení peněžité pomoci v mateřství. To bude mít samozřejmě dopad zhruba jedné miliardy korun na výdajovou stranu státního rozpočtu, ale takový návrh už se zde připravuje. To samozřejmě bude mít zase dopad na faktickou bilanci státního rozpočtu a veřejných rozpočtů v příštím roce. A my tady máme možnost zachovat, ponechat ve veřejných rozpočtech 5 miliard Kč právě možná na řešení problému tohoto typu. Koneckonců i debata o restrukturalizaci státního rozpočtu by se nám možná vedla lépe, kdybychom tyto příjmy na straně veřejných rozpočtů nakonec měli.
Prostě je to svého typu výjimka a podle mého názoru teď není doba na to, abychom snižovali daně, protože já si ještě velmi živě pamatuji, tato Sněmovna si pamatuje, veřejnost si přece pamatuje, jak jsme tady kvůli krizi řadu daní museli zvýšit. A znovu opakuji, nebylo to vůbec jednoduché rozhodnutí, pro sociální demokracii to byl velmi krvavý kompromis, že jsme nakonec ruku pro takzvaný Janotův balíček zvedli, pod dojmem toho, jak nám byla vylíčena tristní situace státního rozpočtu a veřejných rozpočtů, a já nemám důvod tomu vylíčení nevěřit. Ale jestliže je ta situace natolik katastrofální, tak proč najednou tady s vážnou tváří vedeme debatu o dalším snižování daní, které připraví veřejné rozpočty každý rok o 5 miliard Kč? To přece nebude jenom v příštím roce! Také všichni víme, že jakmile se jednou ta sazba sníží, tak už ji obtížně kterákoli vláda bude posouvat zase směrem nahoru. Čili tady se bavíme o trvalém výpadku pro veřejné rozpočty každý rok 5 miliard Kč. Příští rok 5 miliard, 2011 dalších 5 miliard. Čili je jasné, že to nejsou úplně malé finanční prostředky. ***