(16.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní další faktická poznámka. Pan ministr, poté pan poslanec Rath.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Vážená paní předsedající, dámy a pánové, protože jsem zastřešoval materiál, který šel tady souhrnně, v podstatě se omlouvám za určitou chybičku, která se vloudila s formou pneumokoka. To nebylo na vládním materiálu, čili toto je věc, která jaksi nebude součástí. Věřím, že v pozměňovacích návrzích, pakliže budou, toto může vypadnout, pakliže nebudou, dá se to řešit jinak. Nejedná se o hrozivou částku, nic než 200 milionů korun, pokud se nepletu.
Co se týče druhé věci, chci pana předsedu Paroubka ujistit, že buď tato vláda, nebo kterákoli jiná vláda, která bude pokračovat ve vládnutí, tady ještě v průběhu měsíce listopadu přijde s úpravou rozpočtu, neb už nemá peníze na splácení úroků dluhové služby a na některé mandatorní výdaje, protože např. podpora v nezaměstnanosti se zvýšila z 5 miliard na 17 miliard. V rozpočtu opravdu takový prostor není. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nyní faktická poznámka - pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Děkuji. Prostřednictvím předsedající, pane předsedo TOP 09 Kalousku - říkám předsedo, protože vy jste skutečným předsedou TOP 09, toho vašeho loutkového předsedu nepočítám. Ukázal jste, co je podstata TOP 09 před pár minutami - vulgarita, urážky čtvrté cenové skupiny. Vulgarita a urážky čtvrté cenové skupiny nezakryjí fakt, že jste tuto zemi zadlužil, a nevymluvíte to tím, že teď se budete snažit vinu svalit na někoho jiného.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Faktická poznámka - pan kolega Sobotka, poté faktická pan poslanec Laudát.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Jenom dvě stručné poznámky v rámci faktické. Za prvé děkuji panu ministrovi financí za to vysvětlení, jak se tam dostalo znovu očkování pneumokok, nicméně je tam i celá řada jiných věcí, které vůbec přímo nesouvisí se stabilizací příjmů a výdajů státního rozpočtu.
Rád bych ještě požádal pana premiéra Fischera o vysvětlení, proč se tam ty věci dostaly. My jsme na jednu stranu vyzýváni, abychom nepodávali pozměňovací návrhy, na druhou stranu vláda doufá, že někdo v Poslanecké sněmovně navrhne, aby se tyto věci z návrhu zákona vyřadily. Rád bych požádal pana premiéra, než budeme hlasovat, aby nám sdělil, jak je možné, že se tyto lobbistické záležitosti dostávají do tak vážné předlohy, u které je vyhlášen stav legislativní nouze a je požadováno, aby Poslanecká sněmovna tyto věci schválila během dvou dnů. My jsme připraveni to udělat, ale jak je možné, že si vláda není schopná pohlídat takovéto elementární záležitosti?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní faktická poznámka - pan poslanec František Laudát.
Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já jenom velice krátce k tomu, co zde zaznělo. Obávám se, že kdyby v minulém období nebyl ministrem financí pan Kalousek v tandemu s panem Janotou, tak dnes bychom tady neřešili Janotovu záchrannou brzdu nebo přibrzdění, ale státní bankrot. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Jiří Dolejš, po něm je přihlášen pan kolega Jan Látka.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, paní předsedající. Už jsem se obával, že pro samé výtky, kdo prodává buřty s hořčicí či kdo je větší opilec, se nedostanu ke slovu. Já jsem skutečně chtěl hovořit k bodu, který máme dnes na programu, tedy k balíčku opatření, který by mohl pomoci ubrzdit narůstající deficit a dluh veřejných financí.
Chvíli mi ta debata tady připomíná hledání viníka. My přece dnes viníka stejně nenajdeme, i když v očích občanů, zdá se, to budou zejména politici a poslanci. Pokud začneme zase debatovat nad tématem, možná že tento dojem napravíme. Rozhodně si myslím, že tomu nepřispívá zákopová válka, protože i levice, politická levice a opozice, má samozřejmě právo na názor. A kde jinde než v tuto chvíli tento názor má říci? Pokud je ten názor samozřejmě formulován věcně a vyargumentovaný. Jinak pak bychom to už museli svést na ufony nebo marťany nebo někoho třetího.
Pokud jde o meritum problému, musíme si zopakovat, že dnes neřešíme světovou hospodářskou krizi, že dnes dokonce, ať již to dopadne jakkoli, nevyrobíme stabilizační kotvu pro veřejné finance, že se pouze snažíme krátkodobě ad hoc poněkud zbrzdit tendenci k deficitu. Říkám-li ad hoc, tak tím také naznačuji, že v poměrně krátkém čase se dala na stůl určitá opatření a že je možné diskutovat, jestli ten či onen vějíř těchto opatření je na místě.
První materiál, jak byl předložen, mi přijde, a to se na mě nezlobte, namíchaný poněkud zprava. Pokud zachováme určitou elementární logiku, tedy že chceme, abychom tento balíček použili jako brzdu a zároveň že dbáme na určitou vybilancovanost opatření, tak si myslím, že i pohled zleva by se slušel připomenout.
Další moje poznámka k logice tohoto materiálu je, že to je pouze první krok, že dalším krokem bude debata nad státním rozpočtem, nad objemy, které tam naplánujeme pro to či ono opatření, pro ten či onen výdaj. Třetím krokem by mělo být systémové řešení problémů, které zde máme. Toto systémové řešení se samozřejmě narodí až po volbách. Tedy opatření, jak zde padají, jsou připomínány různé problémy, je třeba uvažovat i v určité časové souvislosti. Co nám v tuto chvíli chybí, je promyšlenější souslednost těchto kroků, určitý projekt střednědobý, dokonce bych řekl dlouhodobý a nejlépe překračující jeden politický cyklus, to znamená nutící autory takového projektu respektovat, že zkrátka vlády se mohou měnit a mohou střídat.
Proti čemu bych se ohradil. Zaznělo tady, že řešíme kvadraturu kruhu, pokud se snažíme skloubit sociální stát s podporou ekonomického rozvoje. Ale právě kombinace různých opatření v čase je možnost, jak přetnout pocit, že řešíme kvadraturu kruhu, Opusťme tyto mentální stereotypy. Prostě skloubit sociální stát a rozvoj jde samozřejmě dobře, protože to je smyslem koneckonců i politiky všech rozumnějších stran, a dokonce se to nemusí rozlišovat na pravolevé politické osy. Je to politikum, ale politikum věcné.
Prosím vás, nenuťte nás držet bobříka mlčení, popřípadě se fascinovat našimi skvělými předchůdci, protože ti to za nás nevyřeší. Pan kolega Kalousek se zahleděl do minulosti zasněným zrakem a řekl, že předchůdci to dělali velmi dobře, že bychom měli důstojně hledět na jejich skutky a nic nedělat. Obávám se, že kdyby se takto chovali ministři financí, například, abych šel hodně do minulosti, Karel Engliš, nebo do menší minulosti, např. Leopold Lér, tak bych se příliš daleko nedostali. Přitom oba zmiňovaní ministři financí žili v dobách, kdy Československo nemělo dluh, rozhodně ne v rozměru, který dnes řešíme. Není to možná jenom shodou okolností, že Topolánkova vláda přijala taková opatření, která nám zkomplikovala té světové a dlouhodobé tendenci se účinně bránit.
Zkrátka návrh vlády není osudové řešení, není tam jediná možná odborná logika. Je proč se bavit o alternativních cestách. Jak jsem se díval na průzkumy veřejného mínění, které dnes jsou používány z dnešního zasedání Sněmovny, zhruba třetina občanů či voličů si myslí, že změny jsou možné, že jsou dokonce potřebné, protože kromě řekněme ekonomického, technokratického přístupu také chtějí, aby změny byly ve svých důsledcích i spravedlivěji rozloženy. ***