(12.20 hodin)
(pokračuje Maršíček)
Takto totiž vzniká dojem, že k odmítnutí předloženého návrhu dochází apriorně, aniž by vůbec existovala snaha se jím skutečně zabývat. Pokud by tomu tak nebylo, tak bych očekával, že i odmítavé stanovisko bude obsahovat návrh na možná řešení nastalých problémů, a to aniž by bylo bezpodmínečně nutné třeba do zákona vstupovat.
Doporučuji návrh zákona propustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Maršíčkovi a nyní pan poslanec Zdeněk Boháč v rozpravě. Jinou přihlášku zatím nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Boháč: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom na úvod rozpravy - předpokládal jsem, že k tomuto tisku vystoupí i pan ministr Pecina, se kterým jsem ještě před chvíli hovořil, a předloží stanovisko současné vlády, současného vedení Ministerstva vnitra. Toto mě trošičku mrzí a já jsem i dříve akcentoval skutečnost, že ministr vnitra by měl být přítomen. To je můj pohled a za tím si stojím. Nebo tedy stanovisko vlády. Ale budiž.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já to, pane poslanče, nemohu zařídit, protože povinností je, aby tady byl minimálně předseda nebo místopředseda vlády. A vzhledem k tomu, že jde o poslanecký návrh a pan místopředseda vlády tady je přítomen, tak nemohu donutit bez usnesení Poslanecké sněmovny, to zatím nikdo nenavrhl, aby se pan ministr Pecina dostavil do schůze k tomuto bodu. Jinak dalším bodem je bod 48, kde pan ministr Pecina by měl být přítomen.
Poslanec Zdeněk Boháč: Dobře, děkuji. Já tomu rozumím, pane místopředsedo, bylo to pouze takové postesknutí, že jsem předpokládal přítomnost pana ministra vnitra při projednávání tohoto zásadního bodu.
Ještě do obecné rozpravy. Z důvodů, které jsem ve svém vystoupení uvedl, navrhuji, aby byl návrh poslanců Františka Bublana, Jeronýma Tejce, Václava Klučky, Richarda Dolejše, Juraje Ranince, Zdeňka Maršíčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zamítnut již v prvém čtení, a žádám vás o podporu tohoto mého návrhu, který mohu snad ještě doložit a podpořit negativním stanoviskem všech odborových svazů k tomuto tisku. Negativním stanoviskem všech odborových svazů!
A možná ještě trošičku, jestli bych mohl, kolegové ze sociální demokracie, požádat o zohlednění skutečnosti: Dostal jsem neoficiální informaci, že jsem se stal členem klubu sociální demokracie těsným hlasováním, tak možná i při hlasování kdybyste zohlednili tuto skutečnost. Děkuji. (Pobavení.)
Ale teď vážně. Prosím opravdu o zvážení všech dopadů a důsledků. Není to o populismu. Skutečně, já jsem slovo populismus nevznesl a má stanoviska, má kritéria, mé hodnocení bych nerad, aby byla brána jako populistická. Děkuji a prosím o podporu mého návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji panu poslanci Zdeňku Boháčovi. Dále do rozpravy pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, velmi stručně bych vás chtěl požádat o to, abyste propustili tento návrh zákona do druhého čtení, abychom se právě věcně mohli bavit nad tím, zda služební zákon, který platí několik let, je účinný, a podle mého názoru není dokonalý, si zaslouží, nebo nezaslouží změnu. Všichni si jistě uvědomujeme, v jaké situaci se nachází ČR, že situace není stejná jako při předložení tohoto návrhu zákona skupinou poslanců, ale to ještě podle mého názoru neznamená, že zákon, který je tímto návrhem měněn, je dobrý, je dokonalý a že si nezasluhuje vážnou úvahu zejména ve výboru pro bezpečnost nad jeho změnami.
Chtěl bych zdůraznit, že se dotýká nejen otázky odměňování policistů, týká se i otázky toho, jestli policisté, hasiči, resp. pozůstalí po těch, kteří zahynou při výkonu služby, získají větší finanční ohodnocení, i když se asi těžko dá život člověka nahradit. Ale myslíme si, že v době, kdy stále jak hasiči, tak policisté umírají ve službě, je potřeba toto zohlednit. A i kdyby tohle měla být jediná věc, která by v zákoně nakonec zůstala, tak myslím, že uděláme dobrou věc.
Přesto si myslím, že je potřeba se zamyslet nad tím, co tento zákon přináší. Zpravodaj tady hovořil o tom, že může být touto novelou zákona narušen kariérní řád. Já se obávám, že po nástupu Ivana Langera - a teď nevím, jestli to vyčítat jemu, nebo tomu zákonu, protože v podstatě přišla účinnost zákona a Ivan Langer na Ministerstvo vnitra v podobnou chvíli - tak tam žádný kariérní řád podle mého názoru nefunguje. Nevím, čí je to chyba, ale rozhodně my nemůžeme nic narušit, protože nic takového nefunguje. Všichni jsme si jistě vybavili ono slavné žabákování, kdy někdo, kdo naprosto nesplňoval požadavky podle tohoto služebního zákona, ze den na den postoupil do vyšší funkce, aby druhý den mohl postoupit ještě do vyšší funkce, a tím se naprosto vyhnul celému kariérnímu řádu.
A pokud se týká onoho odměňování 150 hodin, myslím, že nejvíc, co zákonu teď vyčítáme, nebo způsobu, jakým byl aplikován - ono to není vždy jen o zákoně, je to někdy i o výkonných orgánech, tedy o Ministerstvu a o Policejním prezidiu. To, co já mu vyčítám, je to, že kompenzace, která tam je dána pro ty, kteří nakonec mají odpracovat 150 hodin, v zásadě platí pro všechny. Ale ne všichni pracují více než třeba 10 nebo 20 přesčasových hodin a jiní pracují hodin 400, takže 150 hodin odslouží vždy. Možná kdybychom našli spravedlivější formulaci, možná kdybychom více diferencovali a možná to souvisí i s tím, že tento zákon je skutečně jak pro hasiče, policisty, tak se velmi těžko hledají balance mezi těmi několika druhy výkonu služby, tak to bude dobře. Mám pocit, že pokud se podaří, aby tento zákon prošel do druhého čtení, aby se jím zabýval výbor pro bezpečnost, tak určitě v mnohém se shodneme i s kolegou zpravodajem z ODS.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? (O slovo se hlásil poslanec Doktor.) Omlouvám se. Ano, beru zpět ukončení rozpravy, protože to přehlédnutí bylo dramatické. Pan poslanec Michal Doktor ještě v rozpravě.
Poslanec Michal Doktor: Já budu příště mávat jiným způsobem, než jsem mával předtím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, já se omlouvám. Já jsem to zaevidoval, ale bohužel jsem si to nenapsal do záznamu. Promiňte.
Poslanec Michal Doktor: Chci říct pouze dvě krátké poznámky. První se týká snad v obecné rovině projednávané věci. Rozhodně se necítím být odborníkem na bezpečnostní témata. Je však nepochybně zřejmé a i možné, aby zákonodárný sbor stanovil nějaké kvalitativní nebo kvantitativní požadavky, parametry, které sdělí těm, kteří jsou tímto zákonem nějak regulováni ve svém chování, ve svém rozhodování, co od nich bude napříště požadováno. Takové sdělení vytvoří nějaké parametry očekávání a ve smyslu naprosto racionálního rozhodování pak příslušníci sboru, tedy v tomto případě policisté, vyhodnotí svou vlastní situaci a začnou se rozhodovat na základě parametrů stanovených zákonem. V tomto konkrétním případě byla zvolena nějaká lhůta, po kterou se mohli policisté rozhodnout, zda, odsloužili-li určitou dobu, se rozhodnou odejít ze služeb policie, využijí zákonem nabízených bonusů, které využijí, pro něž se rozhodnou, že jsou pro ně zajímavější z hlediska jejich hodnot nežli třeba setrvání v řadách policie, a já považuji za naprosto nešťastné, ale v obecném slova smyslu, nikoliv jenom v konkrétním, týkajícím se tohoto zákona a jenom policistů, aby tato pravidla hry, tato kritéria, tyto požadavky kvalitativní i kvantitativní byly těsně před odpískáním konce zápasu měřeného podle nějakých pravidel změněny.
Nemohu si odpustit výtku, ale vy, pane kolego Bublane prostřednictvím předsedajícího, prostřednictvím tohoto návrhu poškozujete úplně všechny v systému. Poškozujete jak ty, kteří se rozhodli systému využít ve svůj prospěch a při vědomí výsluhových pobídek, které dostávají, které jim nabízel zákon, tak jak byl schválen Parlamentem ČR, se rozhodli odejít, a teď zároveň těsně před koncem zápasu podle pravidel, která platí, říkáte, že to poposunete ještě o dva roky dál. Jsou poškozeni ti, kteří odešli, i ti, kteří zvažovali, jestli odejít mají, nebo nemají. To já považuji za nešťastné, za nešťastné kdykoliv.***