(12.10 hodin)
(pokračuje Boháč)
Kromě upozornění na rozpory návrhu se zájmy samotných příslušníků bezpečnostních sborů, které následně zmíním, jsem povinen upozornit i na skutečnost, že přijetí některých z navrhovaných změn, zejména služebního poměru na dobu určitou, je v rozporu se zájmy občanů České republiky, k ochraně jejichž životů, zdraví a majetku bezpečnostní sbory slouží. V zájmu každého občana této země je, aby v bezpečnostních sborech sloužily pouze osoby spolehlivé, kvalitní a způsobilé službu v bezpečnostním sboru, ať už je to v kterémkoliv z nich, vykonávat. Nemám tedy na mysli jen Policii České republiky, ale i další uvedené složky. Stávající právní úprava rozlišující mezi služebním poměrem na dobu určitou a služebním poměrem na dobu neurčitou má své opodstatnění, kterým je mimo jiné ověření způsobilosti příslušníka bezpečnostního sboru k výkonu služby a zjištění, zda má příslušník pro činnost v bezpečnostním sboru předpoklady. (V sále je rušno.)
Já jenom prosím alespoň kolegy z výboru pro bezpečnost o určitou míru trpělivosti.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já se vám pokusím zjednat klid mezi kolegy. Chápu, že někteří mají opravdu velmi vážné důvody pro to, aby diskutovali jinou záležitost. Přesto si myslím, protože pan zpravodaj ohlásil, že jeho zpravodajská zpráva bude mít zásadní význam, že by diskusi měli přenést do předsálí.
Prosím, pane poslanče, pokračujte.
Poslanec Zdeněk Boháč: Děkuji, pane místopředsedo.
Pokud by došlo ke schválení zrušení služebního poměru na dobu určitou, bude Česká republika jediným státem v Evropě, v jehož pracovněprávním vztahu nebude existovat institut obdobný zkušební době.
Institut služebního poměru na dobu určitou nelze zaměňovat s institutem doby určité podle zákoníku práce. Rozdíl je v tom, že služební poměr na dobu určitou se po uplynutí zákonem stanovené doby takzvaně překlopí do služebního poměru na dobu neurčitou. Podmínkou je ovšem splnění zákonem stanovených předpokladů, např. složení služební zkoušky.
Dámy a pánové, s ohledem na již uvedený zájem společnosti být chráněna bezpečnostními sbory tvořenými spolehlivými a kvalitními příslušníky bychom neměli, vážené poslankyně a vážení poslanci, ani slevovat ze stávajících požadavků na jejich vzdělání. Bod 28 návrhu naopak umožňuje nedostatečně vzdělaným příslušníkům setrvat na služebních místech, pro něž je předepsané vyšší vzdělání. Tento přístup je naprosto neakceptovatelný. Jedním z cílů zákona č. 361/2003 Sb. je, aby služební místa se stanoveným stupněm vzdělání byla obsazována pouze osobami dostatečně kvalifikovanými. Není možné tento trend navrhovanou novelou opustit a na požadavek vzdělaných a kvalifikovaných příslušníků takto jednoduše rezignovat. Kromě toho, že v návrhu zpracovaný přístup bude mít zásadní dopady do kariérního řádu, naprosto bezohledně přehlédl řady příslušníků, kteří si vzdělání již doplnili nebo za tím účelem studují, a to ve prospěch těch, kteří za dobu pěti let platnosti zákona, tedy zákona 361/2003 Sb., nic v oblasti získání kvalifikace požadované na jimi obsazená služební místa nepodnikli. Tento postup navrhovatelů je zcela neodůvodnitelný a povede pouze k nejistotě a k nedůvěře ve stabilitu právní úpravy služebního poměru.
Jsem povinen rovněž upozornit na nepřijatelné legislativní zpracování tohoto bodu návrhu, tj. prodloužení doby, po kterou může služební místo vykonávat i příslušník bez stanoveného vzdělání. V legislativní praxi pro přechodná ustanovení platí zásada, že původní přechodná ustanovení se nenovelizují.
Poslanci navrhovaná změna v článku I v bodě 28 je minimálně sporná. Dle mého názoru totiž zakládá retroaktivitu, a je tudíž v rozporu s Ústavou. Totéž platí i pro změnu přechodných ustanovení týkajících se nároku na výsluhový příspěvek podle předchozí právní úpravy obsaženou v článku II návrhu. Tyto retroaktivní přístupy nelze než kategoricky odmítnout.
Dámy a pánové, v souvislosti s nárokem na výsluhový příspěvek je třeba si navíc uvědomit, že úvahy týkající se nastavení přechodného období ve vztahu k těmto nárokům proběhly již při samotné přípravě zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a že již tehdy byly s ohledem na možné důsledky dostatečně zváženy nabízející se možnosti právní úpravy využití nároku na výsluhový příspěvek, z nichž zákonodárce zvolil tu nejvhodnější.
Rovněž tak mediálně dostatečně přetřásanou věcí je takzvaný balíček 150 hodin přesčasů. Návrh předpokládá omezení využívání služby přesčas a zrušení její hranice. Poslanci předkládající návrh ovšem zcela opomněli, že určité zvýšení povinnosti příslušníků bezpečnostních sborů ve vztahu k možnému sloužení přesčasů jsou kompenzovány stávajícím nastavením základních tarifů jejich platu. Zrušení limitu přesčasů povede k možnosti ukládat služby přesčas bez omezení, což ovšem opět není v zájmu příslušníků bezpečnostních sborů. Navíc tento přístup zařadí Českou republiku v Evropě na první místo v nejpřísnějším postoji k právům a povinnostem příslušníků bezpečnostních sborů, a to zcela v rozporu s aktuálními evropskými trendy.
V neposlední řadě ještě jednou upozorňuji na finanční rozvahu návrhu, která je dle mého soudu nedostatečná, neboť zahrnuje pouze finanční dopady u Policie České republiky a náklady ostatních bezpečnostních sborů opět opomíjí. I pokud jde jen o finanční náklady Policie České republiky, troufám si tvrdit, že jsou značně podhodnocené.
V souvislosti s hospodářským a finančním dopadem návrhu upozorňuji na krizi, v níž se Česká republika, a nejen Česká republika, nachází a kterou musí řešit zvažováním každého jednotlivého výdaje z veřejných prostředků. V této době musí každý z vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, svědomitě posoudit opodstatnění návrhu, který předpokládá nemalý dopad na státní rozpočet. Je nutné pečlivě zvážit nutnost vynaložení požadovaných financí, a to s ohledem na přínos návrhu, který je v tomto případě nulový.
Předložený návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nepovede, jak jsem již několikráte uvedl, ke stabilizaci bezpečnostních sborů, ale přesně naopak, k jejich destabilizaci a ke zhoršení právních poměrů jejich příslušníků. Dosavadní snahy personálně stabilizovat zejména policejní sbory budou přijetím návrhu zmařeny. Důvěra příslušníků bezpečnostních sborů v právní jistoty, které jim stávající právní úprava nabízí a poskytuje, bude otřesena a nenapravitelně narušena. A tyto následky v případě přijetí předkládané novely navíc budou provázeny enormními výdaji ze státního rozpočtu.
V tuto chvíli děkuji za pozornost a hlásím se do obecné rozpravy. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Boháčovi za jeho zpravodajskou zprávu. Eviduji jeho přihlášku do rozpravy. Protože nemám žádnou jinou písemnou přihlášku... Vidím přihlášku pana poslance Zdeňka Maršíčka. Udělím mu slovo. A poté pan poslanec Zdeněk Boháč v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přestože chápu, resp. snažím se pochopit důvody vedoucí k odmítnutí novely minulou vládou, tak se nemohu nevyjádřit k poznámce o populismu, se kterým byl návrh podle stanoviska minulé vlády předkládán.
Domnívám se, že není nic populistického na tom, že se někteří poslanci snaží zastavit stále se prohlubující destabilizaci policie. To, že cítí určitý díl odpovědnosti za dění v tomto bezpečnostním sboru, by podle mého názoru mělo být vnímáno pozitivně, a nikoliv jako negativní zásah do působnosti resortu nebo snad vlády. Uvítal bych, pokud by přišel návrh na případnou vzájemnou spolupráci při řešení přetrvávajících problémů, a nikoliv výčet důvodů, proč navrhovaná ustanovení nelze novelizovat.
Kritika určená předkladatelům návrhu novely za to, že návrh neobsahuje podrobnou analýzu dosavadního fungování zákona, že je důvodová zpráva zpracována povrchně a neumožňuje důkladné posouzení jednotlivých navrhovaných změn a podobně, nemůže být, jak se domnívám, myšlena ani zcela vážně. Poslanci totiž relevantními údaji potřebnými ke zpracování požadované analýzy nedisponují. Bylo by proto věcí bezpečnostních sborů, především policie, aby na základě předloženého návrhu příslušnou analýzu zpracovala, a teprve na jejím základě pak mohlo být zpracováno případné zamítavé stanovisko. ***