(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Šeichovi. Slova se ujme pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, já souhlasím s tím, že sociální demokracie chce upravit podmínky lobbingu v této zemi. Ani se jí úplně nedivím, že je chce upravit. (Ojedinělý potlesk pravice.) A nechci se tomu bránit.
Přesto bych rád poukázal na nesmysly, které jste si tam napsali. A byl bych velmi rád, aby všichni ti, kteří jsou pod tím podepsáni a kteří si myslí, jak je to skvělý a geniální nápad, pozorně poslouchali, co se v tomto zákoně fakticky provádí. Kdyby měl totiž reálně platit, tak se z toho, minimálně my tady, všichni zblázníme. A to říkám zcela na rovinu a otevřeně.
Zákon totiž dělá dvě věci. Když si ho přečtete, co je lobbistický kontakt, co se pokusí nadefinovat jako lobbistický kontakt... Tak je to jakákoliv řeč, kterou s představitelem veřejné moci někdo vede s cílem přesvědčit ho, že má něco udělat tak či onak. To je každá návštěva každého občana v naší poslanecké kanceláři. Já bych byl jenom rád, abychom toto věděli. Ten zákon je tak nešťastně nadefinován, že nejde o ty skutečné lobbistické skupiny, které dělají zakázky za peníze, ale jde o každou snahu přesvědčit nás, že něco je dobře a něco je špatně.
Zároveň ten zákon požaduje, abychom všichni hlásili Ministerstvu vnitra každý takový lobbistický kontakt, včetně data, místa a všeho možného. Opravdu myslíte vážně, že já mám každou návštěvu, která přijde do mé poslanecké kanceláře, hlásit Ministerstvu vnitra? Takhle si představujete stát? Takhle si představujete výkon poslaneckých mandátů? Že Ministerstvo vnitra má dohlížet na to, který občan za námi kdy přijde? Mně to tedy připadá minimálně mimořádně zvláštní.
Stejně tak problém... A já jsem pro to regulovat, velmi jsem pro to regulovat ty, kteří se lobbingem živí. A tady ne úplně souhlasím se svým předřečníkem. Kdo to dělá za peníze, měl by nadále fungovat podle tohoto zákona. Ale nepokoušejte se to rozšířit. Ten pokus o rozšíření - kdo to dělá za peníze pro někoho jiného... Nepokoušejte se rozšířit to na každého, kdo se vás snaží o něčem přesvědčit, protože z toho vznikne tak neuvěřitelný zmatek a tak neuvěřitelný byrokratický blázinec, že tomu nikdo nebude rozumět.
Každá osoba, která je buď právnická, nebo podnikající fyzická osoba, která vás přijde navštívit a o něčem vás přesvědčuje... A teď tady vůbec nevím, proč je tam podnikající právnická osoba, když tam není jasné, jestli je to v souvislosti s jeho podnikáním, nebo prostě jestli za panem kolegou Křečkem půjde zrovna podnikající osoba, která ho přijde přesvědčovat o tom, že má nebo nemá zvyšovat nájemné z bytů. Ta podnikající fyzická osoba to musí nahlásit do deseti dnů ministerstvu. Každý, kdo vás přijde navštívit do té kanceláře a bude mít náhodou k tomu živnostenský list, musí hlásit na ministerstvo. Tohle opravdu nevymýšlejme.
Pokusme se - a já jsem pro to a jsem připraven na ústavněprávním výboru tomu pomoci jsem pro to zregulovat ty velké společnosti, které se zabývají lobbingem jako profesionálové, kteří si za to nechávají platit. Já na rozdíl od vás nejsem velmi přesvědčen, že to příliš vyčistí svět, protože se obávám, že spousta těch temných a polotemných sil se skryje za různé PR kanceláře a advokátní kanceláře a ty se budou vlastně tvářit, že nedělají lobbing, ale že jenom prosazují zájmy svých klientů. To ale můžeme zkusit. Ale jenom velmi bych plédoval, až se o tom bude na výborech přemýšlet, aby se přemýšlelo tak, že skutečně nemůžeme každého, kdo bude s námi chtít promluvit o jakémkoliv svém zájmu, o jakékoliv své potřebě - to se od těch lidí oddělujeme už úplně neuvěřitelným způsobem - my hlásit na Ministerstvo vnitra a oni podávat hlášení, že po nás chtěli nějakou změnu v zákoně. To prosím nedělejme.
Zároveň bych požádal, aby návrh zákona byl přikázán ústavněprávnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Zástupce navrhovatelů... Ale to nemůžete. (Směrem k poslanci Sobotkovi.) S přednostním právem jako předseda klubu, tak to je něco jiného. Dobře. Tak jste předběhl svého kolegu profesora Zdeňka Jičínského. Pan Bohuslav Sobotka s přednostním právem.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já se moc omlouvám. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl poděkovat panu poslanci Bendovi za vstřícnost a chtěl bych prohlásit za předkladatele, že my jsme absolutně připraveni k diskusi. Vítám to, že by návrh zákona měl být přikázán ústavněprávnímu výboru. Myslím si, že je to ta správná půda, kde by měl být zákon projednáván. Dokonce bych se přimlouval za to, abychom příliš nerozšiřovali množství výborů, kde by zákon měl být projednáván, abychom proces nekomplikovali. Domnívám se, že by bylo nejlepší - nevím, jestli zazní nějaké další návrhy - kdybychom ho soustředili do ÚPV a tam vedli seriózní debatu. Já souhlasím. Myslím, že pan poslanec Benda přesně identifikoval i otázky, které jsme si kladli, když jsme návrh zákona připravovali. A věřte mi, že to nebyly lehké diskuse.
Tady máme skutečně dvě možné skupiny takzvaných lobbistických kontaktů. Tou první skupinou je komunikace s lobbisty "profesionály", to znamená těmi, kdo za úplatu zprostředkovávají poskytování informací těm, kdo skutečně rozhodují. To je ta skupina lobbistů, které my navrhujeme evidovat v rejstříku a velmi otevřeně udělat i živnost v rámci živnostenského zákona, tak aby nebyly pochybnosti. A pak druhou skupinou jsou vlastně kontakty s lobbisty "amatéry", prostě s občany, kteří za námi chodí a přejí si například změnu úpravy zákona. Oni to mohou myslet i pro bono, mohou to myslet pro veřejné dobro, prostě proto, že mají takovouto představu, a snaží se nás o tom přesvědčit. A musíme hledat skutečně takovou metodu, která nám umožní, abychom zbytečně nekomplikovali svůj denní styk s občany, včetně poslaneckých kanceláří, ale současně abychom byli schopni odlišit takové kontakty, které jdou za hranu nebo které by mohly do značné míry narušit i ten objektivní proces posuzování návrhů zákonů například tady v Poslanecké sněmovně.
Ještě jednou děkuji za tento přístup. Jsme připraveni debatovat a hledat takové úpravy, aby to neznemožnilo praktický výkon, například funkce poslance a senátora.
A ještě jedna poznámka k něčemu, co možná v návrhu chybí a co by možná bylo dobré, kdybychom to potom v dalším procesu ještě doplnili, pokud návrh projde do dalšího projednávání, a to je tvorba legislativních norem ještě v tom okamžiku, než přijdou do Poslanecké sněmovny. Ono je docela dneska obvyklou praxí, že se na zpracovávání složitějších návrhů zákonů kromě zaměstnanců příslušných úřadů a ministerstev podílí i soukromé společnosti, například soukromé advokátní společnosti, najímají se různí specialisté. Já se domnívám, že by slušelo možná buď do tohoto zákona, nebo do současně otevřeného zákona o střetu zájmů dát povinnost, aby každý, kdo předkládá návrh zákona do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, měl povinnost také přesně informovat o tom, kdo se podílel na jeho zpracování, aby potom zákonodárci mohli posoudit, zdali náhodou mezi zpracovatelem a meritem věci, regulovanou oblastí, nedochází ke střetu zájmů. To je myslím jedna z věcí, kterou bychom mohli také ještě v rámci legislativního procesu doplnit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Budeme pokračovat v řádných přihláškách. Nyní se slova ujme pan profesor Zdeněk Jičínský. Připraví se paní poslankyně Jakubková. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, já podobně jako kolega Sobotka vyslovuji ocenění, že pan kolega Benda nedal návrh na zamítnutí, protože si myslím, že o těchto otázkách je třeba diskutovat, a diskutovat vážně. Tím si vůbec nemyslím, že ta předloha, jak je, může projít. To je jiná záležitost. Je ale třeba o tom jednat.
Pan kolega Šeich, jak je jeho zvykem, radikálně spojil věci, které spolu vůbec nesouvisejí, protože si nemyslím, že úprava spotřebitelského úvěru je nemožná. Je to mnohem jednodušší věc než úprava lobbingu. A věc statutu letiště také není věc, která je nemožná. No ale pan kolega Šeich, známe ho, je znám svými radikálními postoji. Tak je znovu osvědčil. ***