(15.00 hodin)
Poslanec Zdeněk Boháč: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolím si pronést pár vět k problematice dlouho diskutované, mediálně hodně přitažlivé, ale z mého pohledu fakticky těžko uchopitelné. Jedná se o návrh zákona o lobbingu a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 832.
Dámy a pánové, je mi jasné, že toto téma nemůžeme dlouhodobě zamést pod stůl, ale nabádám k určité míře obezřetnosti. K obezřetnosti mě vedou zkušenosti ze zemí, kde tato legislativní norma byla přijata. Hlavním problémem je onen registr lobbistů, kdy takzvaní - a teď mám napsáno top-lobbisté, ale nechci se dotknout, top-lobbisté v TOP, tam to je vyřešeno, to určitě ne. Teď vážně. Skutečně takoví obchodníci s informacemi v žádném registru v žádné z těch zemí, kde tato norma byla přijata, nefigurují a rovněž tak žádná zásadní jednání tohoto druhu na půdě parlamentu s určitostí neprobíhají.
Rozumím snaze legalizovat takzvaný lobbing a právně jej ošetřit, ale jsem toho názoru, že bez patřičné diskuse a důkladné přípravy jde o krok velice, velice riskantní. Upravit návrh zákona je zapotřebí tak, aby byl ústavně konformní a přitom zároveň účinný. A tady mám určité pochybnosti.
Oním úskalím je skutečnost, že návrh zákona jde nad rámec Ústavy České republiky. Mám na mysli lobbing ve vztahu k poslancům či senátorům České republiky. Dále je zapotřebí zmínit fakt, že vedle již platné obecné regulace dle zákona o střetu zájmů by tak podle navrženého zákona existovala také dílčí regulace na úrovni celostátních orgánů veřejné moci, zatímco oblast orgánů územních samospráv, ve které je lobbing uplatňován velice často, by zcela nelogicky v obdobném rozsahu regulována nebyla.
Dámy a pánové, navržené vymezení lobbingu je pouze legalizací způsobu jeho současné aplikace v praxi bez toho, že by byla stanovena pravidla a meze pro jeho výkon, které by v co nejvyšší míře znemožnily nebo omezily možnost překračování obecných etických principů a obcházení předpisů právních. Rovněž skutečnost, že do okruhu osob, které mohou být objektem lobbingu, jsou zahrnuti i prezident, viceprezident i členové Nejvyššího kontrolního úřadu, by mohla ohrozit nezávislost Nejvyššího kontrolního úřadu, a proto je nutné tyto osoby z působnosti navrženého zákona vyjmout, rovněž tak obdobně by se to mohlo týkat i členů bankovní rady České národní banky.
Za zmínku stojí fakt, že takzvaní výrazní lobbisté nebudou mít důvod měnit předmět své činnosti ani nebudou mít důvod provádět lobbing v prostorách Poslanecké sněmovny, ale na úplně jiných místech, takže onen zmiňovaný volný příkladný přístup do Sněmovny je pro tyto jedince v podstatě zbytečný.
Pokud jde o postoj vlády k projednávanému návrhu, je negativní. Vláda ve svém stanovisko vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas. Pro úplnost uvádím, že s důvody uvedenými vládou v jejím stanovisku se plně ztotožňuji a s některými z nich jsem si dovolil, vážené kolegyně, kolegové, vás ve své zprávě seznámit.
Tolik tedy k návrhu zákona, na který se všichni těšíme napříč politickým spektrem a asi také všichni tušíme, o co nám v tomto zákoně jde. V tuto chvíli děkuji za pozornost a hlásím se do obecné rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď jste mě, pane zpravodaji, přivedl do situace, kdy musím rozhodnout o přednostním právu, to znamená zpravodaj může mluvit kdykoliv s přednostním právem. Jinak mám zatím tři přihlášky do obecné rozpravy. Dvě také jsou řádně podány písemně, takže mají přednost před ostatními. Ale protože jste ohlásil jako zpravodaj přihlášku do rozpravy, tak vám dám slovo nejdříve podle zákona o jednacím řádu. Připraví se pan poslanec David Šeich, potom pan poslanec Marek Benda a pak poslanec Zdeněk Jičínský. Vidím další přihlášky.
Tak dobře, pan zpravodaj počká, tak pan poslanec David Šeich a potom pan poslanec Marek Benda. Ostatní eviduji. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, pro jistotu na počátek uvádím, že jsem předsedou Unie malých a středních podniků, a přestože se domnívám, že nikdo z malých a středních podnikatelů a živnostníků se nezabývá oblastí lobbingu, tedy že nemáme žádného člena, který by se touto oblastí zabýval, protože to dnes není zcela zřejmé, tak proto raději nad rámec zákona takovou skutečnost uvádím.
Je nepochybné, že v České republice není lobbing regulován, tedy že k tomu, kdo je firmou lobbistickou, se dnes není možné dostat. A je také nepochybné, že nějaká úprava by této oblasti jistě slušela. Co je ale také zřejmé, že jsou různé právní kultury a poukazovat na kulturu zrovna právní Spojených států amerických je dost odtažitý příklad. Ta tradice právní a kulturní je naprosto někde jinde. Já si myslím, že je spíše třeba se dívat do Evropy, a představy jsou různé, protože právě lobbing je oblast, která se velmi obtížně reguluje. Je samozřejmě možné spoléhat na určitou právní a etickou kulturu v podnikání, ale na území České republiky, kde právní a etická kultura není po době komunismu ještě na tak vysoké úrovni, je možná i logická úvaha takovouto oblast upravit formou zákona.
Já musím říci, že Unie malých a středních podniků, které předsedám, připravila určitý soubor návrhů opatření v oblasti podnikatelského prostředí, které by podle jejího názoru podnikatelské prostředí zlepšily a zkultivovaly, a jednou z prioritních os, kterou si také vytyčila, je zákonná úprava lobbingu; čili nic proti myšlence zákonné úpravy lobbingu.
Co je však problémem toho konkrétního zákona pana poslance Sobotky a ostatních kolegů ze sociální demokracie? Problémem té úpravy je, že je to poměrně legislativně horkou jehlou sešitá představa. Je to zákon, který zjevně odporuje běžným pravidlům živnostenského podnikání, nebo není uveden zcela do souladu s pravidly živnostenského podnikání, čili vytváří nějakou novou skupinu podnikatelů v oblasti lobbingu, která není přesněji vymezena. Je to návrh z roviny, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Čili je to návrh, který zjevně nejde úplně seriózním směrem úvahy. Je to návrh, který bohužel je v množině zákonů, které bych si dovolil nazvat předvolební sociálně demokratický balíček. Je to návrh z roviny množiny zákonů typu mimo veškerou ekonomickou realitu - zákonem zakážeme vstup strategického partnera do Letiště Praha. Je to návrh ze skupiny zákonů - upravíme zákonným způsobem úroky spotřebitelských úvěrů. A je to zákon o úpravě lobbingu. Celá ta množina těchto návrhů má v sobě jasný nádech předvolebního zapakovaného sociálně demokratického balíčku, který není myšlen ani tak úplně vážně. Přestože některé takové zoufalé návrhy dokonce procházejí třetím čtením, tak je to návrh, který podle mě nejde zcela seriózním směrem a spíše útočí na nějaké podprahové vnímání lidí a na to, co cítí díky i kauzám, které se udály a byly odhaleny Mladou frontou Dnes, které cítí lidé oprávněně jako kauzy, které se jich dotýkají a které by si v politice nepřáli, ale ve kterých jim tyto zákony nepomohou.
Problémem té úpravy je to, že zjednodušeně ten, kdo se za lobbistu sám dobrovolně prohlásí, tak podléhá relativně přísným, byť legislativně lehce zpackaným pravidlům. A ten, kdo se za lobbistu neprohlásí, tak žádným dalším pravidlům nepodléhá; čili vytváří pro určité skupiny podnikatelů nerovné prostředí.
Čili abych ty myšlenky rekapituloval tak, jak měly svou opodstatněnost. Unie malých a středních podniků si vytyčila jako jednu ze svých oblastí zákonnou úpravu lobbingu, takovou úpravu ve velmi sofistikované podobě v Poslanecké sněmovně také předloží a toto berte jako můj veřejný slib poslance. Domnívám se, že současný návrh je opravdu z množiny předvolební populistický balíček sociální demokracie, který opouští rámec seriózní diskuse a spíše se vrací do období před rok 1989. Berte to také, že je to návrh, který je v kategorii legislativních mrzáčků a legislativních nedodělků, čili také tak ten návrh berme. A pokud jej máme brát vážně, tak by si zasloužil určitě daleko kvalitnější úpravu. Čili spíše si myslím, že je to návrh z roviny, aby se vlk nažral a koza zůstala celá a lidé měli pocit, že lobbing je regulován, ale ve skutečnosti se vůbec nic nezměnilo.
Děkuji, dámy a pánové. ***