(12.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Mezitím přišla další přihláška pana poslance Ondřeje Lišky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Liška: Děkuji. Dovolte mi ještě zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu pana Tejce, který se ocitl mezi zklamanými a podvedenými voliči. Podle průzkumu veřejného mínění si myslí 67 % občanů, že za tuto situaci si můžou vrcholní politici sami - a takhle odpověděli voliči jak z řad ČSSD, tak ODS. Pouhých 15 % si myslí, že politici za tuto krizi nemohou.
Ale dovolte mi vrátit se ještě jednou k tomu důležitému pozměňovacímu návrhu, na kterém nám velmi záleží, a to je snížení počtu poslanců a poslankyň, členů Sněmovny, o jednoho, a to proto, že my se tady bavíme o tom, jak vyvést Sněmovnu a zemi z patu, z neřešitelné situace, ale zároveň si připravujeme cestu k dalšímu patu, se kterým jsme se vyrovnávali po dlouhých sedm měsíců už posledně. Pokud máte skutečně upřímnou snahu tomuto zabránit, tak potom je nutné podpořit i změnu, která nastaví počet poslanců a poslankyň na 199. Dovolte mi ještě jednou říci několik důležitých argumentů, proč je toto žádoucí.
My jsme tento pozměňovací návrh na snížení o jednoho či jednu poslankyni či poslance, členů Sněmovny, předložili mimo jiné proto, že je v zásadě projednán a přijímán všemi politickými subjekty a bez vážnějších výhrad proti němu, a to jak ze strany odborné, tak širší veřejnosti. Ty výjimečně zmiňované dopady typu dosažení sudého počtu pro společné hlasování obou komor Parlamentu a s tím spojeného rizika celoparlamentního patu lze sice považovat za částečně relevantní, ale co do významu a možných nežádoucích důsledků poměrně marginální ve srovnání s obtížemi neexistence většiny v Poslanecké sněmovně, jak jsme tomu byli svědky v tom minulém období. Navíc ani argumentace zdůrazňující riziko patu při volbách prezidenta republiky není zcela přiléhavá a vlastně ani korektní.
Při podrobnějším zkoumání mechanismu volby dle článku 58 Ústavy totiž jasně vyplyne, že společným součtem hlasů poslanců a senátorů je volen prezident až ve třetím kole, to je odstavec 7, a pouze tehdy může vzniknout ono hypotetické riziko patu při sudém součtu poslanců a senátorů. Ovšem toto riziko je značně iluzorní, neboť rozhodování se zde dle Ústavy neděje nadpoloviční většinou všech, jichž by teoreticky nemuselo být při sudém počtu dosaženo, ale nadpoloviční většinou přítomných, což otázku sudosti či lichosti kvora natolik relativizuje, že ani pozměňovací návrh na ni nemá podstatný vliv. Ale nejen toto. Především je nutno přihlížet i k tomu, že třetí kolo volby proběhne pouze tehdy, pokud nebudou úspěšná kola předchozí. V prvním a druhém kole se však hlasy z Poslanecké sněmovny a Senátu počítají zvlášť, a tudíž o žádnou otázku sudosti jejich součtu se vůbec nejedná, a zejména v prvním kole volby, kde se rozhoduje nadpoloviční většinou všech poslanců a nadpoloviční většinou všech senátorů, jsou důsledky pozměňovacího návrhu zcela opačné. Snížení počtu poslanců na lichý počet totiž již v prvním kole omezuje riziko patu, a to mnohem výrazněji, než může hypoteticky zvyšovat totéž riziko v kole třetím.
I pokud by však došlo k tomu, že prezident republiky nebude ani ve třetím kole zvolen, nevznikají z tohoto faktu zdaleka tak komplikované škodné důsledky jako z dlouhodobé neexistence důvěryplné vlády. Ústava v článku 58 odst. 8 počítá jednak s tím, že ihned po neúspěšné volbě prezidenta se konají nové volby, což je o několik řádů jednodušší než vyvolávání nových voleb do Poslanecké sněmovny. Jednak v článku 66 počítá s tím, že pokud se úřad prezidenta uvolní a nový ještě není zvolen, přísluší jeho kompetence dílem předsedovi vlády, dílem předsedovi Sněmovny dle článku 66 Ústavy. Rozhodně tedy nemůže dojít k jakékoli vážnější krizi pouze v důsledku velmi akademického rizika patu ve třetím kole volby prezidenta, v důsledku sudého součtu všech poslanců a senátorů při jejich plné účasti na hlasování.
My jako předkladatelé jsme si vědomi, že změna počtu poslanců není sama o sobě dostačující k nápravě pokřiveného volebního systému, jehož vady spatřujeme především ve výrazné nerovnosti hlasů v důsledku až čtyřnásobné odchylky v počtu mandátů přidělovaných na jednotlivé volební kraje, ve výrazně nepoměrných důsledcích použité volební klauzule v menších volebních krajích, když např. ani celkem přibližně 9,5 % hlasů v Libereckém kraji nevede k zisku mandátu, a také v neexistenci druhého skrutinia, které by mohlo částečně napravit propad hlasů v krajích. Takže všichni, kdo hovoří o tom, že je potřeba zrovnoprávnit náš volební a ústavní systém, potom musí také jedním dechem hovořit o korekci volebního zákona, který je nespravedlivý a nerovný. Proto se domníváme, že i tato změna, totiž snížení na 199, má své opodstatnění, neboť zcela přirozeně a přitom velmi jednoduše odstraňuje podmínky vzniku exemplárního patu politických sil ve Sněmovně v poměru v 100 na 100.
Já jsem považoval za velmi důležité za zelené tyhle argumenty uvést, protože si tento návrh rozhodně vaši podporu zaslouží, pokud myslíme vážně to, aby k příštím patům nedocházelo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Ondřeji Liškovi. Nyní mám poslední dvě faktické poznámky, nejdříve pana poslance Tejce a poté pana poslance Miroslava Opálky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Bude to jen jedna věta. Já bych chtěl říct panu poslanci Liškovi prostřednictvím pana předsedajícího, že ty průzkumy, kterými se oháněl, mluví jasně. Stejně tak říkají, že lidé chtějí předčasné volby, a to bude pro nás rozhodující při rozhodování tady v Poslanecké sněmovně. Děkuji. (Potlesk asi dvou poslanců sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Opálka k faktické poznámce, poté pan poslanec Bursík.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Taky nebudu zdržovat, jen dvě poznámky.
Oněch 67 % respondentů není průzkum, ale je to anketa, protože se ho zúčastnili pouze ti, kteří mají přístup k internetu a chtěli se ho zúčastnit.
A druhá poznámka. Existuje taky jiný přístup k tomu, jak dosáhnout lichého počtu poslanců - např. ve Finsku, jakmile je zvolen předseda sněmovny, tak ztrácí volební hlas a řídí sněmovnu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, nyní pan poslanec Martin Bursík k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Bursík: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, je poněkud paradoxní, že debatu o tom, jak se vyvarovat budoucího možného patu v Poslanecké sněmovně v podobě 100 na 100, se musíme pokoušet otevírat přímo tady na plénu a v podstatě se nám to nedaří. Myslím, že politická reprezentace má dvojí roli - dovést zemi k předčasným volbám - a já tady se důrazně ohrazuji nad tím, že by Strana zelených nechtěla předčasné volby. My chceme předčasné volby, ale chceme je ústavně konformní cestou bez rizika nárazu u Ústavního soudu. Ale je na pováženou, že Poslanecká sněmovna vůbec nehodlá řešit situaci, kdy může dojít k patu. A já se vás - takhle do vzduchu, dámy a pánové - ptám, jak poté budete tuto situaci v Poslanecké sněmovně řešit. Vypsáním dalších voleb? Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bursíkovi za dodržení času. Máme těsně před jednou hodinou. Myslím, že nestihneme do polední přestávky hlasovat o tomto návrhu zákona. Končím rozpravu. (poznámky z pléna) Dobře, místo ve 13 hodin bychom zahájili polední přestávku po odhlasování pozměňovacích návrhů k senátnímu návrhu ústavního zákona. Rozpravu končím ve třetím čtení.
Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova - pan navrhovatel, pan zpravodaj? Není tomu tak. ***