(11.50 hodin)
(pokračuje Zelenková)
Já se jenom vracím k tomu, že pokud bude schválen tento zákon, nikterak nedojde k větším nárokům na státní rozpočet, protože počet spořících lidí v naší zemi, celý ten potenciál, je už vyčerpán. Spoří u nás 5,5 mil. lidí, resp. existuje u nás 5,5 mil. smluv se stavebními spořitelnami.
Já vám pro tuto chvíli poděkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji paní poslankyni Ladislavě Zelenkové a táži se zpravodajů, kterými jsou Petr Braný a Walter Bartoš, zdali hodlají vystoupit. Petr Braný nikolivěk, Walter Bartoš ano, takže má slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, paní kolegyně Zelenková docela obšírně vysvětlila motivy, proč tento návrh zákona předložila, ale cudně pomlčela o jedné věci. Pokud chceme zavést studijní spoření, a já s tím nemám problém, tak je potřeba ho vymyslet tak, aby pomohlo nízkopříjmovým rodinám, aby se dostaly na školy, na které chtějí, aby bariéry, které dnes jsou, sociální, a ony jsou, byť u nás není zavedeno školné, byly odstraněny. Ale v případě, že ho budu modifikovat na stavební spoření, znamená to, že někdo si vezme úvěr. Ten, kdo na to prostě nemá. Ale stavební spoření je koncipováno tak, že člověk, který si vezme úvěr, začne měsíc nebo nějakou kratší část poté splácet tyto půjčky. Pokud člověk si chce vzít úvěr, znamená to, že asi nemá na splácení. A splácet by měl tehdy, až vystuduje danou školu, tedy kontingenčně. Pokud po něm chceme, aby splácel měsíc poté, co si vzal úvěr, tak si úvěr nemusí brát, a nízkopříjmovým rodinám to vůbec nijak nepomůže.
Já si myslím, že bariéry to neodstraní a tento zákon podle mého názoru není nutné podporovat, protože je opravdu napsán velice špatně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Waltru Bartošovi a otevírám rozpravu. Jako první vystoupí pan senátor Karel Korytář.
Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, u této poslanecké novely se jedná o návrh již šesté novely zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Poslankyní Zelenkovou zde již byl definován cíl této novely zákona. Já bych doplnil k této definici a k důvodům, proč byl tento návrh podán, ještě několik poznámek.
Tato úprava není ničím ojedinělým v Evropě, kdy některé státy, např. Rakousko, ji stejným způsobem využívají, a navíc naše stavební spořitelny se rozšíření poskytování úvěrů nebrání. Jak vyplynulo z proběhlé diskuse, jde o nabídku úvěru, o jehož výhodnosti v nastavených podmínkách se musí žadatel sám rozhodnout. Přístup k tomuto úvěru by měly zejména nízkopříjmové rodiny, které již stavebně spoří, takže se nemusí nově zadlužovat.
Jsem tady proto, abych zdůvodnil zamítnutí tohoto zákona, ke kterému došlo na jednání pléna Senátu, na jeho 9. zasedání dne 24. července, po diskusi, ve které vystoupilo 12 senátorek a senátorů. Co se týká důvodu zamítnutí, jak uvádí legislativa Senátu a výstupy z diskuse, záležitost státní podpory vzdělávání je nutno řešit v rámci komplexní reformy školství s přihlédnutím ke všem souvislostem a problémům v této oblasti. Zvolený způsob zapracování dané problematiky do zákona se zcela jiným obsahem nelze hodnotit jinak než jako nesystémový, nepřispívající k přehlednosti právního řádu. To jsou hlavní důvody, které víceméně provázely zdůvodnění a vlastně provázely i celý proces, který vyústil v zamítnutí Senátem.
Je třeba reagovat i na jednu věc, a to že určité podrobnosti, které byly požadovány ve všech definicích, může definovat samotná úvěrová smlouva mezi stavební spořitelnou a samotným žadatelem.
Na závěr si neodpustím jednu glosu k připravovanému snížení státního příspěvku a úroků stavebního spoření coby opatření k připravovanému rozpočtu. Poté co banky nabízejí nepatrný úrok a víc nežli patrné poplatky a poté co v době krize selhaly i takzvané bezpečné konzervativní fondy, které vykázaly ztrátu ve všech finančních úrovních, existuje přece jen jediné spoření, které našeho občana motivuje, a tím je právě stavební spoření. Po jeho znevýhodnění začne občan logicky spořit do slamníku. A to je na uváženou.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu senátorovi Karlu Korytářovi za jeho vystoupení. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Milan Bičík.
Poslanec Milan Bičík: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jenom krátce. Já se za prvé domnívám, že pan kolega Bartoš, když vystupoval, nás seznamoval se svým osobním názorem, neboť usnesení výboru ze 25. února letošního roku doporučilo tento zákon přijmout.
Co se týče mého osobního stanoviska, projednávali jsme tuto otázku několikrát i na jednání klubu a převážil názor, že stavební spoření je zavedeným finančním produktem, že je to spoření, které účastník uskutečňuje na základě svého dobrovolného rozhodnutí, a že sám zváží, zda je pro něho výhodné, nebo ne. Je pravdou, že byl měl být přijat nějaký zákon nebo nějaké opatření, které bude řešit otázky spoření či možnosti úvěrů pro úhradu studijních nákladů, které jsou skutečně vysoké. To ovšem není otázka předkladatelů, ale vlády, která zde tři roky vládla a žádné takové opatření nenavrhla. To je vše.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bičíkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslanců.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb.,o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 506/5."
Zdá se, že mohu dát hlasovat. Zahajuji hlasování, které má pořadové číslo 67. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Ze 181 přihlášených pro 99, proti 53. To znamená, že tento návrh nebyl přijat.
Rozumím tomu tak, že proběhne kontrola. (Předsedající chvíli čeká.) Žádné nepřístojnosti mi nejsou hlášeny, takže se zdá, že mohu projednávání tohoto bodu ukončit. To znamená, že jsme nedosáhli potřebného kvora 101 hlasů, a tím pádem tento návrh Sněmovna nepřijala.
Děkuji panu senátorovi Karlu Korytářovi, paní poslankyni Zelenkové.
Přistoupíme k projednávání dalšího bodu.
7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují
některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům
a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 266/4/ - vrácený Senátem
***