(9.50 hodin)
(pokračuje Exner)

Je to skutečně veliký problém. 7 miliard korun je zhruba 0,7 procenta výdajové stránky našeho rozpočtu. Tyto peníze nemáme a musíme si je tedy půjčit. Náklady na to budou za 35 let pravděpodobně vyšší, než je samotná půjčená částka, jak jsem se o tom již zmínil.

Ještě bych chtěl upozornit na to, že teprve teď pan ministr oznámil, že pravděpodobně do 2,5 miliardy korun bude utraceno už letos a zbytek pravděpodobně v příštím roce. Důvodová zpráva to neobsahuje. Samozřejmě je žádoucí, aby vynaložené peníze byly vynaloženy co nejrychleji, protože bohužel musíme počítat s tím, že podobné lokální a případně i horší povodně se budou opakovat, jak to všechno vypadá, v takových cyklech, řekněme, dvou až pěti let. Bohužel si myslím, že je načase, aby i v těch velmi obtížných podmínkách, které jsou, byly vytvořeny nějaké zdroje na krytí podobných věcí, aniž bychom se museli zatěžovat tak nákladným půjčováním peněz, jako je tomu v tomto případě.

Chtěl bych také poprosit, jestli by pan ministr mohl poněkud konkretizovat užití. Možná že částečně je to uvedeno v usnesení vlády, na které se důvodová zpráva odvolává. Je to číslo 1010 ze 17. srpna letošního roku. Myslím si, že by stálo za to, abychom věděli, kolik z těchto prostředků má být na pokrytí škod na majetku veřejném, to znamená státním a samosprávných územních celků, ať už krajů nebo obcí, a jaký podíl by případně měl být na pokrytí škod na majetku soukromém. Domnívám se, že také tyto informace bychom měli dostat.

Navíc by bylo jistě žádoucí, aby vláda s určitým odstupem také předložila zprávu o tom, jak efektivně byly půjčené prostředky využity. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, kdo dále se hlásí do obecné rozpravy. Nehlásí se nikdo. V tom případě obecnou rozpravu ukončím a zeptám se, jestli bude na něco reagovat pan ministr. Ano. Prosím ministra financí, aby eventuálně reagoval.

 

Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Pane předsedající, dámy a pánové, nechtěl jsem zdržovat, nicméně rád bych reagoval na některé poznámky pana poslance Exnera. Tady jde o obecný přístup. My si přece půjčujeme a my nesplácíme jistiny. My si na každou splátku půjčujeme další peníze. A toto je minimálně patnáctiletý přístup. Toto tedy není nic nového. Bohužel, tímto rostou pochopitelně úrokové náklady.

Úrokové náklady jsou také ovlivněny nejen výší dluhu, ale i sazbami výnosů na dluhopisových trzích. Ty, bohužel, jsou poměrně také vysoké v současné době, takže úrokové náklady v příštím roce spolu se splátkami úvěrů jistin Evropské investiční bance budou činit při deficitu rozpočtu kolem 230 miliard 80 miliard korun. To znamená pokud bude tento trend pokračovat, tak se záhy - já to odhaduji na 2 až 3 roky - dostaneme přes hranici 100 miliard korun.

Co se týče emise a schválení emise a čerpání peněz, chci ujistit pana poslance Exnera, že vy dneska schvalujete rámec pro emisi dluhopisů. Já logicky nebudu emitovat tyto prostředky, tyto dluhopisy, v letošním roce ve větším rozsahu než 2 miliardy, čili v tom rozsahu, který budu potřebovat. Já tedy v tomto případě nebudu jaksi "okrádat" stát o zbytečné úrokové náklady.

Co se týče konkrétního užití, mohu odcitovat z materiálu, který je předložen:

Obnova postiženého obecního majetku a majetku Jihočeského, Ústeckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje - v podstatě 3,6 mld. korun.

Obnova bydlení v těch zmíněných krajích - 442 mil. korun.

Demolice, to znamená opatření, která musela být provedena na úrovni obcí a krajů, aby nedošlo k dalším škodám a ohrožení - 36 mil. korun.

Zlepšení předpovědní a výstražné služby - 80 mil. korun.

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi s využitím přírodě blízkých opatření - 27 mil. korun.

Státní podpora při obnově území postiženého povodní - 279 mil. korun.

Dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury na obnovu silnic prvních tříd, železnic - 1,9 mld. korun.

Odstraňování povodňových škod na municipální struktuře, vodovodů a kanalizací - 162 mil. korun.

Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku - 300 mil. korun.

Škody v zemědělství na plodinách, lesních porostech - 120 mil. korun.

Čili tato částka, suma sumárum, nám dává 6,8 miliardy korun, proto ten rámec 7 miliard korun se splatností do 35 let maximálně. Chci říci, že splatnost nemusí být 35 let. Ona může být kratší. Budeme využívat situace na trzích a budeme reagovat na to, jak se budou pohybovat úrokové sazby.

To, co dneska schvalujete, je pouze rámec. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Děkuji, pane ministře. Já jsem tady zagongoval na poslance, protože my v této fázi musíme rozhodnout o tom, jestli s tím návrhem vyslovíme souhlas už v prvém čtení. A to je něco, co musíme rozhodnout hlasováním. Podle § 90 odst. 2 musíme rozhodnout o pokračování projednávání tohoto návrhu. Proto jsem požádal poslance, aby si sedli do lavic a abychom hlasovali o tom, jestli tento tisk zvládneme už teď v prvém čtení.

Prosím, vážení kolegové, budeme hlasovat. Ještě jednou zopakuji, o co jde. Jde o to, že máme rozhodnout o návrhu zákona o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu nákladů spojených s povodněmi. A teď jde o to, že je tady návrh, abychom to udělali už v prvém čtení podle § 90 odst. 2. O tom, jestli to lze v prvém čtení, nyní v hlasování rozhodneme.

Já vám přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat. Usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 904 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, takto souhlasit s projednáním v prvém čtení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 59. Přihlášeno je 190. Pro hlasovalo 172, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

My můžeme pokračovat v projednávání podrobnou rozpravou. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy k tomuto návrhu zákona. Nikdo se nehlásí? Pokud se nikdo nehlásí, tak podrobnou rozpravu končím.

Myslím si, že už asi pan ministr svoje řekl, i navrhovatel, takže není třeba už dále nic dodávat. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, o celém návrhu zákona.

Poslyšte tedy ten návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a v červenci roku 2009, podle sněmovního tisku 904, ve znění schválených úprav."

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 60. Přihlášeno bylo 190 poslanců. Pro hlasovalo 176, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji tedy předkladatelům - panu ministru Janotovi - a ukončuji projednávání tohoto bodu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP