(9.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Pan poslanec Ambrozek bude muset usilovat o nějaké jiné pevné zařazení, třeba zítra ráno, toto neprošlo. O hlas. (K poslanci Ambrozkovi, který se blíží k mikrofonu:) To asi teď nejde, ale můžete to zkusit zítra. Takže toto ukončíme s polovičním výsledkem.
A pak ještě pan poslanec Ambrozek navrhoval vyřazení bodu 38, to je poslanecký návrh na vydání zákona o urychlení výstavby rychlostní komunikace R35. Takže toto navrhoval pan poslanec Ambrozek vyřadit. To musíme ještě odhlasovat. Čili je tu návrh poslance Ambrozka vyřadit bod 38, to je rychlostní komunikace R35. O tom budeme nyní hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyřazení bodu č. 38 z pořadu schůze podle návrhu pana poslance Ambrozka, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 58. Přihlášeno je 193, pro hlasovalo 29, proti 86. Návrh na vyřazení byl zamítnut. Takže tento poslední návrh byl zamítnut.
Já se zeptám, jestli jsem na někoho nezapomněl a jestli jsme odhlasovali všechny návrhy. (Nikdo se nehlásí.) Pokud ano, myslím, že můžeme ukončit tuto první sérii. Můžeme se pustit do pořadu schůze, který máme před sebou.
Začínáme tuším bodem č. 3. To je první bod našeho dnešního ranního pořadu. Je to
3.
Vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu
na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků
škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009
/sněmovní tisk 904/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Je tedy navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas už v prvém čtení. Požádám pana ministra Eduarda Janotu, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, vím, že máte nabitý program, takže budu velmi stručný.
Tento návrh zákona je reakcí na povodně, které postihly Českou republiku ve čtyřech krajích v měsíci červnu a červenci. Musím konstatovat, že vláda se o problém povodně velmi zajímala. Premiér i jednotliví ministři byli v kontaktu s krizovými štáby a povodňovými komisemi a na základě podrobných podkladů a číselných údajů ve spolupráci s gesčními ministerstvy byl zjištěn celkový rozsah škod řádově 6,8 miliardy Kč, z toho 4 miliardy se týkaly přímo regionů a municipalit.
V této souvislosti, protože vláda nemá žádné finanční prostředky v rozpočtu, kterými by mohla urychleně a bezprostředně krýt dopady a následky těchto povodní, zejména na komunikacích - železniční komunikace, silniční, mosty - ale i rodinné domy a některé jiné movité a nemovité věci, včetně například některých školských, sociálních zařízení i kulturních památek, navrhuje tento dluhopisový program, který má jasně určené parametry. To znamená že prostředky mohou být použity pouze na konkrétní účel, v konkrétním rozsahu a splatnost tohoto programu je 35 let.
Ptáte se možná, proč do 35 let. Protože Ministerstvo financí musí svůj dluh, který je dneska už vyšší než 1,2 bilionu Kč, rozumným způsobem vyhladit v jednotlivých letech z pohledu splátek, aby byly dodrženy ty závazky, které musí vláda v každém případě každoročně vůči držitelům dluhopisů, vůči držitelům našich úvěrů, z pohledu našich závazků splnit. Proto je tam tato splatnost.
Maximální rozsah úvěru je 7 miliard. Úrokové náklady budou každoročně zvyšovat výdaje rozpočtu o 325 milionů Kč.
Jak již bylo naznačeno panem předsedajícím, poprosil bych vás, abyste tento dluhopisový program schválili v rámci prvního čtení, aby mohly být bezprostředně realizovány výdaje, které s odstraňování následků povodní souvisejí. Předpokládáme, že zcela určitě částka zhruba 2 až 2,5 miliardy Kč bude využita ještě v letošním roce, zbytek bude použit patrně v roce příštím.
Děkuji vám za pochopení, přístup a schválení tohoto velmi důležitého zákona, který bude řešit následky povodní. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ladislav Šustr, který je zpravodajem pro prvé čtení. Prosím.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, radost z jakéhokoliv dluhopisu být samozřejmě nemůže, tak jako nemůže být radost z povodní. V tomto případě je to na místě, jiné řešení není. Vysvětlení podal ministr financí vyčerpávající.
Já přednesu usnesení rozpočtového výboru, který se tímto zabýval na své 42. schůzi dne 2. září. Čili k tisku 904: Po úvodním slově ministra financí Eduarda Janoty, zpravodajské zprávě poslance Ladislava Šustra a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněném následků škod způsobených povodní v červnu a červenci 2009 schválila bez připomínek, II. - pověření, abych toto přednesl.
Konstatuji ještě, že Česká národní banka neuplatňuje v této věci žádné připomínky. Děkuji vám. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl zpravodaj. Teď otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy k tomuto bodu - povodně, dluhopisy. Hlásí se pan poslanec Exner, teď jsem ho zahlédl. Prosím, pane poslanče, máte slovo v obecné rozpravě. Prosím o klid. (Předsedající zvoní zvoncem.)
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové. Myslím, že mohu správně předpokládat, že tento tisk bude dnešním jednáním Poslanecké sněmovny schválen. Přesto se domnívám, že je potřeba u některých bodů se minimálně zastavit. To, o čem tady rozhodujeme, se týká státního dluhopisového programu, z kterého budou vlastně získány prostředky 7 miliard Kč, a vychází to o něco méně než 700 Kč na jednoho českého občana. Samozřejmě, že mnozí jsme přispěli - jak politické strany, tak rodiny. Také naše rodina už přispěla na odstranění škod po povodni.
Těch 700 Kč na občana možná nevypadá příliš mnoho a můžeme si samozřejmě takový státní výdaj dovolit, tím spíš, že jde o majetek soukromý i veřejný. Na druhé straně jelikož je navrženo, že závazky budou splaceny do 35 let - zde se píše nejpozději do 35 let, tak při částce, kterou uvádí důvodová zpráva a kterou nyní zopakoval pan ministr financí Janota se počítá s tím, že roční úrokové výdaje budou 325 milionů Kč. Když to pronásobíme dobou 35 let - a upozorňuji, že nebylo upřesněno, jak se případně počítá s tím předchozím splácením - vycházelo by, že na úrocích za 35 let zaplatí Česká republika zhruba 11,3 miliardy Kč. Na to, že nyní poskytneme 700 Kč na jednoho občana, tak společnost vynaloží na jednoho současného občana v průběhu 35 let 1130 Kč. S tím, že bude-li se splácet předčasně, tak pravděpodobně se tato částka postupně sníží. Ale v důvodové zprávě, která se předkládá, budou spočívat v ročních úrokových výdajích. Nepíše se tady, že by klesaly. To, pravděpodobně, pan ministr vysvětlí. ***