(15.00 hodin)
(pokračuje Mertinová)
Jenom velmi krátce bych zmínila jeho nejpodstatnější část. Podle platného zákona musejí pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci, zahájit nejdéle do konce roku 2009, to je do pěti let od účinnosti zákona, studium k jejímu získání. Navrženou změnou se prodlužuje tato lhůta o dalších pět let, tedy na konec roku 2014. Důvodem navrhovaných změn je jednak velké množství pedagogických pracovníků bez požadované odborné kvalifikace - je to necelých 20 % - kteří by byli bez výše uvedené úpravy nuceni přestat na konci roku 2009 vykonávat přímou pedagogickou činnost, což by v některých regionech mohlo vést ke kolapsu určitých typů škol a školských zařízení, a také nedostatečná nabídka distančních a kombinovaných forem studia, jehož absolvováním mohou nekvalifikovaní pedagogičtí pracovníci odbornou kvalifikaci získat.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji vám, paní poslankyně. Dále se ptám, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Paní poslankyně Páralová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, pane předsedo.Takže já zopakuji svůj návrh na zamítnutí tisku 734. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, děkuji, paní poslankyně. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo se nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Závěrečná slova nejsou, je tam návrh paní poslankyně Páralové, který se bude hlasovat před třetím čtením, tedy návrh na zamítnutí. Končím druhé čtení tohoto zákona. Děkuji předkladatelce, děkuji zpravodajce.
Budeme pokračovat dalším bodem a je to bod číslo 221. Je jím
221.
Vládní návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2010
/sněmovní tisk 869/
Prosím, aby předložený materiál uvedl místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Martin Barták: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento rok před vás předstupuji se žádostí o podporu českého úsilí v zahraničních misích mnohem dříve, než tomu bylo v letech minulých. Mandát, který jste poskytli příslušníkům ozbrojených sil České republiky v zahraničních operacích, vyprší 31. prosince tohoto roku a mým dnešním cílem je vaši podporu získat i pro působení v příštím roce, tak aby byla zajištěna kontinuita našeho zapojení ve prospěch celého mezinárodního společenství.
Předkládaný mandát již dne 10. června projednal jak zahraniční výbor, tak výbor pro obranu Poslanecké sněmovny a dnes i zahraniční výbor Senátu a všechny tyto výbory materiál doporučily k vašemu schválení. Výbory jsme seznámili i s naší dlouhodobou koncepcí v zahraničních misích, především v Afghánistánu, ale i na západním Balkáně, a i s tím, že jsme měli původně návrh, aby byly mise schvalovány déle než na jeden rok, což by tuto koncepci výrazně podpořilo. Časový předstih, ve kterém se, pevně věřím, podaří stanovit mandát českého působení v zahraničních operacích v příštím roce, poskytne mimo jiné větší prostor pro přípravu a koordinaci samotného vyslání osob i techniky, a tím výrazně redukuje neefektivitu spojenou s modifikací působení na poslední chvíli. Včasným schválením zároveň získáme také jedinečnou možnost úzce koordinovat naše úsilí s ostatními členy Severoatlantické aliance, Evropské unie a OSN. Jednotný a koherentní postup má potenciál zlepšit jak plánování, tak vlastní průběh operací, zvýšit efektivitu vynaloženého úsilí a upevnit pozici bezpečnostních organizací, v jejichž rámci tyto operace probíhají. Včasné schválení mandátu v neposlední řadě posílí důvěryhodnost České republiky jako transparentního partnera schopného včas a srozumitelně komunikovat své úmysly v rámci mezinárodních společenství.
Návrh, který předkládáme, je výsledkem mnohých jednání se všemi složkami politického spektra a jedná se tak, jak pevně věřím, o skutečný kompromis, který je důkazem, že v podstatných věcech se političtí představitelé této země snad dokáží shodnout. Domnívám se, že každý z nás, pokud chce něčeho dosáhnout a něco prosadit, musí své věci nejprve sám bezpodmínečně věřit. Jsem osobně hluboce přesvědčen, že naše vojenská přítomnost v zahraničí je věcí nutnou, a stoprocentně spoléhám na připravenost a odhodlání našich jednotek a věřím v cíle, jež má jejich působení splnit. Nedávné události ukazují, že v globálním světě žádný stát není ostrov. Vše, co se děje kolem nás, děje se vždy v nejužším kontaktu a vztahu k naší existenci, k našim každodenním životům. Jako zvolení zástupci České republiky máte nepochybně právo se ptát, proč odcházejí naši vojáci nasazovat své životy do vzdálených míst a proč naše země investuje do jejich výzbroje, výcviku a odesílá je do zahraničí. Znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda v Íránu či hrozby obnovy nukleárního zbrojení Severní Koreje jsou však nejčerstvějšími mementy současné světové politické a bezpečnostní situace, kterou si žádný stát ani vláda nemohou dovolit ignorovat.
I když se současná ekonomická krize negativně projevuje celosvětově a prakticky ve všech oblastech lidského konání, udržení mezinárodní bezpečnosti a stability tím nesmí být ohroženo. V tomto duchu se neslo i formální zasedání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance, které se v závěru minulého týdne uskutečnilo v Bruselu. Ministři potvrdili nutnost silné angažovanosti NATO a mezinárodního společenství v Afghánistánu. Schválili vytvoření výcvikové mise v Afghánistánu, jejímž hlavním úkolem bude provádět výcvik afghánských bezpečnostních složek. Mise má zastřešit oblast výcviku a zkonsolidovat dosavadní úsilí jednotlivých států, již probíhající na bilaterální úrovni. Část přijatých rozhodnutí se týkala i budoucnosti mise KFOR v Kosovu. Bezpečnostní prostředí v Kosovu je dostatečně stabilní a dovoluje, aby byl KFOR restrukturalizován na tzv. odstrašující přítomnost a současně byl počet vojáků v rámci této mise do budoucna snížen. Nepůjde o snížení okamžité, jeho implementace je podmíněna splněním zejména bezpečnostních podmínek a jednotlivé fáze budou předmětem politického rozhodnutí Severoatlantické rady. Mohu konstatovat, že atmosféra jednání a přijaté dokumenty svědčí o skutečnosti, že Aliance, jejímž jsme členem, bude nadále usilovat o mír a bezpečnost v Kosovu a v Afghánistánu. Česká republika by měla být a musí být součástí tohoto multilaterálního procesu.
Nyní mi dovolte, abych vám stručně představil materiál samotný. Nejprve bych vyzdvihl, že oproti roku 2009 předkládaný návrh počítá s nižším počtem, a to o stovku vojáků. V tomto roce působí v zahraničí 1213 osob a mandát na rok 2010 pracuje s počtem 1098 osob. Vyhověli jsme tedy po mnoha jednáních i těm hlavním požadavkům, kterými byla redukce a koncentrace. Mandát se až na dvě výjimky soustředí na operace, ve kterých Česká republika nasazuje již několik let převážnou část svých sil a prostředků, a to jak vojenských, tak civilních, a jejichž úspěšnost je tudíž její vizitkou.
V Kosovu předpokládáme zachování početního stavu kontingentu v počtu do 550 osob. Resort bude pokračovat ve stejném rozsahu nasazení jako v letošním roce i v Čadu a na Sinajském poloostrově v počtech 5, resp. do 3 osob. Nově se předpokládá působení v rámci protipirátské operace Evropské unie Atalanta u somálského pobřeží, a to vysláním do tří osob na velitelství v Northwoodu ve Velké Británii. Druhou novou operací je operace Evropské unie Althea v Bosně a Hercegovině, kam navrhujeme vyslat do 2 důstojníků, specialistů na výcvik, poté, co operace bude transformována z exekutivní na misi výcvikovou. Do operace ISAF v Afghánistánu navrhujeme vyslat v roce 2010 celkem do 535 osob. Působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2010 v Afghánistánu je zaměřeno především na rekonstrukci a výcvik. ***