(13.20 hodin)
(pokračuje Chytka)
Já jsem samozřejmě pro variantu B, protože si myslím, že varianta B je správná nejen pro tu babičku, nejen pro celou společnost, ale zejména, zejména pro toho chlapce. A z tohoto důvodu jsem připraven předložit dva pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě a tímto se do ní hlásím. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám též. Stále ještě jsme v obecné rozpravě. Ptám se na další přihlášky. Paní kolegyně Šedivá, před ní ovšem ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážení kolegové, musím říct, že pan kolega Chytka mě překvapil, v tomto případě bohužel nepříjemně, protože tu demagogicky vyslovil jistý závěr, který přece neodpovídá skutečnosti. To, že bychom nesnížili trestní hranici, neznamená, že ten chlapec nebude jakýmkoli způsobem postižen, resp. že není pro němu možné uplatnit žádná opatření. Existuje tu přece zákon o soudnictví nad mladistvými.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní má slovo paní poslankyně Hana Šedivá.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěla vrátit tak do doby před třemi a více lety, kdy se tato otázka diskutovala v tom prvním projednávání změny trestního zákona. Já si myslím, že to bylo prodiskutováno ze všech stran, jak výhody, nevýhody snížení věkové odpovědnosti, tak otázky dalších souvislostí, to znamená otázka snížení věkové hranice pro sexuální otázky. Projednávala se otázka soudnictví ve věcech mládeže, projednávaly se i otázky dalších věcí a myslím si, že to tehdy bylo projednáno velmi zevrubně jak ze strany soudců, kteří soudí právě ve věcech mládeže, tak ze strany Ministerstva školství, kdy k tomu byly semináře. Domnívám se, že ta otázka byla naprosto jasná.
Taky bychom se měli vrátit ke chronologii, jakým způsobem bylo a nebylo navrženo snížení věkové hranice. Víme, že návrh trestního zákona, tak jak přišel do vlády, šel s věkovou hranicí 14 let. Po nějakých problémech při projednávání ve vládě byla ta hranice zvýšena na 15 a tak se to dostalo do Sněmovny a ve Sněmovně při hlasování, věřím tomu, že řada našich kolegů nevěděla nebo podlehla nějakým názorům a nechci říkat tlakům, ale přesvědčování ze strany pana kolegy Chytky a ještě dalších, kteří se domnívají, že snížení věkové hranice odpovědnosti o jeden rok něco vyřeší. Proto se odhlasovalo vše tak, jak se odhlasovalo. V Senátu byla otázka změny věkové hranice odpovědnosti opět zvednuta a pan ministr Pospíšil slíbil, že udělá novelu, kde by se věková hranice vrátila na 15 let. Že byly kolegyně rychlejší a tuto novelu předložily, velice vítám a chtěla bych se tady opětovně přihlásit k zachování věkové hranice odpovědnosti 15 let.
Samozřejmě, jsou problémy, kdy máme některé děti, které žijí v neúplných rodinách, nebo dokonce jsou naváděny svými rodiči, aby páchaly trestnou činnost. Ale jak již tady bylo řečeno, existuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který může tyto věci řešit. Pokud bychom šli do důsledků, tak děti jsou si dneska velmi jasně vědomy toho, co můžou a co nemůžou. To bychom mohli za rok, za dva, za tři snižovat věkovou hranici na 12, na 10, někdy až na 6 let, protože děti vyspívají rychleji, jsou ovlivněny počítači, jsou ovlivněny spolužáky ve škole, někdy jsou ovlivňovány rodinou. Hranice páchání trestných činů nebo činů, které by byly jakoby trestné, abychom se vyjadřovali přesně podle současného stavu, se snižuje.
Já se domnívám, že tady nejde o to, snižovat věkovou hranici pro trestní odpovědnost, tady jde o to, aby se touto otázkou zabývala celá společnost, abychom ve školách dětem jasně vysvětlovali, abychom možná více postihovali rodiče za to, že posílají děti krást, abychom více postihovali rodiče za to, že se o děti nestarají, že na ně nemají čas a že je nechají páchat trestnou činnost v otázkách drobných krádeží, šikany, výtržnictví a jiných dalších věcí. Ale opravdu nejsem toho názoru a nedomnívám se, že bychom měli při každých problémech s několika dětmi - i když neříkám, že je to v jednotkách, v desítkách nebo stovkách, může jich být víc, ale dá se to řešit. A i s ohledem na to, jak nám kdysi vysvětloval současný předseda Ústavního soudu, věkovou hranici bylo možné a bylo vhodné snížit v době, kdy jsme měli školní docházku do 14 let. Dneska se nám tady kříží konec povinné školní docházky 15 let. Máme tam problémy s postiženými nebo s oběťmi trestných činů sexuálního charakteru. A to bychom měli všechno sjednotit. Mně se nelíbí, nebo se mi nebude líbit, když budou jezdit po silnici čtrnáctileté děti. Čtrnáctileté děti by mi měly mávat občanskými průkazy. Ne. Já jsem pro to, aby byla zachována věková hranice, a myslím si, že celá společnost by měla za úkol začít pracovat tak, aby trestná činnost mládeže byla co nejmenší, zejména ve vztahu k rodinám.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za projev paní poslankyni Šedivé. Hlásí se s řádným nebo s faktickou... s řádným vystoupením pan poslanec Radim Chytka.
Poslanec Radim Chytka: Vážené dámy a pánové, já bych moc poprosil, než budeme o této novele trestního zákoníku hlasovat ve třetím čtení, tak všichni, kteří zde vystupují - otevřeme si ten zákon o soudnictví ve věcech mladistvých, podrobně si ten zákon přečtěme a potom pochopíte, proč zde vystupuji tak, jak vystupuji. Co se stalo s tím případem, který jsem zde popsal? Samozřejmě byl policií odložen.
Co je napsáno v zákoně o soudnictví ve věcech mladistvých. Tak za prvé je tam napsáno, že do 18 let soudce, než vůbec nařídí projednávání před soudem, musí zkoumat, zdali ten mladistvý je rozumově a mravně vyspělý, že vnímá, čeho se vůbec dopustil. To je první věc. A druhá věc je, když už to soudní řízení je zahájeno, tak soudce má povinnost zkoumat, jaký trest má být uložen. A upozorňuji, že např. vyřknout trest, třeba podmínečný trest, je až čtrnáctý v celé té řadě. Jsou tam tresty, jako je zákaz diskoték, je tam trest jako dohled probační mediační služby, je tam trest typu, že samotné projednání před soudem je dostatečným trestem, a není žádný trest uložen. A to, podle mého, toto projednávání před tím soudem a možnost to, co právě nám dává zákon o soudnictví ve věcech mladistvých, je podle mého dostatečné pro ty pachatele, u nichž rodina selhala.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Chytkovi. Paní zpravodajka ještě s faktickou poznámkou.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Paní místopředsedkyně, já bych byla velmi ráda, kdybyste tlumočila panu poslanci Chytkovi, když se věnuje vytrženě některým ustanovením trestního zákona, aby si přečetl i ta ostatní. Zjistil by, že jestliže dospělý pachatel není schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a své jednání ovládat, rovněž nemůže být postižen, že i podle současné úpravy i pro dospělé pachatele lze použít upouštění od potrestání nebo alternativních trestů. Neděsil by se potom nad tím, co najde v zákoně o soudnictví nad mládeží. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Další faktická poznámka paní poslankyně Hany Šedivé.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji. Já si myslím, že pokud soudce dojde k závěru, že to dítě, které spáchalo čin jakoby trestný, není schopno pochopit své jednání, tak ho v žádném případě nemůžeme postavit před soud ve věcech trestních nebo podle trestního zákona, protože to dítě by muselo být osvobozeno proto, že není schopné chápat, co vůbec spáchalo. Takže myslím si, že podle zákona o trestních věcech nebo o věcech... pardon, teď jsem se zapletla - ve věcech soudnictví mládeže je pro ty děti mnohem příznivější než přísnější trestní zákon. A takové dítě bychom v žádném případě nemohli posadit do vězení, kde už by se naučilo další, horší věci. ***