(10.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem dohodnutý na zítřek s panem ministrem zahraničních věcí. Požádal bych o přerušení projednávání a pravděpodobně ji na příští týden už stáhl, ale teď prosím o přerušení pro nepřítomnost pana ministra zahraničí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. To je návrh na přerušení, ten bychom měli zřejmě odhlasovat. Budeme hlasovat o návrhu na přerušení projednávání této interpelace, který nám předkládá místopředseda Vojtěch Filip.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přerušit projednávání této interpelace, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Je to interpelace na místopředsedu vlády, zahraničních věcí - stanovisko evropské komise k porušení smlouvy. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 193. Přihlášeno 87, pro hlasovalo 46, proti nula, takže návrh na přerušení byl přijat.
A máme tu poslední interpelaci na ministra financí Eduarda Janotu. Je to interpelace poslance Pavla Němce ve věci postupu Ministerstva financí v povolování provozování loterií a jiných podobných her dle zákona číslo 202. Vidím, že pan poslanec Němec je připraven. Prosím, můžete se k tomu vyjádřit.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, interpelace, kterou jsem podal 24. března 2009, je poměrně stará, dnes máme 11. 6. téhož roku. Já bych pro připomenutí citoval některé části interpelace, abychom si osvěžili téma, které je velmi důležité.
Interpelace ve věci postupu Ministerstva financí v povolování provozování loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1992 Sb.
Na úseku státního dozoru nad sázkovými hry a loteriemi vydává Ministerstvo financí povolení k provozování loterií a jiných podobných her podle příslušných ustanovení zákona o loteriích. Podle stejného zákona mají obce možnost regulovat provozování výherních hracích přístrojů, a to prostřednictvím vydání obecně závazné regulační vyhlášky. Rozsah obecně závazné vyhlášky však dopadá podle zmíněného zákona jen na klasické výherní hrací přístroje, tedy nikoliv na jiné typy hazardních her. Obce se dostávají, a to nikoliv svojí vinou, do situace, kdy vydají regulační obecně závaznou vyhlášku k regulaci provozování klasických výherních hracích přístrojů a jejich provoz tak musí na regulovaných místech skončit. Na takto uvolněná místa však Ministerstvo financí povoluje provozování jiných typů hazardních her, např. tzv. videoloterních terminálů. Jedná se o zařízení s daleko větší mírou společenské nebezpečnosti než výherní hrací přístroje, neboť umožňují několikanásobně vyšší sázky než klasické výherní přístroje a jejich provoz je daleko méně regulován, než je tomu u jiných typů her.
Obce žádají, aby Ministerstvo financí respektovalo obsah vydaných obecně závazných vyhlášek a na místa, na která dopadá regulace, resp. zákaz podle příslušné obecně závazné vyhlášky, aby na tato místa nebyl povolen provoz jiných hazardních her. Obce také žádají, aby v povolovacím řízení vedeném Ministerstvem financí měly obce práva účastníka řízení, a to pro případ, kdy ministerstvo vydává povolení k provozu hazardní hry na území obce.
Praxe Ministerstva financí v této věci se od roku 2005 diametrálně změnila a mění se nadále, aniž by se ovšem změnily právní předpisy. Zatímco mezi lety 2005 a 2006 byla práva obcí ze strany ministerstva respektována a obce byly účastníky příslušných povolovacích řízení, např. Bohumín, Velké Meziříčí, Jičín, následně, od druhé poloviny 2006 a dále, byla praxe změněna. Obce byly pouze oslovovány dopisem, zda trvají na obsahu svých obecně závazných vyhlášek, když Ministerstvo financí řešilo žádosti provozovatelů hazardních her o povolení provozu jiných typů her na místech, ze kterých obce předtím cestou právě zmíněné obecně závazné vyhlášky vyhnaly výherní hrací přístroje. Povolení však bylo přesto často vydáno i proti vůli obce a obsahu příslušné obecně závazné vyhlášky.
Od února 2009 se aplikuje praxe, kdy Ministerstvo financí vyhovuje naprosté většině žádostí o provozování hazardních her a vydané obecně závazné vyhlášky obcí naprosto ignoruje. Počet zejména tzv. videoloterních terminálů se od roku 2006 zvýšil cca z počtu 3000 kusů na dnešních asi 33 000 kusů, tedy vzrostl desetinásobně. Praxí Ministerstva financí tak vzniká zcela absurdní situace, kdy obec snažící se regulovat provozování výherních hracích přístrojů na svém území vydá příslušnou vyhlášku a zbaví se tak příjmů placených provozovateli výherních přístrojů, a to mnohdy v řádu milionů korun ročně, na stejné místo jsou však Ministerstvem financí následně povoleny zmíněné videoloterní terminály, z jejichž provozu však do rozpočtu obcí neplyne naprosto nic.
Je zřejmé, že výše uvedená praxe Ministerstva financí nemůže obstát. Není v souladu se správním řádem ani zákonem o loteriích. Nelze čekat na výsledky novelizačních aktivit v oblasti zákona, neboť jakékoli legislativní pokusy o novelizaci loterijního zákona byly od roku 2004 neúspěšné a mnoho si nelze slibovat ani od aktuálního vládou projednávaného věcného záměru zcela nového zákona, který by měl regulovat hazardní hry.
Podle mého názoru práva obcí a měst je třeba respektovat již nyní, tedy podle současně platného aktuálního zákona o loteriích, a to ve dvou bodech. Za prvé je třeba umožnit obcím v souladu se správním řádem, aby mohly uplatňovat práva účastníka řízení v povolovacích řízeních, které vede ministerstvo. Za druhé - ministerstvo by nemělo vydávat povolení k provozu hazardních her na místech, na které dopadá regulace podle příslušné obecně závazné vyhlášky.
V závěru své interpelace jsem požádal o vyjádření ke všem uvedeným skutečnostem.
Bývalý ministr financí Ing. Miroslav Kalousek odpověděl svým dopisem ze dne 14. dubna 2009. Nebudu ho celý číst. Víceméně se s mými námitkami ztotožňuje, ale argumentuje tak, že současný zákon a současně platná legislativa neumožňuje postup, který já navrhuji, tzn. zapojit obce a města do procesu regulace hazardních her více, než je tomu nyní. V závěru nicméně na straně 2 a 3 své odpovědi uvádí - a toto bych odcitoval:
"Vážený pane poslanče, souhlasím s vámi, že s provozováním videoloterních terminálů a hazardních her obecně je spojena řada potenciálních rizik - zdravotních, sociálních. Ministerstvo financí proto ve snaze vyjít vstříc obcím v loňském roce obesílalo obce, které vydaly obecně závazné vyhlášky, s žádostí o sdělení, zda povolením videoloterních terminálů na adresách dotčených touto obecně závaznou vyhláškou nemůže dojít k narušení veřejného pořádku." A teď ta větička, která je opravdu velmi zajímavá: "Zdůrazňuji však, že toto opatření Ministerstvo financí přijalo de facto v rámci dobré vůle nad rámec ustanovení § 4 odst. 2 loterního zákona, z něhož, jak jsem uvedl výše," uvádí tedy bývalý ministr, "účastenství obce ve správním řízení o povolení videoloterních terminálů nevyplývá. Ministerstvo financí v letošním roce vyhodnotilo předmětné opatření a dospělo k jednoznačnému závěru, že nepřineslo očekávaný výsledek." To znamená že to, že obec získala možnost reagovat na žádost ministerstva, jestli chce, nebo nechce v té obci povolit hazardní hru, tak ta možnost nepřinesla očekávaný výsledek. Zvláštní konstatování. Podle pana bývalého ministra pouze došlo k nárůstu administrativy jak na Ministerstvu financí, tak na obcích. "Některé z dotázaných obcí na žádost Ministerstva financí buď nereagovaly vůbec, nebo po lhůtě." K tomu pouze připomínám, že žádosti mají velmi krátkou lhůtu na odpověď a příslušné zastupitelstvo nebo rada se prostě nedokáže sejít ve velké většině případů. Dále cituji: "Ministerstvo financí zejména postrádalo řádné zdůvodnění záporného stanoviska obcí doloženého relevantní dokumentací, na základě které by bylo možno dovodit příčinnou souvislost mezi špatným stavem veřejného pořádku v určitém místě a provozem hazardních her a žádost konkrétního provozovatele z tohoto důvodu zamítnout." Poslední věta, kterou cituji z tohoto vyjádření k mé interpelaci: "Ministerstvo financí proto rozhodlo ve výše uvedeném opatření nepokračovat." ***