(18.40 hodin)
(pokračuje Smýkal)
Na druhé straně je třeba říci, že i vláda, a v souladu s tím, co paní kolegyně Rujbrová hovořila, sdílí předpoklad, resp. požadavek, že je potřeba podpořit mladé lidi při zajišťování bydlení.
Jako zpravodaj chci navrhnout - ať nezdržuji tento kolektiv - abychom předložený návrh postoupili do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky. Hlásí se do ní někdo? Pan kolega Rovan. Prosím.
Poslanec Daniel Rovan: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolil bych si připomenout dvě věci. Za prvé návrh byl podán v podstatě přesně před rokem, to znamená ve zcela jiné hospodářské situaci. Tu druhou věc už tady připomněl pan kolega Smýkal - vyjádření nesouhlasného stanoviska vlády. A to proto, že navrhovaná úprava nezvýší motivaci mladých lidí k zakládání početnějších rodin, značně rozšíří okruh mandatorních výdajů - to už tady bylo řečeno - a není slučitelná s právem Evropské unie. Myslím, že to není argument, který by se dal jen tak lehce přejít. Dále návrh obsahuje řadu nedostatků legislativních.
K tomu, o čem tady hovořil pan kolega Smýkal. Vláda upozorňuje, že podporu mladých lidí při zajišťování bytových potřeb plní Státní fond rozvoje bydlení. Čili na mladé lidi tady myšleno je.
Myslím si, že to je dost důvodů. Dovolte mi proto, abych podal návrh na zamítnutí předloženého tisku.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Padl návrh na zamítnutí. Jsme ale ještě stále v obecné rozpravě. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Paní poslankyně Konečná má slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi pouze vaším prostřednictvím reagovat na kolegu Rovana. Je jistě dost důvodů, proč to zamítnout. Téměř u každého návrhu zákona, ať je vládní, či jiný, je vždy najdeme. Ale já jsem neslyšela, a to mě velmi mrzí, důvody, proč propustit toto do druhého čtení, a hlavně kde hledat řešení, protože všichni víme a shodneme se na tom, že tady tento problém je.
Jestli je, nebo není hospodářská krize, to nám demografický vývoj v této zemi asi nepomůže vyřešit. Pokud si neuvědomíme, že musíme nějakým způsobem pomáhat mladým rodinám v tom, aby zakládaly rodiny, protože je to dnes de facto nereálné, nevím, jaké mladé rodiny znáte ze svého okolí, ale dnes je pro mladou rodinu nereálné zakoupit si byt, protože ceny bytů jsou na takové úrovni, že to není možné. Stává se častěji a častěji, že je pro mladé rodiny nereálné také to, aby měli vůbec pronajatý byt, protože i ceny pronájmů nám neúměrně stoupají. Tak pojďme hledat řešení. Pojďme ho hledat společně, ale neříkejme, že je něco špatně, jenom proto, že to není slučitelné s právem Evropské unie, pokud se nepokusíme najít něco jiného. A to tady zatím nepřišlo, to tady zatím nebylo řešeno.
Pojďme zkusit najít společně řešení toho, jak pomoci mladým rodinám, nezabíjejme tento zákon pouze proto, že si myslíme, že by to mělo dopad na státní rozpočet ve výši sto milionů. My tady budeme za týden schvalovat mise a vyslání vojenských misí. To je za daleko víc peněz, za několik miliard. My tady řešíme sto milionů korun ve státním rozpočtu, které by mohly pomoci několika stovkám, tisícům mladých lidí v tom, aby se mohli osamostatnit a žít normální život bez toho, aby se stěhovali od příbuzných k příbuzným nebo aby každý měsíc uvažovali o tom, zda mají, či nemají na nájem. O tom tento návrh zákona totiž je. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla paní poslankyně Konečná. Prosím nyní o slovo pana poslance Hrnčíře. Vidím také přihlášku pana poslance Hanuše.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych zareagovat na vcelku určitě dobře míněná slova paní kolegyně Konečné. Zauvažujme si trošku nad důsledky tohoto zákona.
Pokud tímto opatřením zcela určitě zatížíme státní rozpočet a umožníme další skupině lidí dosáhnout na pořízení bytu, čeho tím docílíme? Docílíme tím, že se nám zvýší poptávka po koupi bytu. Podle ekonomických zákonů se automaticky zvedne cena takovýchto bytů. Zvedne-li se cena takových bytů, posune se tato cena o úroveň výše a profit z tohoto opatření budou mít samozřejmě pouze ti, kdo byty chtějí prodávat. Samozřejmě že se tím zvýší cena bytů a zvýší se také nároky na státní rozpočet. To jsou ekonomické záležitosti, které fungují úplně samostatně, nezávisle na vůli nás zákonodárců.
Chápu, že je konec volebního období, chystá se volební kampaň a je zapotřebí se jakýmsi způsobem předvádět a předvádět to, že se jednotlivé politické strany pokoušejí předvádět něco, co nemá žádný reálný dopad. Jediné, čeho tím docílíme, je, že zatížíme daňové poplatníky, budeme zvyšovat znovu daně, ale reálný efekt tento zákon, který zde předvádíme, nebude mít. Přispívá k tomu, dámy a pánové, čemu se snažíme zabránit, tj. zvyšování deficitu státního rozpočtu, zvyšování zátěže a neprohlubování této hospodářské krize. Tento návrh zákona nebude mít efekt pro mladé lidi, bude mít akorát záporný efekt na státní rozpočet a je silně protikrizový... Naopak je silně prokrizový.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je zde faktická poznámka. Pan poslanec Daniel Petruška se s ní hlásil. Máte na ni dvě minuty, pane kolego.
Poslanec Daniel Petruška: Já budu velmi rychlý. Paní kolegyně Konečná to určitě myslí dobře. Já se domnívám, že je potřeba mladým rodinám a mladým lidem umožnit, aby co nejvíce vydělávali, aby si byty mohli koupit.
Jestli jste tady hovořila o stovce milionů a stovkách tisíc mladých rodin, tak je to tisíc korun na každou rodinu nebo na každého člověka. Mám pocit, že při cenách řádově stovek až milionů korun za jeden byt ta tisícikoruna nikoho nevytrhne. Ani toho sociálně slabšího. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní s přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, potom je zde přihláška pana poslance Jiřího Hanuše a pana kolegy Daniela Rovana.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, jsme zde svědky velké blamáže a lži. Musím říci, že ta největší lež tady zazněla od jednoho z předřečníků, který tu plamenně hovořil o předvolebním populismu. Ne nadarmo paní kolegyně Rujbrová začínala svoji řeč vzpomínkou či připomínkou ročního výročí, kdy byl tento zákon předložen do této Sněmovny. Ano, vždycky je před nějakými volbami. Ale před rokem, paní a pánové, před volbami rozhodně nebylo.
Dojemná péče o státní rozpočet v tom poměru k celkem málo významné částce je zajímavá zrovna v okamžiku, kdy - a není to první návrh - návrhy předkládá levice, potažmo KSČM. Jiné návrhy, kde tečou miliardy ze státního rozpočtu nebo kde se také miliardy příjmů do státního rozpočtu ztrácejí, či z jiných v veřejných rozpočtů - viz např. zastropování odvodů na zdravotní a sociální pojištění, tam to jsou řádově miliardy blížící se deseti miliardám - vás, paní a pánové, nechávají naprosto chladnými. To totiž slouží někomu jinému, než má posloužit tento zákon.
Ano, je nejlepší, když mladí lidé vydělávají hodně a nepotřebují půjčky. Ale blíží se to science fiction, že všichni mladí lidé, kteří zakládají rodinu, budou vydělávat tolik, že nebudou potřebovat půjčky. Ale bohužel jsou povolání a zaměstnání, kde ty výdělky tak vysoké nejsou. Bohužel máme tady řadu regionů, kde o vysokém výdělku si mladí lidé, a nejen mladí lidé, mohou jenom nechat zdá. Jsou rádi, že vůbec práci mají. V tomto okamžiku přece je přirozené, jestli je tu stát pro občany, tak může pomoci. To opatření může být samozřejmě velmi efektivní. Již v minulosti, a nejen u nás, podobná opatření stát v okamžicích, kdy potřeboval zvýšit porodnost, kdy potřeboval upřednostnit to, že mladá rodina by měla mít to místo ve společnosti a tu důstojnost života, kterou jí každý slibuje před volbami, zejména když se mluví o předvolebním populismu, by se také mělo naplnit fakticky. ***