(18.30 hodin)
(pokračuje Braný)
A další poznámku bych si dovolil říct. Já jsem zpravodajem našeho klubu KSČM v této věci, se mnou nikdo nehovořil, ale já na to jsem zvyklý, to mě netrápí. Protože jsem si vědom toho, že by bylo kontraproduktivní cokoliv načítat a po debatě zejména se zpravodajem na levém politickém spektru, tak zde nechci dělat přetahovanou a navrhnu jen klubu, abychom se v této věci takového rychlého hnutí zdrželi, a žádáme, aby pak s námi bylo více počítáno v diskuzi o těchto věcech, i v dalších devadesátkách. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo vystoupení pana poslance Braného. Ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu končím. Budeme rozhodovat, zda hodláme pokračovat v projednávání tohoto návrhu podle § 90 odst. 5.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 838 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení."
Počkám ještě chvilku, abych dala možnost dostavit se do jednacího sálu všem, kteří jsou v blízkosti.
Hlasování ponese číslo 172. Zahajuji toto hlasování a táži se, zda souhlasíte s oním zrychleným režimem projednávání. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 172 - přítomno 82, pro 58, proti 20, návrh byl přijat.
Návrh usnesení jsme schválili a zahajuji proto podrobnou rozpravu. Přihlášky do ní nemám žádné, proto vás vyzývám, abyste se přihlásili. Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu končím a budeme hlasovat o celém návrhu zákona.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 838."
Zahajuji hlasování pořadové číslo 173 a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování 173 - přítomno 83, pro 60, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím projednávání bodu 37 sněmovního tisku 838.
Je před námi další bod, a tím je bod číslo
38.
Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Miloslavy Vostré, Kateřiny Konečné,
Milana Bičíka, Soni Markové, Marty Bayerové, Josefa Šenfelda, Ivany Levé
a Milady Halíkové na vydání zákona o poskytování půjček
se státním příspěvkem mladým manželům
/sněmovní tisk 539/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 539/1. Zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová má slovo.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, společně s vámi bych ráda vzpomněla jednoho výročí. Za necelý týden uplyne rok od předložení návrhu, kterým se společně s kolegy domáháme vydání zákona o poskytování půjček se státním příspěvkem mladým manželům. Říkám to pouze z toho důvodu, abychom si společně uvědomili, k čemu vede předsazování vládních, ale i poslaneckých návrhů, ke kterému poslední dobou dochází pravidelně na každé schůzi. I to je důvod, že teprve v současné době, krátce před koncem volebního období, se dostáváme k projednávání tisku 539.
Předkladatelé tímto návrhem sledují přijmout opatření, které se v minulosti osvědčilo. Domnívám se, že není rozhodné, že to bylo v sedmdesátých letech minulého století, ale podstatný je výsledek. Tehdy, podobně jako dnes, byť možná dnes ještě ve větší míře, rodiny dávaly přednost menšímu počtu dětí, docházelo k poklesu natality a demografové se začali obávat o budoucí vývoj společnosti. Také v současné době naše společnost stárne a teprve v posledních letech úbytek naší populace byl doslova zachráněn přílivem imigrantů. Nemyslím si, že toto řešení bude dlouhodobé, a i proto bychom měli mít zájem o hledání cest, které budou podporovat motivaci mladých lidí, byť třeba ve vyšším věku, ale uvažovat o založení vícepočetné rodiny. Pokud jsem hovořila o opatřeních sedmdesátých let minulého století, byla jich celá řada a setkala se s výsledkem, který sledovala, tedy se zvýšenou porodností příslušných ročníků. Někteří z vás se koneckonců narodili právě v tomto období.
Jedním z opatření, která k tomuto závěru přispěla, byly tzv. novomanželské půjčky. Půjčky, které zvýhodňovaly mladé manžele výší své úrokové sazby, formou splátek i skutečností, že při narození dítěte stát část této půjčky odepsal. Dnes žijeme v poněkud jiných společensko-ekonomických poměrech, proto navrhovatelé sáhli po poněkud odlišné koncepci, ale záměr je stejný: dát příležitost mladým lidem, podotýkám ne všem, ale těm ze sociálně slabšího prostředí, lidem do třiceti let věku, si zařídit to, co je pro založení rodiny potřeba, tzn. především získat střechu nad hlavou, postavit si nebo pořídit byt a také si tento byt zařídit.
Navrhováno je poskytování půjček na pořízení bytu nejvýše do částky 400 tisíc Kč, pokud jde o zařízení bytu do částky 100 tisíc korun, tak aby - byť tyto částky nebudou zřejmě dostatečné k pokrytí všech nákladů se zařízením a pořízením bytu spojených - byla zajištěna splatnost těchto půjček, pro které je navrhována výhodná roční úroková sazba 3 % z půjčky na pořízení bytu, 6 % z půjčky na zařízení bytu. Státní příspěvek při narození dítěte je pak doporučován 10 tisíc Kč v případě narození prvního dítěte a 15 tisíc Kč u dalšího dítěte, resp. dětí.
Tolik na úvod. Věřím, že budete společně s předkladateli uvažovat o řešení, které by v současné době zajistilo změnu demografického složení naší populace. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Bebarové-Rujbrové. Slovo bude patřit zpravodaji pro prvé čtení panu poslanci Josefu Smýkalovi.
Poslanec Josef Smýkal: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo, paní předsedající.
Domnívám se, že z úst paní předkladatelky, resp. týmu, který předkládá tento návrh, zazněla jasná záležitost a důvod předložení tohoto návrhu. Myslím si, že i důvodová zpráva o tom hovoří. Pokládám jen za potřebné jako zpravodaj uvést, že je zde stanovisko vlády 239/1, které poukazuje na některé záležitosti, které v té úvodní preambuli hovoří o tom, že by úprava značně rozšířila okruh mandatorních výdajů státního rozpočtu. Ve vládním stanovisku se hovoří, že za nepřijatelnou považuje vláda také skutečnost, že předložený návrh zákona není slučitelný s právem Evropského společenství. ***