(15.40 hodin)
(pokračuje Němcová)
Chtěla bych zareagovat na to, že jsme se dlouhodobě mnohokrát v Poslanecké sněmovně dotýkali případné změny ústavy, ne pouze v tom, jak bude zvolen zákonodárný sbor, ale cítili jsme, že ústava, tak jak je připravena, v mnoha ohledech nevyhovuje vývoji společnosti, nevyhovuje tomu, co se děje na politické scéně. Mnohokrát jsme se bavili o tom, kde jsou její zádrhele. Vzpomínám si přesně na období opoziční smlouvy, na pokusy o nějakou změnu volebního zákona, vzpomínám si na to, že Ústavní soud tehdy rozhodl, že jsme postupovali špatně, že chceme-li zasáhnout do volebního zákona, máme tak učinit změnou základního předpisu, tedy ústavy. Ale my jsme se neodhodlali k tomu, měnit ústavu. My o tom stále mluvíme. Mluvíme o tom ve chvíli, kdy se nám to hodí, protože máme pocit, že to veřejnost může na chvíli zaujmout, když se bavíme o tom, jestli budou přímé volby prezidenta, nebo nebude přímá volba prezidenta. Chvíli ten míček vypinkneme, chvilku si s ním pohrajeme, potom spadne pod stůl, jako by nebyl.
V případě, kdy se bavíme o volbách do Poslanecké sněmovny, tak dobře víme to, co tady řekl pan kolega Marek Benda, že silná vláda v České republice neexistuje více než deset let. Víme, že s tím vznikají problémy.Víme, že ta nestabilita je charakterizována velkými boji nejen uvnitř Poslanecké sněmovny, ale že štěpí společnost samotnou. Jestli nereagujeme na to, co vidíme kolem sebe, jestli nereagujeme na to, jak vypadá česká veřejnost po těch mnoha letech toho, že zde máme slabou vládu, která sice jakoby si vyjedná nějaký koaliční potenciál, ale de facto má svázané ruce i nohy zde v Poslanecké sněmovně, tak přispíváme k tomu, že česká veřejnost prostě nevěří tomu, že politická scéna hodlá a chce nalézt cestu, nějaké východisko z této neblahé situace.
A my tady slyšíme např. od pana kolegy Jičínského argument, že teď na to není pravá doba. Teď je chvíli před volbami, teď se ta diskuse vést nemůže, teď na ni není dost času. A já se tedy chci zeptat - kdy na ni bude dost času? Téměř každý rok, jestli znáte náš systém, téměř každý rok jsou nějaké volby. Když si uděláte přehled toho, kdy bude jeden prázdný rok, tak myslím, že nejbližší je v roce 2013, jestli se nemýlím. Do té doby vždycky každý rok budou nějaké volby. Do té doby si budeme vždycky říkat - teď je před volbami, teď by to nebylo taktické, teď máme nějakého koaličního partnera, toho nemůžeme pohněvat, protože se budeme bavit o změně zákona, která se ho může dotknout, a toho koaličního partnera máme právě proto, protože máme systém, který nás nutí vytvářet velmi vratké koalice, které jsou poznamenány šílenými kompromisy personálními a šílenými kompromisy programovými. A my děláme, že to nevidíme. My si teď říkáme, tak tu debatu teď nějak pěkně shrneme, teď nemá cenu, počkáme, až bude po volbách - a po volbách co nastane? Bude ta dobrá doba na to, abychom se bavili o tom, kudy vyvedeme Českou republiky z téhle pasti? Budeme mít sílu na to, měnit ústavu? Budeme si říkat o tom, jestli chceme zavést většinový volební systém? Byť respektuji to, že k němu může být řada výhrad, ale já jsem jeho zastáncem téměř zásadním a nepovažuji ho za žádný deficit demokracie, za žádný deficit možných názorů ve společnosti.
Chci tím říci, že jsou zde hlediska jednak časová, která jsou také rámována odkazy na období první republiky. Říkáme: Ale vždyť je zde tradice z první republiky. První republika neznala něco jako většinový volební systém. My přece navazujeme na tuto éru velké demokracie naší země. No ale, dámy a pánové, tato etapa první republiky trvala dvacet let, stejnou dobu, jako trvá naše usilování o budování svobodné a demokratické společnosti dnes. Jaká je tedy tradice první republiky? Je opravdu tak hluboká pro nás, že je nepřekročitelná, že nemáme přemýšlet o jiných modelech, že to je prostě něco, co je pro nás natolik závazné, že nemáme hledat cestu, kudy z tohoto patu ven?
Já se domnívám, že ta debata už se měla vést dávno. Jsme odpovědní občanům České republiky říct jasně a zřetelně, že pokud nedojde ke změně volebního systému, tak nastává pouze hra politických stran, které si potřebují v době, kdy před volbami budou slibovat všechno možné a budou si hrát na většinový volební systém, protože budou před volbami slibovat takový program, který mohou splnit pouze v případě, že budou mít většinový volební systém a ten jim dá stoprocentní mandát k tomu, aby svůj program splnily. Takže všechny politické strany hrají teď podivnou hru s našimi občany tím, že jim říkají, že jim splní modré z nebe, a přitom vědí, že po volbách budou muset velmi ukrojit z toho programu, který předem slibovali. Já si myslím, že by bylo daleko čestnější lidem říct, že pokud nezměníme ten systém, ta hra bude pokračovat, a jedinou slušnou hrou s nimi - a teď pardon, omlouvám se za slovo hrou - jediným slušným zacházením s občany naší republiky, jediným slušným partnerstvím politika a občana je říci jim jasně, že pokud nezměníme volební systém, pokud neumožníme, aby vznikaly transparentní politické subjekty, které budou moci vládnout, tedy ten, kdo zvítězí, bude také vládnout, bude mít maximální odpovědnost a bude moci skládat účty, aniž by se vymlouval na to, že mu jeden či druhý partner zabránil v plnění jeho programu, tak konzervujeme současný stav, který rozkládá jako rakovina českou veřejnost.
Proto já se velmi přimlouvám za to, aby debata na toto téma byla vedena i s vědomím, že jsme limitováni časem, i s vědomím, že vím dobře, že budou předčasné volby a že tato debata nemusí být do těch voleb ukončena. Ale násilné zabránění v podobě hlasování proti pokračování té diskuse považuji za velkou ambici těch stran, které to navrhují, hrát si svou netransparentní hru i po volbách, které přijdou. A cílem této hry je nejen to, co tady říkal pan kolega Marek Benda nebo ostatní, předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř, když zmiňoval onu zamýšlenou spolupráci levého spektra na politické scéně. Já se domnívám, že to jde ještě dál, že zamýšlenou ambicí sociální demokracie je přivést Jiřího Paroubka do pozice prezidenta České republiky na jaře roku 2013, a to může udělat pouze s hlasy komunistů a za ty jim musí něco nabídnout. A to něco jim může nabídnout teprve ve chvíli, kdy nezmění volební systém, kdy nebude ochotna podstoupit debatu, kterou tady já velmi silně obhajuji.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v lavicích ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni Němcové. Protože nemám, kdo byl mě nahradil, abych se přihlásil do rozpravy, budu řídit dál schůzi tím způsobem, že nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jičínský, poté s faktickou poznámkou paní poslankyně Konečná, pak s přednostním právem předseda klubu ČSSD Bohuslav Sobotka, pak řádně přihlášený Jiří Pospíšil. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, nejprve bych chtěl paní místopředsedkyni Sněmovny říci, že první věta, první ustanovení Listiny základních práv a svobod říká, že lidé jsou si rovni v právech a důstojnosti. V tomto směru i z hlediska rovnosti volebního práva nemohu říkat, že chci volebním právem někoho vyloučit, resp. že jestliže někdo se dostane do parlamentu na základě rovného volebního práva, že tam vlastně nemá co dělat. To jenom aby bylo jasno.
Kdybych mohl brát to, co paní místopředsedkyně řekla, jako opožděnou sebereflexi ODS, tak bych byl rád. Zamyslíte-li se nad tím, jak probíhaly určité diskuse v této Sněmovně v tomto období a ještě v minulém období o ústavě, tak já jsem několikrát kladl ODS otázku, zda se ještě hlásí k těm zásadám, podle kterých jsme připravili návrh komplexní změny ústavy v době opoziční smlouvy. Odpověď jsem nedostal nikdy žádnou. Kdybych věděl, že ODS se k nim hlásí, stalo se to předmětem jednání ústavní komise. Zástupci ODS na ústavní komisi neměli žádný zájem o změnách ústavy jednat. V minulém období, kdy předsedkyní komise byla Jitka Kupčová, možná že si to pamatujete, byly připraveny určité změny ústavy. Nebyly přijaty právě proto, že je odmítla ODS. Týkalo se to např. zpřesnění kompetencí NKÚ. A kdybychom se vrátili k zásadám, podle kterých byla koncipovaná změna ústavy v rámci opoziční smlouvy, vyhnuli jsme se celé řadě problémů se sestavováním vlády -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul čas pro faktickou poznámku. Nezlobte se, nemohu vám...
Poslanec Zdeněk Jičínský: Končím. Sestavováním vlády po volbách 2006 a bylo vystaráno. ***