(15.20 hodin)
(pokračuje Grospič)

Je realitou České republiky, že velikost volebních krajů je rozdílná. Jsou rozdílné kraje jako takové, jsou nesouměřitelné z hlediska počtu obyvatel i počtu své rozlohy. Pro volební systém je rozhodující počet obyvatel a ten je velice rozdílný. Jsou kraje, kde se počet obyvatel pohybuje řádově nad jeden milion a počet voličů nad 900 tisíc. Jsou kraje, kde se počet obyvatel pohybuje od 300 do 400 tisíc a adekvátně tomu je i snížený počet lidí, kteří mají volební právo, tedy jsou starší věku 18 let.

Je pravda, že vládní návrh, který zde máme před sebou, říká a klade si tedy za cíl, že základem bude upravit způsob přidělování mandátů pro politické strany a politická hnutí do Poslanecké sněmovny, a týká se změny konstrukce volebních krajů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty. Je to věc zcela určitě diskutabilní, má svou legitimitu, ale nelze souhlasit s obecným odůvodněním vlády, které je postaveno na konstatování, že současný volební systém nevytváří dobré podmínky pro vznik stabilních akceschopných vlád a relativně stejnoměrně posiluje obě vzájemně si konkurující silné strany, jimž poskytuje nadproporcionální zisk mandátů na úkor malých stran s vysokým koaličním potenciálem. Vláda tvrdí, že se tím zužuje prostor vítěze voleb na dvě možnosti. Za prvé koaliční činnou spolupráci s hlavním poraženým protivníkem, nebo za druhé na velmi křehkou koalici s proporcionálně zastoupenými malými volebními stranami.

Chci tady říci, že z pohledu Komunistické strany Čech a Moravy neřeší nic ani návrh KDU-ČSL, který se ubírá snahou snížení počtu mandátů například o jeden na lichý počet, který by měl zajistit jakous takous převahu pro vítěze voleb. Protože praxe Poslanecké sněmovny s přestupováním v rámci volebního období z jednoho klubu do druhého, s vystupováním z politických stran samozřejmě nezakládá stabilitu ani v případě lichého počtu členů zákonodárného sboru, tedy Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych říci, že v tomto systému volební systémy evropských zemí znají třeba i onen bonus pro vítěze voleb, který tento vládní návrh zákona přináší. Je však otázkou, zda zavedení bonusu pro vítěze voleb ve druhém skrutiniu v podobě, kterou navrhuje vláda, nejde nad rámec zásady poměrného volebního systému stanoveného ústavou. Komunistická strana Čech a Moravy se domnívá, že ano. Bonus se může řádově pohybovat i nad deseti mandáty pro vítěznou politickou stranu a hnutí či koalici, a tím ji nepoměrně zvýhodňuje oproti skutečné vůli voličů. Je tedy zřejmé, že návrh není veden až tak pragmatickou snahou o rovnováhu a rovnoměrné rozdělení volebních hlasů, ale že má politicky účelově posílit postavení vítězné volební strany a pomoci vytvářet faktický systém střídání dvou silných politických subjektů doplněný případně o jeden až dva menší politické subjekty. V tomto smyslu se domnívám, že jde nad rámec toho, co říká ústava o poměrném zastoupení.

Existují různé volební systémy a přepočty. Byl zde zmíněn D´Hondtův systém. Celkem se jich v zemích Evropské unie profiluje dvanáct v různých podobách a kvótách.

Lze zcela určitě vést diskusi o úpravách volebního systému v České republice. Lze zcela určitě diskutovat o rovnoměrném přidělování mandátů, o změně velikosti volebních krajů z hlediska počtu obyvatel, ale zcela určitě je na to potřeba vytvořit větší časové období. Zcela určitě nelze jít nad rámec poměrného zastoupení, které stanoví ústava jako základ volebního systému v České republice pro volby do Poslanecké sněmovny, a zcela určitě nelze souhlasit ani s výrazným zviditelněním a preferencí volebního vítěze přidělením bonusů. Je to zásah do současného pojetí ústavy a volebního práva v České republice.

Navrhuji tedy zamítnutí předložené vládní novely. V případě, že neprojde, vrácení předkladateli k dopracování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Slova se ujme pan poslanec Marek Benda. Připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, musím říct, že jsem překvapen z těch filipik, které tady doposud poslouchám, které jako by vůbec nežily v této zemi, které zapomínají na to, že přece problém této země je ve skutečnosti ten, že poslední většinová vláda tady byla po roce 1992. Od roku 1996 ani jednou nedošlo k situaci, že jsme měli skutečnou vládu s většinovou podporou ve Sněmovně, a to je přece základní problém, ve kterém dneska Česká republika žije, že tady všechny vlády jsou slabé. A já nevěřím tomu, že po příštích volbách tady bude nějaká vláda silnější.

Vládní návrh zákona se snaží tento problém v rámci možností, které mu skýtá ústava, vyřešit. Snaží se nějakým způsobem v Evropě obvyklým přidělit bonus vítězi tak, aby pokud voliči vybírají, aby také ten, koho vyberou, mohl vládnout. Rád poslouchám kázání o tom, jak je třeba mít velmi poměrné systémy. Jenom všechny volební teorie říkají, že poměrné systémy jsou potřeba zejména v dramaticky rozdělených společnostech, ať už nábožensky, jazykově, národnostně nebo jinak. V tomto směru Česká republika je mimořádně homogenní společností. Tady jestli je něco zapotřebí, tak je zapotřebí skutečně, aby vítěz voleb měl a mohl mít nějakou zodpovědnost.

Já jsem překvapen, že sociální demokracie vystupuje s návrhy na to, aby tento návrh byl zamítnut. Jsem překvapen, že od prvního okamžiku se odmítla podílet na jakýchkoliv úvahách o tom, že by se měl změnit volební systém v České republice. Víte dobře, že ODS opakovaně říká, že bychom chtěli většinový volební systém, že ho pokládáme pro Českou republiku za výhodnější a vhodnější, ale toto je nezbytná míra kompromisu, kterou jsme schopni nabídnout, aby vítěz voleb mohl vládnout.

Já mám pocit, že sociální demokracie už opustila sny, respektive sny svého předsedy o 35 až 40 procentech. Dobře tuší, že příští volby prohraje, a jenom věří tomu, že komunistické hlasy by jí mohly dodat většinu v této Sněmovně po příštích volbách. Já tomu nevěřím. Já doufám, že tomu tak nebude, ale myslím, že jsme měli vést diskusi o změnách volebního systému seriózně a ne se jenom řídit průzkumy veřejného mínění a věřit, že mi komunistické hlasy pomohou. Je opravdu nezbytně nutné v této zemi, aby vítěz voleb měl zodpovědnost a mohl do budoucna vládnout.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Marku Bendovi. Požádám o strpení, protože mám dvě faktické poznámky, a to pana poslance Křečka a pana poslance Škromacha. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo k technické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Rád bych vaším prostřednictvím sdělil panu kolegovi Bendovi, že problém této společnosti není v tom, že parlament je rozdělen sto na sto, ale že společnost je rozdělena sto na sto. Jestliže volby skončí sto na sto, volby do Evropského parlamentu 11:11 a Ústavní soud rozhoduje 7:8, tak žádné manipulace s volebním řádem toto neodstraní.

A pokud jde o stabilitu vlády, rád bych vám sdělil, že ani jedna vláda za prvé republiky neskončila své období řádným průběhem ve svém řádném termínu. Všechny vlády za prvé republiky skončily předčasně. Nikomu to nevadilo a nikdo si nestěžoval na nestabilní vládnutí. Stabilita je v něčem jiném - je ve stavu společnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další faktická poznámka je pana poslance Škromacha, poté pana poslance Jičínského. Poté s přednostním právem před panem kolegou Pospíšilem paní místopředsedkyně Němcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já myslím, že pan poslanec Benda tady předvedl demagogii. O tom, kdo uspěje ve volbách, nebo ne, rozhodnou občané této země. Dnešní průzkumy, je to zajímavé, ukazují, že sociální demokracie opět vede o 7 %. Je zajímavé, že to je - nakonec je to agentura, která dělá většinou průzkumy ve prospěch ODS, ale to není podstatné. Já myslím, že co je podstatné, je obracení pojmů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP