(14.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Zahajuji podrobnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Připomínám, že podle § 90 odst. 6 jednacího řádu v podrobné rozpravě ve zkrácené lhůtě jednání nelze podat pozměňující nebo jiné návrhy, lze pouze navrhnout opravu data účinnosti návrhu zákona a jeho legislativně technických gramatických písemných nebo tiskových chyb. Má někdo zájem se takto vyjádřit v podrobné rozpravě? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.
Ptám se, jestli má zájem o závěrečné slovo pan ministr. (Nemá.) Pan zpravodaj? (Také nemá.)
Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 834."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 160 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 160 - přítomno 105, pro 101, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod 136.
Druhým bodem našeho odpoledního jednání je bod č. 72 našeho původního programu. Jde o
72.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích
z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu
a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších
organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 752/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták. Ještě než se ujme slova, požádám pana poslance Milana Bičíka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení.
Pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Martin Barták: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dne 9. února 2009 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Návrh novely z velké části reflektuje nejen vývoj v právním řádu od doby nabytí účinnosti zákona o vojácích z povolání, ale i interpretační problémy, které vznikaly v posledních letech při aplikaci zákona.
Předkládaná novela zákona o vojácích obsahuje zejména právní úpravu následujících institutů.
Za prvé - povolání do služebního poměru a jeho zánik. Návrh zákona stanovuje pro přijímání do služebního poměru i při možnosti ukončení služebního poměru nové omezující podmínky. Účel je v obou případech - jedná se o dva případy - stejný, a to zaručit nestranný výkon služby. Omezující podmínka pro povolání do služebního poměru je v souladu s článkem 26 Listiny základních práv a svobod, podle něhož zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností a je obdobou omezení, jako například u členství v politických stranách nebo politických hnutích. Podpora a sympatie s hnutími, která směřují k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásají zejména národnostní či rasovou zášť je v rozporu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, porušením přísahy a může být předmětem trestního stíhání. U vojáka z povolání je tato činnost považována za úmyslné, zvlášť závažné porušení služebních povinností. Jako určitá prevence před výskytem tohoto negativního jevu v resortu Ministerstva obrany poslouží právní úprava, která by takovou činnost explicitně stanovila jako překážku pro povolání do služebního poměru. Skutečnost, že uchazeč nepodporuje a nesympatizuje s hnutími, která směřují k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásají zejména národnostní či rasovou zášť, prokáže čestným prohlášením.
Základním motivem pro tuto novou úpravu byly případy, které se v současné době u vojáků z povolání projevovaly formou aktivní podpory s hnutími, která směřují k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásají zejména národnostní či rasovou zášť a spadají do oblasti extremismu. Tento společensky negativní jev se tedy bohužel objevuje i v ozbrojených silách České republiky a Ministerstvo obrany se snaží i touto cestou o zakotvení možných institutů boje s ním.
Za další je to stanovení nových hodnostních sborů a hodností. Od ukončení povinnosti výkonu základní služby se nepodařilo do zákona o vojácích z povolání začlenit hodnostní sbor poddůstojníků. Nově se navrhuje do zákona zakotvit hodnostní sbor mužstvo s hodnostmi vojín a svobodník, hodnostní sbor poddůstojníci s hodnostmi desátník, četař a rotný a navrhuje se zrušit vojenskou hodnost štábní rotmistr, podpraporčík a podporučík.
Dále jsou to zvláštnosti průběhu služby v zahraničí, při nepřetržitém vojenském nasazení na území České republiky a úprava intenzivního a nepřetržitého vojenského výcviku. Zde se zavádí a definuje pojem kontingent. Tato úprava vychází z potřeby upravit specifika služby v podmínkách, které nastávají v průběhu služby vojáků v zahraničí.
Dále jsou to protikorupční opatření. Na základě usnesení vlády ze dne 19. února 1999 je navrhováno do zákona doplnit tzv. protikorupční opatření.
Dále se jedná o mimořádnou rehabilitaci. Současná právní úprava preventivní rehabilitace je směrována k vojákům, kteří již slouží alespoň 10 let nebo dosáhli zákonem stanoveného věku. Rovněž se posuzuje eventualita služby v závislosti na služebním zařazení. Nově navrhovaný institut bude umožňovat rehabilitaci rovněž vojákům, kteří shora uvedené podmínky sice nesplňují, ale konali službu v zahraničních operacích po dobu nejméně 90 dnů v celku.
Dále je to řízení ve věcech služebního poměru. Po přijetí nového správního řádu a v porovnání se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je současná právní úprava v zákoně o vojácích z povolání nedostatečná a přináší značné problémy v aplikační praxi. V navrhované úpravě se nově uplatňuje princip subsidiarity správního řádu, s akcentem na vlastní úpravu odchylných institutů v řízení o služebním poměru vojáků. Též je přesně upraveno, na které úkony se použije formalizované řízení podle této nově navrhované části.
A nakonec, za sedmé, je to zvýšení částek jednorázového mimořádného odškodnění pozůstalých. Účelem je ohodnocení zvláštních rizik při výkonu služby, a to především úmrtí při zahraničních misích. Navrhuje se proto jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých u této kategorie osob a jeho přiměřené zvýšení. ***