(12.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Já tedy deklaruji naši připravenost o této věci jednat, ale současně jako opoziční strana, která nemá nic společného s návrhem rozpočtu na letošní rok, se necítíme vázáni ve věci podpory zákona o emisi dluhopisového programu. Současně konstatuji, že v této věci v zájmu republiky a v zájmu naší země podpoříme pozměňující návrh pana poslance Kalouska na změnu tohoto limitu, neboť je to jednodušší opatření v tuto chvíli než změna zákona o státním rozpočtu. Přesto bych za poctivější vůči občanům pokládal, kdyby vláda, nyní tedy už nová vláda, přišla s revizí zákona o státním rozpočtu v roce 2009 a přiznala barvu, řekla, jaká je realita, případně navrhla i legislativní úpravy tohoto rozpočtu. Ale nemyslím si, že by to mělo probíhat pod časovým tlakem, v tísni, za situace, kdy nebude úplně zřetelné, zdali nebudeme mít v budoucnu problém s financováním výdajové strany této stávající podoby zákona o státním rozpočtu.
Cítil jsem potřebu v této situaci vystoupit, neboť se domnívám, že může být velmi nepřehledná situace při hlasování o tomto návrhu zákona. Myslím si, že jako odpovědní politici bychom takovouto nepřehlednou situaci v téměř jednom z posledních jednacích dnů této schůze Poslanecké sněmovny neměli v žádném případě připustit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Sobotka. Vystoupí pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte, abych vysvětlil, odpověděl a zareagoval. Je obrovské demagogické klišé, které se opakuje tu a tam, že vláda Mirka Topolánka až do konce roku 2008 při projednávání státního rozpočtu přesvědčovala Poslaneckou sněmovnu, že růst a příjmy z něj plynoucí bude v roce 2009 plus 4,8. Myslím si, že je - nebo ne myslím si. Bezpochyby je ze stena projednávání při prvním, druhém i třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu dokladovatelné, že jsem z tohoto místa ještě jako ministr financí říkal, že toto číslo už je nereálné, proto příjmy budou nižší, proto deficit bude vyšší. Současně jsem také říkal, že vzhledem k tomu, že jsme v nějaké fázi hlubokého hospodářského poklesu, jehož konce dnes nejsme schopni dohlédnout, nepokládám za vhodné, abychom salámovou metodou krok po kroku měnili makroekonomické indikátory, protože bychom mimořádně obtížnou situaci museli řešit pětkrát po sobě a pětkrát schvalovat různá čísla.
Já velmi prosím každého, koho to zajímá, ať si vezme nejen predikce Ministerstva financí, ale ať si vezme predikce České národní banky, Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu i renomovaných mezinárodních ratingových agentur od léta minulého roku do jara letošního roku, aby viděl ten dynamický postup, dynamický pokles. Kdybychom měli vyhovět názoru pana poslance Sobotky, pak jsme minimálně pětkrát museli měnit závazné parametry zákona a minimálně pětkrát jsme museli měnit zákon podle aktuálních makroekonomických indikátorů. Já jsem tady stál a vysvětloval jsem, proč nechci vyhovět legitimnímu požadavku pana poslance Sobotky, který zazněl při projednávání státního rozpočtu - abych nebyl nespravedlivý, byli dva: Sobotka a Tlustý, kteří říkali: Pane ministře, přepracujte si to na aktuální makroekonomické indikátory. A v tu chvíli ten požadavek byl legitimní. Já jsem jenom říkal: Pochopte prosím, že ty dnes aktuální makroekonomické indikátory nemusí být aktuální za tři měsíce, že nemá smysl - za tři týdny, pane poslanče Jandáku, prostřednictvím pana předsedajícího Kasala, ano, často se to měnilo i během týdnů, ne jenom během měsíců - že prostě nemá smysl dělat to salámovou metodou. Udělejme to jednou a pořádně.
Kdybych tenkrát vyhověl tomu svým způsobem legitimnímu požadavku pana předsedy Sobotky - který mě neposlouchá, a mně to snad ani nevadí - abych to přepracoval na aktuální makroekonomické indikátory, tak jsem to přepracoval, ano, nikoliv ne na růst 4,8, ale na růst 3,0 podle Ministerstva financí, nebo na růst 2,7 podle predikce České národní banky. A i v tomto případě - a to zdůrazňuji - i v tomto případě bychom dnes byli v úplně stejné situaci. Kdybych tenkrát vyhověl těmto opozičním požadavkům, byli bychom dnes v úplně stejné situaci, kdy bychom hledali způsob, jak technicky co nejsnáze profinancovat letošní deficit, aniž bychom se dostali do rizika cash flow, kdy najednou i mandatorní výdaje nebudeme moci vyplácet.
To, co říká pan poslanec Sobotka, je mimořádně nepoctivé v tom, že on ví - nebo alespoň doufám, že ví - že i kdybych tenkrát udělal to, co opozice požadovala, a přepracoval to na ta poslední aktuálně známá čísla, byli bychom ve stejné situaci, protože by to nebylo plus 3 nebo plus 2,7, což byl tenkrát ten aktuálně makroekonomický indikátor, ale dnes počítáme minus 2,3, což netušil nikdo. A nikomu se o tom nezdálo ani v těch nejsmělejších snech. Ano, já přiznávám, že z tohoto hlediska nikdo z nás netušil, že budeme muset řešit situaci minus 2,3.
Netušil to ani pan poslanec Sobotka, když po mně chtěl, ať to přepracuji na plus 3, ale mate vás, když vám říká, že kdybychom tenkrát to skutečně předělali, že bychom dnes na tom byli jinak. Nebyli. Byli bychom na tom stejně. A pravdu má pan poslanec Sobotka v tom, že i dnes máme dvě stejné možnosti. Možnost číslo jedna je novela zákona o státním rozpočtu. To znamená novela závazných parametrů, příjmy, výdaje, saldo, vztahy na místní rozpočty. Já jsem se tomu vždy bránil. A upřímně řečeno, bránit se tomu budu. Nedoporučuji to. Prosím vás, nedělejme to v této situaci, kdy si nejsme vědomi, kdo je koalice, kdo je opozice, kdy žijeme v prostředí mírného - mírného je eufemismus, ale dobrá - předvolebního populismu.
Dáme-li sem novelu zákona o státním rozpočtu, nedopadne to zreálněním rozpočtu. Dopadne to daleko většími výdaji. A my teď nebojujeme o nic jiného, než že se sice smiřujeme s vyšším deficitem díky nižším příjmům, ale za žádnou cenu nechceme připustit větší výdaje, protože nechceme připustit větší makroekonomickou rovnováhu České republiky. Tolik odpověď na první výtku.
Pane předsedo, jistě máte pravdu. A já přiznávám - ale to jsem prosím přiznal, když byl rozpočet projednáván - že příjmy jsou postaveny na nereálných indikátorech. Nicméně současně si vás dovoluji upozornit, že kdyby bylo vyslechnuto vaše doporučení a bylo to postaveno na reálné indikátory v době projednávání, byli bychom na tom úplně stejně, protože i tehdy reálné indikátory jsou dnes bohužel zcela nereálné.
Druhá výtka o projednávání se mě dotkla. Jistěže Poslanecká sněmovna je trochu divadlo, jistěže v Poslanecké sněmovně každý hájíme nějakou pozici. Ale jestli jsem někde věnoval mimořádnou pozornost projednávání této novely, tak v tomto případě. V tomto případě, vědom si mimořádných rizik, která mohou nastat na podzim v České republice, dostavil jsem se s kloboukem žmoulajícím se v ruce za předsedou vaší strany Jiřím Paroubkem. Vysvětlil jsem situaci a řekl jsem: Nedělám to pro sebe, já odcházím, ale Česká republika by mohla být na podzim tohoto roku v mimořádně těžké situaci. A pan předseda Paroubek mi na to odpověděl: Chápu, my vám to trochu omlátíme o hubu, abyste si nemyslel, ale pak vám to nějak schválíme. Od něj jsem pak šel za vámi a s vámi jsem to důsledně projednal. A vy jste říkal: No, ale to ti dáme sežrat.
Jistě, chápu. (Emotivně:) Dejte mi to sežrat! Dejte mi to sežrat ještě třikrát, ale neobviňujte mě z toho, že jsem to s vámi neprojednával, protože jsem to s vámi projednával. A především to schvalte, abyste nepoškozovali svoji zemi! (Déle trvající potlesk z koaličních lavic.) ***