(12.20 hodin)
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já bych skutečně chtěl připoutat pozornost všech členů Poslanecké sněmovny k této věci, neboť se jedná o poměrně závažné rozhodnutí a určitě to potvrdí také pan ministr Janota.
Za malou chvíli budeme rozhodovat o dvou důležitých věcech. Tou první je otázka financování schodku státního rozpočtu v letošním roce. Je zvykem v Poslanecké sněmovně, že pro takovéto návrhy hlasují většinou poslanci vládní koalice, kteří tak současně řeší otázku financování deficitu schváleného zákona o státním rozpočtu. Tady očekávám, že strany, které hlasovaly pro návrh zákona o státním rozpočtu na letošní rok, podpoří také návrh zákona o státním dluhopisovém programu. Chtěl bych konstatovat za klub sociální demokracie, že s námi nikdo nejednal o tom, zdali bychom tento návrh zákona podpořili, a my se zachováme standardně, tak jak se zachovaly opoziční strany v minulých volebních obdobích a tak jak se zachovala ODS v minulých volebních obdobích, čili my se zdržíme hlasování v této věci, protože jsme nebyli součástí většiny, která schválila návrh zákona o státním rozpočtu na letošní rok, a necítíme se odpovědni za deficit státního rozpočtu v roce 2009.
Druhá věc, kterou bych chtěl zmínit, je ovšem mnohem důležitější. V rámci druhého čtení tohoto návrhu zákona o státním rozpočtu navrhl pan poslanec Kalousek, tehdy ještě ministr financí České republiky, pozměňující návrh, který se týká § 34 zákona o rozpočtových pravidlech řízení likvidity státní pokladny. Já bych si dovolil ocitovat z tohoto ustanovení zákona, tak abychom si všichni uvědomili, v jaké se nyní nacházíme rozpočtové situaci.
Paragraf 34 Řízení likvidity státní pokladny, odst. 1: Ministerstvo (rozumějme financí) provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 6 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropských společenství vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním produktu a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.
Toto ustanovení slouží pro financování státního rozpočtu v situaci, kdy je nesoulad mezi naplánovanými příjmy státního rozpočtu a naplánovanými výdaji státního rozpočtu.
Bývalý ministr financí navrhl, aby se šestiprocentní limit, který je stanoven v rozpočtových pravidlech, zvýšil až na 15 %. Já se ptám, jaké jsou důvody pro to, aby se tento limit zvýšil. Existuje jednoduchá odpověď. Rozpočtová politika Topolánkovy vlády dostala tento návrh zákona o státním rozpočtu do výdajové pasti. Tím, že vláda postavila návrh rozpočtu na nerealistickém odhadu vývoje české ekonomiky v letošním roce, postavila ho současně na nerealistickém odhadu příjmů státního rozpočtu v letošním roce.
Vláda, ačkoli sociální demokracie opakovaně vyzývala vládu, aby vláda přišla do Poslanecké sněmovny s návrhem změny zákona o státním rozpočtu, tak vláda s tímto návrhem nepřišla. V tuto chvíli ještě stále hospodaříme podle zákona o státním rozpočtu, který byl schválen v loňském roce. Problém je ten, že česká ekonomika letos neporoste o 4,8 % , jak se domnívala vláda ještě v polovině loňského roku, kdy připravovala návrh zákona o státním rozpočtu, ale česká ekonomika v letošním roce pravděpodobně poklesne o více než 2 procentní body. Nastává tedy zásadní nesoulad mezi realizovanými příjmy státního rozpočtu a plánovanými výdaji státního rozpočtu, tak jak byly schváleny v zákonu o státním rozpočtu.
Bývalý ministr financí Kalousek místo toho, aby přiznal v Poslanecké sněmovně selhání této rozpočtové politiky a této rozpočtové strategie, tak v tuto chvíli přichází s velmi nenápadným pozměňujícím návrhem, kde chce problém řešit tak, že zvýší limit pro financování nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu z platných 6 % na 15 %.
Chtěl bych upozornit, že v minulých letech se žádná vláda do této situace nedostala. Možná namítnete, že žádná vláda nemusela čelit v uplynulých deseti letech takto fatálnímu poklesu výkonu české ekonomiky. Naprosto souhlasím. Ale žádná vláda se také nedopustila tak chybného odhadu vývoje ekonomiky, kterého se dopustila Topolánkova vláda v loňském roce. Ten nesoulad mezi očekávaným růstem ekonomiky a pravděpodobným vývojem v letošním roce činí 7 procentních bodů. To je myslím poměrně velká chyba a velká odchylka. Já si vzpomínám, že v minulých letech vždy Ministerstvo financí zastávalo konzervativní přístup k odhadům vývoje české ekonomiky. V letošním roce poprvé uplatnilo přístup, který lze označit jako příliš optimistický. Myslím si, že to byla chyba. Tato změna strategie, kdy Ministerstvo financí přešlo z pesimismu ve věci odhadu vývoje ekonomiky k optimismu, znamenala, že se nyní státní rozpočet dostává do této velmi složité situace.
Já se domnívám, že to řešení, které bylo navrženo panem poslancem Kalouskem, je legislativně možné. Stejně tak je legislativně možná i změna zákona o státním rozpočtu, která by zvýšila zákonem povolený schodek státního rozpočtu. Máme tedy dvě možnosti řešení a měli bychom se rozhodnout mezi těmito dvěma variantami. Ale pro to, abychom se mezi nimi mohli rozhodnout, by stálo za to, aby představitelé minulé vlády přiznali, že v tomto ohledu jejich rozpočtová politika nebyla prozíravá. Tím, že vláda odmítala upřesnit výhled ekonomiky a promítnout ho do podoby zákona o státním rozpočtu na letošní rok, tak současně velmi napínala toto kritérium, které je v zákoně o rozpočtových pravidlech ve výši 6 %. Až nyní se dostává do situace, kdy bývalý ministr financí navrhuje změnu tohoto parametru zákona.
Já chci říci, že sociální demokracie se nikdy neřídila heslem čím hůře, tím lépe. Já jsem připraven hlasovat pro tuto legislativní změnu, pro úpravu rozpočtových pravidel v této věci. Na druhou stranu bych rád, kdyby představitelé minulé vládní koalice jasně řekli, že v této oblasti nedomysleli dostatečně svoji rozpočtovou strategii a neodhadli rozumným způsobem vývoj veřejných rozpočtů ve světle jejich rigidního trvání na podobě státního rozpočtu, tak jak byl schválen na konci loňského roku. Prostě rozpočtová politika Topolánkovy vlády se dostala do slepé uličky, teď stojíme před zdí v této slepé uličce a musíme řešit situaci změnou zákona o rozpočtových pravidlech v průběhu rozpočtového roku.
Tohle není úplná legrace. Tohle není jako triky s rezervními fondy, které v loňském roce vláda také realizovala změnou téhož zákona o rozpočtových pravidlech. To jsou věci, o kterých tady můžeme vtipkovat na půdě Poslanecké sněmovny, to nemělo reálný dopad na hospodaření státu. Tady už se bavíme o problémech, které by nastaly v případě, že by tento návrh zákona nebyl přijat a že by toto ustanovení přijato nebylo. Ty problémy tady skutečně mohou existovat.
Já bych proto rád na závěr svého vystoupení vyzval bývalé strany vládní koalice, aby přijaly odpovědnost za tuto situaci, a za druhé, aby deklarovaly, zdali mají dostatek hlasů pro schválení tohoto návrhu zákona. Jestli ten dostatek hlasů mají, pak si myslím, že je vše v pořádku. Pokud dostatek hlasů nemají, pak by bylo neodpovědné, kdyby připustily hlasování v této situaci, a chtěl bych vyzvat strany bývalé vládní koalice, aby zahájily jednání s opozičními stranami o tom, jak tuto situaci ve financování státního rozpočtu v letošním roce řešit. To si myslím, že by byl odpovídající přístup při této záležitosti. ***