(12.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslance Jiří Dolejš, potom pan ministr Janota, potom pan poslanec Sobotka.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Zdá se, že se tady rozhoří souboj bývalé vlády, nevím, jestli mám říci bývalé, nebo současné opozice. Já si myslím, že problém je někde jinde. Návrh státního rozpočtu je výrazné politikum, které projednává a schvaluje Sněmovna. V situaci, kdy to jde špatně, tak by vláda, odpovědná vláda, měla změnit způsob jednání s opozicí. To se prostě v loňském roce nestalo. Já teď nechci rozebírat, jestli jste věděli, nebo pouze nechtěli, protože když jste si dali obecný rozpočtový rámec a nechali to na exekutivě, vlastně vaši náměstkové a úředníci měli volné ruce. Kdybyste se tehdy s opozicí bavili nejenom o parametrech makroekonomických, nejenom o výši deficitu, ale také o struktuře státního rozpočtu, tak vám teď opozice nebude připomínat, že máte politickou odpovědnost a že ta politická odpovědnost nekončí tím, že jste si to chvíli užívali, ale že teď musíte schválit dluhopisový rámec. Protože ten dluhopisový rámec na to přímo navazuje a samozřejmě jsou s tím spojeny i debaty o tom, jak bude také využit. Protože se mění situace na trhu cenných papírů, makroekonomické parametry se zhoršují dál a možná že ten deficit bude ještě horší. A stále se s nikým nebavíte. Tak si to uvědomte, a buď budeme tady hrát na slepou bábu - vy máte možná někde nějakou většinu - anebo se začněte bavit, ale v tom případě se na sebe nemračme a zaveďme jiné metody komunikace. Toť vše. (Potlesk z řad opozice.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu Dolejšovi. Nyní pan ministr Eduard Janota.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Dámy a pánové, já nebudu opakovat to, co tady bylo řečeno mými předchůdci, ministry, předřečníky. Nicméně když vezmu do úvahy, že tento zákon, tato novela v podstatě má tři části a s tou první částí je souhlas, to znamená profinancovat 23,2 miliardy Kč, tak jak bylo schváleno a navrženo pro profinancování deficitu 38 miliard, je to v pořádku.
Pakliže hovoříme o § 24, tak bych chtěl upřesnit i slova Mirka Kalouska. Nehrozí problém na podzim. On hrozí hned. Jestliže se tento paragraf nezmění, jestliže nezměníme číslovku 6 na 15, tak já vám garantuji, že do jednoho měsíce Ministerstvo financí zavírá účty a přestává fungovat. Protože náš limit je zhruba 92 miliard. To znamená dnešní deficit, který je kolem 70 miliard, jakmile začne atakovat hranici 92, tak Ministerstvo financí přestane vyplácet důchody, přestane vyplácet platy, jakkoli financovat veškeré výdaje, které souvisejí se státním rozpočtem, vždy až do té doby, než tam nateče nějaká koruna, která umožní nějaký výdaj. Nesplníme své závazky vůči investorům, držitelům dluhopisů, hrozí tady default, ten dopad může být fatální. Já myslím, že i pan ministr Sobotka si toho je vědom. Nechci se plést do toho, jak tady bylo diskutováno, zda politici hovořili spolu, nehovořili apod. Jen upozorňuji na tuto fatální skutečnost: ne na podzim, už teď.
Co se týká té třetí části, tady je naše iniciativa trochu navíc, protože my v podstatě máme na jedné straně příjmové účty rozpočtu, na druhé straně výdajové účty rozpočtu. To saldo, které vzniká, musíme logicky profinancovat. Na to právě potřebujeme dluhopisy. My máme přesně vymezené účty, které můžeme brát do té pozice porovnávání příjmových a výdajových účtů, a chceme tuto naši pozici rozšířit o účet, který se týká záloh prostředků z evropských fondů, protože to je rozumné, protože to využívají jiné země Evropské unie. Konkrétně mám na mysli Rakousko, Francii, Estonsko, Slováci se připravují. Čili touto operací, pokud schválíte tento třetí krok uvedeného návrhu, ušetříte na financování dluhové služby v letošním roce stamiliony korun. Myslím si, že to je rozumné.
Závěrem bych vás chtěl opravdu poprosit: Vezměte rozum do hrsti, byť tady mohou být určité nevraživosti, které vyplývají ze samotného procesu projednávání a schvalování rozpočtu. Ale jakmile toto neprojde, tak vám garantuji, že Ministerstvo financí přestává při deficitu 92 miliard, se všemi důsledky zahraničními, se všemi důsledky vnitropolitickými a domácími, fungovat. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji pane ministře. Nyní vystoupí pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já děkuji za ta slova, která tady zazněla jak od pana poslance Kalouska, tak od pana ministra Janoty. Já myslím, že ta slova z hlediska analýzy současné rozpočtové situace státu byla zcela přesná, a právě na tuto současnou rozpočtovou situaci státu jsem měl v úmyslu poukázat. Tady byl velký spor na podzim loňského roku v této Poslanecké sněmovně. My jsme tady strávili hodiny a hodiny vzájemné debaty o tom, zdali je lepší koncepce držet návrh rozpočtu, tak jak byl připraven v polovině roku 2008, byť na nerealistickém odhadu vývoje ekonomiky, držet ho za každou cenu a neměnit, tvářit se, že máme schodek 38 miliard Kč, před krajskými a senátními volbami, a držet tento návrh rozpočtu. To byla koncepce Topolánkovy vlády. A pak tady byla jiná koncepce, koncepce sociální demokracie, kterou koneckonců také podporovali i jiní opoziční poslanci - přepracovat návrh rozpočtu.
V roce 1998, když přišla nová vláda Miloše Zemana, tak tato vláda také dostala od Poslanecké sněmovny úkol, aby rozpočet přepracovala. Tehdy se rozpočet přepracoval. Vy si možná vzpomínáte na to hlasování loni tady v Poslanecké sněmovně, kde dokonce v jednom hlasování návrh rozpočtu v prvním čtení neprošel. Pak tady byla velká procedurální debata a druhý den se o téže věci hlasovalo znovu. Já jsem to tehdy kritizoval, protože jsem se domníval, že podle zákona o jednacím řádu už samo to, že rozpočet jeden den neprošel, znamená, že by vláda měla rozpočet přepracovat. Kdyby tehdy vláda vyslyšela doporučení sociální demokracie, rozpočet přepracovala, tak by dneska byla v lepší situaci.
Není pravda, co říkal pan poslanec Kalousek, že není rozdíl mezi odhadem růstu ekonomiky 4,8 a 3. To je velký rozdíl. To je velký rozdíl na příjmové straně. Kdyby vláda tyto příjmy škrtla na podzim 2008, tak dneska by ten deficit byl menší. Jenomže problém byl v tom, že by vláda současně musela škrtnout také výdaje. A to se samozřejmě před krajskými a senátními volbami vládě nehodilo. Takže vláda zvolila jednu strategii. My jsme jako opozice obhajovali jinou strategii a dnes čas ukázal, kdo měl pravdu. Čas to ukázal!
Máte pravdu, pane poslanče Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, že na podzim, když jsme tady vedli tu debatu, nikdo z nás nevěděl, jak hluboký bude pokles české ekonomiky. Vláda byla optimističtější, my jsme jako opozice byli o něco pesimističtější, ale nikdo z nás v té době tady nemluvil o tom, že ekonomika poklesne o více než 2 procentní body. Tak to prostě je. Ale kdyby vláda zreálnila podobu zákona o státním rozpočtu na letošní rok, tak jsme tady teď nemuseli schvalovat tuto legislativní změnu. Prostě byli bychom v lepší situaci. Rozdíl mezi schválenými výdaji a příjmy, které se nedostavily, by byl menší, než je v dnešní situaci, kdy ještě tady pořád máme papírový rozpočet z loňského roku, který je zákonem, který říká: Ano, česká ekonomika se bude vyvíjet tak, že poroste letos o 4,8 procentního bodu. To prostě realita není.
Čili byl tady spor dvou koncepcí, dvou politik, a čas ukázal, že ta koncepce, která tady těsně zvítězila, nebyla dokonalá, a v tuto chvíli naráží na zákon o rozpočtových pravidlech. A nyní přichází pan poslanec Kalousek a říká: Změňme zákon o rozpočtových pravidlech, vyřešíme ten problém tím, že upravíme zákon o rozpočtových pravidlech, a já ani nepřiznám, že jsem udělal chybu. Já nechci nic jiného, než aby vláda, bývalá vláda Mirka Topolánka, projevila trochu pokory v této situaci. Protože se ukázalo, že neměla ten krok úplně promyšlený, že neznala úplně přesně rozpočtová pravidla, nebo si nedokázala představit, že narazí na tento limit, který je dán zákonem o rozpočtových pravidlech. A zákon je prostě zákon. ***