(15.50 hodin)
(pokračuje Bursík)
Za třetí zpřesnění několika dalších ustanovení obchodního zákoníku, která působí v praxi aplikační potíže. Má se na mysli nabývání majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů, poskytování úvěrů a půjček společností členům orgánu a dalším osobám, nabývání akcií vlastní společnosti, převody majetku společnosti.
A nakonec za čtvrté - zjednodušení procesů spojených s převodem podniku, což znamená, že nadále nebude nutný souhlas valné hromady pro převod části podniku, jež je z hlediska celkových podnikatelských aktivit převodce zanedbatelná.
Návrh zákona se týká oblasti, která je doposud upravena zákonem 513/1991, obchodním zákoníkem. Potřeba změny je dána novelou druhé směrnice, směrnicí 2006/68 a také snahou upravit některá ustanovení, která byla do českého práva vadně transponována, případně komplikují aplikaci obchodního zákoníku. Je potřebné také dodat, že transpoziční lhůta uplynula již 15. 4. 2008.
Děkuji vám pěkně za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 498/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Hana Šedivá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor se zabýval obchodním zákoníkem, novelou obchodního zákoníku, sněmovní tisk 498, na své schůzi 15. dubna 2009. Schválil některé změny a doplňky k tomuto zákonu a doporučil, aby Poslanecká sněmovna ve znění pozměňovacích návrhů novelu obchodního zákoníku a dalších schválila.
Při projednávání v ústavněprávním výboru byly vzaty v úvahu výhrady, tak jak se objevily v odborné veřejnosti, mezi jednotlivými poslanci i z médií. Jednalo se o některé úpravy, o kterých se mluvilo jako o základu nového tunelování v obchodních společnostech. Jednalo se o instituty, které nebyly součástí transpozice evropských norem, a tento návrh měl zliberalizovat některá ustanovení, nebo řadu ustanovení obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že současná situace ještě nebyla nazrálá k tomu, aby tyto změny prošly konsensuálně, po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti došlo k vypuštění těchto změn, které - jak jsem již řekla - nebyly součástí transpozice, a proto změny, tak jak je schválil ústavněprávní výbor, se dotýkají vyloženě jenom změn transpozičních návrhů.
Jak jsem již řekla, ústavněprávní výbor navrhl, aby Poslanecká sněmovna ve znění změn a doplňků a ve znění legislativně technických úprav, které načtu ve třetím čtení - tak aby byly schváleny. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se taktéž nikdo nehlásí, proto obecnou rozpravu končím.
Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, jestli se někdo hlásí do rozpravy podrobné. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Končím tím druhé čtení tohoto zákona. Děkuji za spolupráci zpravodajce a předkladateli.
Budeme se zabývat bodem číslo 6. Je jím
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb.,
o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 560/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí pan Bursík. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji pěkně, pane předsedo. Předkládám vládní návrh zákona o advokacii, který přináší a obsahuje tyto změny:
První dvě změny zahrnují nové vývojové trendy v poskytování právních služeb, jednak institut spolupracujícího advokáta, kde cílem je zamezit vzniku zastřených pracovních poměrů v advokacii jako jevu obecně nepřípustnému a nežádoucímu, ale zároveň je potřebné odlišit přípustnou formu úzké spolupráce mezi advokáty. Nebude se jednat o zvláštní způsob výkonu advokacie, ale o určitou nadstavbu samostatného výkonu advokacie, neboť spolupracující advokát bude mít především z daňového hlediska stále postavení osoby samostatně výdělečné činné s maximální svobodou volby klientů, včetně klientely vlastní.
Dále pak je tady nová povinnost advokáta nosit stavovský oděv, talár. Podstatné je zdůraznit, že se jedná o návrh komory, nikoli o iniciativu Ministerstva spravedlnosti. Nepochybně tato novinka zvýrazní význam postavení advokáta v řízení před soudem, především v trestním řízení. Podrobnosti tohoto stanoví Česká advokátní komora stavovským předpisem.
A pak se odstraňují některé nedostatky podle stávající právní úpravy. Jde o zpřesnění úpravy podmínky vysokoškolského vzdělání pro zápis do seznamu advokátních koncipientů, umožnění výkonu vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti v pracovním poměru, zavedení možnosti výkonu advokacie prostřednictvím zahraniční společnosti rovněž pro tuzemské advokáty, samostatná úprava zahraniční společnosti.
To je zkráceně k předkladu vše. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 560/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo. Já bych si vás ve stručnosti dovolil seznámit s usnesením ústavněprávního výboru z 55. schůze ze dne 15. dubna 2009. Ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh zákona o advokacii, který nyní projednáváme, schválila, a to ve znění komplexního pozměňovacího návrhu výboru ústavněprávního.
Já si dovolím velice stručně okomentovat některé body, které jsou klíčové a rozdílné proti tomu návrhu, který byl předložen panem ministrem spravedlnosti.
Za prvé zpřesňujeme podmínku vysokoškolského vzdělání pro zápis do seznamu advokátů a tím reagujeme na skutečnost, že do advokátní komory se hlásí lidé, kteří studují na zahraničních školách, aniž by byla jasně zákonem vymezená podmínka vzdělání v oboru právo naplňována.
Dále se ústavněprávní výbor zabýval především změnou kárného řízení a po dohodě s advokátní komorou navrhuje změnit režim tohoto kárného řízení, přičemž zůstává v platnosti, že toto kárné řízení činí orgány komory.***