(18.10 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl z pozice ministra financí poděkovat panu poslanci Doktorovi za trpělivost, protože on předložil dílčí novelu ke správě daní a poplatků, já jsem argumentoval tím, že to, co chce on touto novelou napravit, je tak či onak zahrnuto v úplně novém kodexu, kterým je nový daňový řád, a že ho prosím, aby to bylo projednáváno společně s tímto novým daňovým řádem. Nicméně dvakrát po sobě se nám stalo, že jsme daňový řád neprojednali na schůzi Poslanecké sněmovny, a byť byl dnes zařazen, za což Poslanecké sněmovně děkuji, tak stále visí ve vzduchu riziko, že se do předčasných voleb, bude-li k nim přistoupeno, nepodaří daňový řád projednat. V takovém případě nechť je schváleno aspoň něco.
Takže s poděkováním panu poslanci Doktorovi za trpělivost a za pochopení, že jsem to chtěl projednávat komplexně, doporučuji tuto dílčí novelu přijmout. Pokud ji potom překryje zcela nový daňový řád, nic se nestane.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Přeje si někdo další vystoupit v obecné rozpravě k tomuto bodu? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, do které mám přihlášku pana poslance Zdeňka Proska. Vážený pane poslanče Prosku, ujměte se slova.
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, milé dámy, vážení pánové, pan kolega Michal Doktor už avizoval můj návrh, nebo přesněji řečeno mnou podepsaný pozměňovací návrh, ke sněmovnímu tisku 387, který jste obdrželi na stoly s datem 18. 3. 2009. Dovolte mi jenom velmi stručně tento pozměňovací návrh zdůvodnit.
Řídím se zásadou, že i malá radost potěší, a tento drobný návrh by v dnešní politicky i ekonomicky turbulentní době mohl být drobnou radostí pro malé a střední podnikatele, neboť se týká vykazování daňově uznatelných nákladů při provozování silničního vozidla, které je užíváno k podnikatelským účelům. Podle tohoto pozměňovacího návrhu by byla zrušena v jistém omezeném rozsahu povinnost prokazovat nezbytnými účetními doklady nákupy pohonných hmot a vést tzv. knihu jízd. Každý z vás, kdo má možnost se setkat s podnikateli nebo kdo řídil třeba referentské vozidlo, ví, jak se knihy jízd vedou. Obvykle si v sobotu podnikatel sedne a vymyslí, kde všude za ten týden byl, aby knihu jízd dopsal, a schraňuje výdajové bloky na pohonné hmoty.
Tento návrh zjednodušuje celou záležitost pro ty malé a střední podnikatele, kteří využívají motorová vozidla k dosažení svého zisku, k podnikatelským účelům, a to tak, že do výše pouze tří motorových vozidel. V těchto případech stanovuje paušální sazbu 5000 korun za měsíc a silniční vozidlo používané k podnikatelským účelům. Zbavuje tedy malé a střední podnikatele vlastně administrativní zátěže spojené s vykazováním daňově uznatelných nákladů. Návrh počítá i s tím, že by vozidlo podnikatel zčásti mohl užívat také k jiným účelům než k dosažení a zajištění zdanitelných příjmů. V tom případě se samozřejmě uznává pouze 80 % této částky, bude moci uplatnit jenom 80 % této částky jako paušální výdaj daňově uznatelný.
Já se domnívám, že tento pozměňovací návrh by mohl být před letošním létem takovým drobným dárečkem malým a středním podnikatelům, a proto si dovoluji dopředu poděkovat vám všem, kteří se rozhodnete jej podpořit. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Prosím pana poslance Michala Doktora, aby přednesl své návrhy. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Já přednesu dva pozměňovací návrhy. Ten první, a sice změna účinnosti, vyplývá z logiky dané tím, jak dlouho tu předmětnou věc projednáváme. Jak už jsem řekl, předloha novely zákona č. 337/1992 Sb. je tady déle než rok, a proto je nutné upravit účinnost tak, aby odpovídala nejen roku projednávání, ale aby také s sebou nesla jistý rys schopnosti akceptovat některá ustanovení daná v tom zákoně. Zatímco původní účinnost představovala účinnost danou dnem vyhlášení, mám za to, že vzhledem k tomu, že novela zákona pracuje s povinností zdůvodňovat rozhodnutí, a většina z nás ví, že rozhodnutí finančních úřadů vychází z používání automatizovaného informačního systému, myslím si, že je nemožné očekávat, že by takové ustanovení zákona bylo bez problému akceptováno a zcela bez problému vymahatelné takřka ze dne na den. Proto s dovolením navrhnu pozměňující návrh, kterým je účinnost stanovena takto: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 10. 2009. To zhruba čtvrtleté, resp. půlleté období bych považoval za dostatečné na to, aby finanční úřady mohly přijmout jednoznačný výklad a zároveň pořídit inovaci softwarového produktu, který pro takové rozhodnutí, resp. pro vydávání rozhodnutí a jejich automatické komentáře používají.
Druhý pozměňující návrh, resp. doplňující návrh k tomu textu, který už máte na lavicích a který projednán byl, je návrh vycházející z judikatury Ústavního soudu, která je poměrně mladá a v takové velmi zajímavé věci, která se podle mého soudu dotýká velkého počtu daňových poplatníků, a bohužel, tak jak se někdy stane, ten reálný život a postoj dotčených institucí - teď mám na mysli kaskádu počínaje Ministerstvem financí a konče těmi jednotkovými nejmenšími finančními úřady - přijme zásadní judikaturu Ústavního soudu různým způsobem. A to je tedy věc, která rozhodně k větší právní jistotě daňových poplatníků, tedy každého z nás, nepřispívá. Je to rozhodnutí Ústavního soudu v tzv. věci 3+0, resp. 3+1. Vzhledem k výroku Ústavního soudu, který zpochybňuje minulou praxi finančních úřadů, které extenzivně vykládaly účinky, resp. možnost finančních úřadů, kdy mohou doměřit daň, ve variantě 3+1, Ústavní soud takový postup označil za neústavní. Zároveň se ovšem připravuje nové řízení jiného senátu Ústavního soudu a již dnes se objevují informace, že pokud nebude jednoznačně upraven zákonem výklad tohoto ustanovení a tohoto rozhodnutí, pak bude vykládáno v praxi dvojakým způsobem.
Dovolte tedy, abych navrhl - a pana zpravodaje poprosím, aby o tom bodu bylo zřetelně hlasováno odděleně - nové znění, resp. znění § 47 odst. 1. Zní: Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období.
Pozorný posluchač nepochybně zachytil ten detail návrhu spočívající v tom, že se návrh netýká pouze povinnosti ve vztahu daňových úřadů k daňovým poplatníkům, ale i práv spočívajících ve vztahu daňových poplatníků a jejich daňové povinnosti. Po uplynutí této tříleté lhůty není možné přiznat ani nárok na odpočet daně. Jinými slovy, varianta 3+0 upravuje chování obou subjektů, jak státu, resp. finančních úřadů, tak daňových poplatníků na straně druhé.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Nikdo další se do podrobné rozpravy k tomuto návrhu zákona nehlásí, končím podrobnou rozpravu, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.***